Přástevník kostivalový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Přástevník kostivalový

Přástevník kostivalový
Přástevník kostivalový
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: motýli (Lepidoptera)
Podřád: Glossata
Čeleď: přástevníkovití (Arctiidae)
Podčeleď: přástevníci (Arctiinae)
Rod: přástevník (Euplagia)
Binomické jméno
Euplagia quadripunctaria
(Poda, 1761)

Přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) je denní motýl[1] z čeledi přástevníkovitých s výrazným krémovým pruhováním na křídlech o rozpětí až 6 cm.[1] Se svou velikostí patří mezi přástevníky střední velikosti.[2] Tento druh je rozšířen převážně v oblasti západní Evropy, ale vyskytuje se i na území jižní a střední Evropy, nicméně jeho areál dosahuje až k pohoří Ural. Na území Česka se jedná o hojný druh, který se vyskytuje převážně místně.[1]

V případě přástevníka kostivalového přezimovává zimu housenka, která se následně v květnu či červnu zakuklí, aby se v létě vylíhnul dospělec. Housenka je polyfágní, tedy požírá řadu rostlin a není vázána na jediný druh. Dospělci následně sají nektar.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Callimorpha quadripunctaria (Poda, 1761)
  • Euplagia hera (Linnaeus, 1767)
  • Panaxia quadripunctaria (Poda, 1761)
  • Phalaena quadripunctaria (Poda, 1761)[3]

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • Euplagia quadripunctaria quadripunctaria (Poda, 1761)
  • Euplagia quadripunctaria fulgida (Oberthür, 1896)
  • Euplagia quadripunctaria rhodosensis (Daniel, 1953)
  • Euplagia quadripunctaria ingridae (de Freina, 1999)

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vajíčko[editovat | editovat zdroj]

Po oplodnění kladou samice svá vajíčka na živné rostliny různých druhů jednotlivě.[4][3] Je to dáno skutečností, že vylíhnuté housenky jsou polyfágní, takže nevyžadují specifický druh rostliny k potravě.[3] Vajíčka jsou kulovitého tvaru žlutozelené barvy.[2]

Housenka[editovat | editovat zdroj]

Dospělec na rostlině

Housenka přástevníka kostivalového je tmavě hnědá s oranžovými a krémovými pruhy na svém těle, které je pokryto krátkými chloupky.[1] Boční pruh je obvykle přerušovaný a má bílou či žlutou barvu.[2] Vyskytuje se od června do září,[1] načež přezimují do května, kdy pokračují v pojídání rostlin[3] a následně se kuklí.[4] V období od června do září ožírají housenky hlavně hluchavky, kopřivy, jitrocel, janovec a vrbovku.[2] Na jaře se pak zaměřují na listy křovin či stromů.[2]

Kukla[editovat | editovat zdroj]

Housenka se kuklí v květnu (jiný zdroj uvádí koncem června[2]) při povrchu země v jemně šedavém zámotku.[4][3] Zadeček kokonu je tmavohnědý a na jemně chlupatý.[2]

Dospělec[editovat | editovat zdroj]

Dospělec přástevníka má rozpětí křídel dosahující 42 – 60 mm. Jeho křídla jsou pokryty třemi běložlutými pruhy probíhajícími napříč křídly[2] střídající se s tmavě hnědými až černými pruhy.[5] Vyjma těchto dlouhých pruhů se na předních křídlech nachází taktéž krátké běložluté proužky, kdy jeden z nich vybíhá od kořene křídla a další dva z okraje křídla.[2] Zadní pár křídel je jasně oranžový (jiný zdroj uvádí rumělkovou barvu[2]) se dvěma černými skvrnami v lemu a jednou skvrnou ve střední části křídla.[5] Nicméně kresba a zbarvení je v rámci druhu značně variabilní.[2] Hruď má černou barvu se žlutavou čárovou kresbou. Oproti tomu zadeček motýla má červenou barvu s černými skvrnami na článcích zadečku.[2] Z hlavy vychází dvojice dlouhých nitkovitých tykadel, která jsou jemně obarvená a vlastní pro samce i samici.[2]

Detail hlavy přástevníka

Dospělec přástevníka se vyskytuje v podmínkách Česka v červenci až do začátku září v jedné generaci s vrcholem letu v poslední části července a první polovině srpna.[1][4] Řadí se tak mezi motýly vyskytující se v době nejteplejšího léta.[2]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Housenky se živí na listech hluchavky (Lamium), kopřivy (Urtica), vrbovky, lísky (Corylus avellana), starčcích (Senecio), šalvějích (Salvia), pomněnkách (Myosotis) a ostružiníku maliníků (Rubus idaeus).[1] Na jaře pak ožírá listy lísky, zimolezu, maliníku a ostružiníku.[2]

