Vrch Hazmburk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o chráněném území. O kopci pojednává článek Hazmburk (hora).
Zdroje k infoboxuPřírodní památka
Vrch Hazmburk
pohled z hradu
pohled z hradu
Datum vyhlášení 27. dubna 2011
Kód ÚSOP 2847
Lokalita Klapý, Slatina pod Hazmburkem
Výška 300-384 m n. m.
Výměra 31,3901 ha
Seznam CHÚ v okrese Litoměřice
Souřadnice 50° 41′ 7,65″ s. š., 13° 42′ 16,83″ v. d.
Vrch Hazmburk
Green pog.svg
Vrch Hazmburk

Vrch Hazmburk (ve starších pramenech označovaný vrch Klapý), je od 27. dubna 2011 přírodní památka katastrálně spadající do území Klapý a Slatina pod Hazmburkem v okrese Litoměřice. Popud k zapsání lokality a její přiřazení mezi přírodní památky dal odbor životního prostředí a zemědělství, krajského úřadu Ústeckého kraje. Oznámení návrhu bylo rozesláno 30.9.2010. [1]

Samotný hrad Hazmburk je uveden v seznamu kulturních památek již od roku 1958. Předmětem ochrany je především endemický poddruh sarančete skalního (Stenobothrus eurasius bohemicus) a přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria).[2][3][4][5]

severní úpatí

Jde o čedičový vrch Hazmburk lokalizovaný v Litoměřickém okrese Severočeského kraje. Je umístěn východně od obce Klapý a 3,5 km severozápadně od Libochovic. Na jeho vrcholu se nachází zřícenina hradu Hazmburk, který byl vystavěn pravděpodobně ve 14. století.[2]

Rozloha přírodní památky činí 31,3901 ha a zahrnuje vrchol kopce, svahy i úpatí. [6]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První osídlení je datováno do období 4600-4100 let před naším letopočtem, podle archeologických nálezů vypichované keramiky. Samotný hrad byl vybudován pravděpodobně ve 13. nebo 14. století, o přesnějším datování vzniku nejsou žádné informace. Roku 1335 byl hrad (v tu dobu se jmenoval Klapý) Janem Lucemburským prodán Zbyňku Zajíci z Valdeka, který hrad přejmenoval na Hásmburk a právě zde začíná jeho slavná historie.[2][3][7][8]

Jižní stráň a sady

Historie tohoto území je přehledně zpracována ve článku pojednávajícím o hradu Hazmburku, se kterým bezprostředně souvisí.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Vrch se nachází v České křídové pánvi (křída část Křída Českého masívu), oblast Středočeská tabule. Jedná se o neovulkanický útvar na křídovém podloží, vytvořený vypreparováním žíly nefelinického bazanitu z křídového nadloží, které je tvořeno slínovci. Díky tomu, že původně šlo o žílu, razící si cestu vzhůru puklinami v nadloží, je zde význačná vertikální sloupcovitá odlučnost čediče, což souviselo se směrem tečení lávy a se způsobem tuhnutí. [9]

Půdní pokryv tvoří pararendziny a kambizemě. Část svahů je tvořena odkrytými čedičovými výchozy a sutí. Na jižních svazích vrchu se v minulosti prováděla těžba kamene a pod vrcholem jsou tzv. mrazové sruby (útvary vytvořené mrazovým zvětráváním).

Na přelomu 19. a 20. století zde docházelo k půdním sesuvům, tímto způsobem bylo zničeno několik budov z původní vesničky Klapý. Nyní se zde nachází tři oblasti potenciální sesuvů a jeden sesuv aktivní v severní části kopce. [2][6]

obnažený čedičový výchoz

Geomorfologické zařazení vrchu[editovat | editovat zdroj]

Geomorfologicky vrch náleží do subprovincie Česká tabule, oblasti Středočeská tabule, celku Dolnooharská tabule, podcelku Hazmburská tabule, okrsku Klapská tabule a podokrsku Slatinská tabule, jejíž je samostatnou geomorfologickou částí[10]

Lokální klima[editovat | editovat zdroj]