Dospělci přástevníka kostivalového se živí nektarem a to převážně z rostliny sadce konopáče (Eupatorium cannabinum) a různých miříkovitých (Apiaceae) rostlin.[3]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Přástevník kostivalový se vyskytuje převážně v Evropě, jedná se o druh s tzv. západopalearktický typem rozšíření. Obývá tak vhodné oblasti od Pyrenejského poloostrova, přes jižní Anglii až po západní Rusko k jižní části pohoří Ural. Nicméně na jižní části svého areálu rozšíření zasahuje až do Asie, jelikož se vyskytuje i na území Íránu a jižního Turkmenistánu. Severní hranice jeho areálu prochází Německem a jižním Polskem, dále Pobaltím.[4] Byl pozorován i ve Finsku, kam zaletuje.[4] Na území Velké Británie dochází dokonce k expanzi tohoto druhu, dříve se nacházel jen na území Normanských ostrovů a části jižního pobřeží Anglie, ale v současnosti je jeho výskyt zaznamenáván v okolí města Dorset a na ostrově Wight, prospívající populace se vyskytuje taktéž na území Londýna a tato populace neustále sílí.[5] Nicméně v případě londýnské populace není známo, jestli se jedná o přirozený výskyt motýla či o náhodné zavlečení jeho populace na lokalitu.[6] V podstatě se tak přástevník kostivalový na území Británie rozšiřuje do severnějších oblastí, což může být zapříčiněno globálním oteplováním.[5]

Ke svému životu vyhledává stanoviště tvořená kamenitými stráněmi či křovinami s teplejším klimatem,[1] skalnaté lesostepi, křovinaté stráně s dostatkem slunečního světla, teplomilné doubravy, teplé suťové lesy či prosluněné lesní průseky.[4]

Česko[editovat | editovat zdroj]

Na území Česka se přástevník kostivalový vyskytuje v nižších a středních polohách, nicméně jeho výskyt postupně klesá. Dříve se jednalo o hojně rozšířený druh, ale v současnosti je hojný již spíše jen lokálně. Z dřívějších lokalit je znám ze západních a východních Čech a Českomoravské vrchoviny. Z těchto lokalit nicméně již vymizel. V současnosti se vyskytuje v oblasti termofytiku. Poměrně bohatý výskyt je v okolí Prahy, v kaňonu Berounky, Českém středohoří, v Českém krasu, v oblasti Moravského krasu, na Pálavě a na území národního parku Podyjí.[4]

I přes postupné klesání výskytu druhu v Česku se stále řadí mezi hojně se vyskytující druhy,[1] který není na území Česka přímo ohrožen.[4] Nicméně vlivem změny druhu hospodaření dochází na mnoha místech k postupnému zarůstání skalních lesostepí, typických míst jeho výskytu, což postupně ohrožuje jeho četnost.[4]

Chování[editovat | editovat zdroj]

Desítky jedinců přástevníka na skále

Přástevník kostivalový patří mezi noční motýly, nicméně má jak denní, tak i noční aktivitu. V noci je možné přilákat poletující dospělce na světlo.[4] Během dne nejčastěji létá za suchého slunného počasí[5], kdy poletuje prudkým letem.[2] Jedná se o poměrně plachého motýla.[2]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Dospělci se páří mezi sebou v noci, načež samička po oplodnění začne klást vajíčka na různé rostliny.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i Nature.unas.cz - Přástevník kostivalový [online]. Nature.unas.cz, [cit. 2012-01-22]. Dostupné online.  
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů - přástevník kostivalový. Praha : Státní zemědělské nakladatelství; Státní pedagogické nakladatelství, 1985. S. 252 - 253.  
  3. a b c d e f g TRNKA, Filip. Natura Bohemica - Euplagia quadripunctaria - přástevník kostivalový [online]. naturabohemica.cz, [cit. 2012-01-23]. Dostupné online.  
  4. a b c d e f g h i j k Biomonitoring.cz - Přástevník kostivalový [online]. AOPK ČR, [cit. 2012-01-22]. Dostupné online.  
  5. a b c d e Jersey Tiger Moth > Euplagia quadripunctaria [online]. Uknature.co.uk, [cit. 2012-01-30]. Dostupné online.  
  6. KIMBER, Ian. 2067 Jersey Tiger Euplagia quadripunctaria [online]. UK Months, [cit. 2012-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]