Na území se nenachází žádné významné vodní plochy. V lokalitě teplé a suché klima. Charakteristické jsou krátké, teplejší a suché zimy a dlouhá teplá léta. Vegetační pokryv PP náleží do Českého termofytika. [3]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Severní svahy jsou pokryté dubohabřinami a nepůvodními dřevinami. Vyskytuje se zde přibližně 71 druhů cévnatých rostlin, figurujících v Červeném seznamu IUCN. Na jižních svazích panují stepní společenstva a na úpatí kopců jsou zarůstající staré ovocné sady. Nachází se zde v hojné míře všechny tři rody javoru (Acer campestre), (Acer platanoides), ( Acer pseudoplatanus), dub (Quercus robur) a další časté listnaté stromy. [3][4]

Chráněné byliny[editovat | editovat zdroj]

Jde především o teplomilné rostliny, pokrývající spíše jižní svahy, např. kozinec dánský (Astragalus danicus), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), tařice skalní (Aurinia saxatilis), hlaváček jarní (Adonis vernalis), zvonek boloňský (Campanula bononiensis), dřín obecný (Cornus mas), třezalka ozdobná (Hypericum elegans), jitrocel přímořský (Plantago maritima), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), kavyl ivanův (Stipa pennata), kavyl sličný (Stipa pulcherrima). [3]

Nepůvodní dřeviny[editovat | editovat zdroj]

Tyto dřeviny pokrývají především severní části kopce. Jsou to smrk ztepilý (Picea abies), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), modřín opadavý (Larix decidua), borovice černá (Pinus nigra). [3]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Většinou jde o chráněné druhy, z toho Saranče skalní (Stenobothrus eurasius bohemicus) a přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) jsou jedním z hlavních důvodů pro návrh vyhlášení vrchu jako PP. Dále se tu vyskytuje například čmelák polní (Bombus pascuorum), ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), mravenec otročící (Formica fusca), vosa útočná (Vespula germanica), lišajové, obaleči, mnoho druhů můr a motýlů. Z ptáků jsou to výr velký (Bubo bubo), ve velké míře pěvci – kos černý (Turdus merula), drozdi, sýkora koňadra (Parus major), sýkora uhelníček (Parus ater), sýkora babka (Parus palustris) aj. Ornitologicky tato lokalita nepatří mezi příliš významné.[3][4]

Lesní a zemědělské hospodaření[editovat | editovat zdroj]

Při výstavbě hradu byl kopec odlesněn, postupem času bylo území využíváno k hospodářským účelům (pastva, sady, vinice), lesnictví tu nemělo význam. Pastva zde byla pravděpodobně až do 18. století. Nyní je většina sadů nevyužívaných a zarůstají. Svahy a další příslušná místa zarůstají náletovými dřevinami, hlavně akáty a jasany.[3]

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Předmět ochrany[editovat | editovat zdroj]

  • saranče skalní (Stenobothrus eurasius bohemicus) a přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria), včetně jejich stanovišť
  • suti a odkryté čedičové skalní výstupy
  • stepní a lesostepní biotopy, přilehlé sady a organismy na ně vázané [3][4]

Způsob ochrany[editovat | editovat zdroj]

Likvidace náletových dřevin vytrháváním, obnova pastvy, sadů a znovuvytvoření stepního biotopu. [3][5]

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Z turistického hlediska jde o významnou lokalitu, hrad byl pro veřejnost otevřen od roku 1996. K hradu vede červené a žluté značení KČT, je umožněn i vjezd autem. Přístup je zde možný ze tří stran, z toho nejkratší cesta vede ze Slatiny pod Hazmburkem. [3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1655711&query=vrch+hazmburk&p1=84858/1275
  2. a b c d http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1655858&p1=108201
  3. a b c d e f g h i j k Plán péče
  4. a b c d Návrh na vyhlášení
  5. a b http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000068840
  6. a b http://lokality.geology.cz/1275
  7. http://folprecht.blog.idnes.cz/c/197126/Hazmburk.html
  8. http://www.hrad-hazmburk.cz/historie/
  9. http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?foto=18208
  10. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)