Miříkovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Miříkovité

hladýš Laserpitium halleri
hladýš Laserpitium halleri
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: rostliny krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida)
Řád: miříkotvaré (Apiales)
Čeleď: miříkovité (Apiaceae)
Lindl., 1836

Miříkovité (Apiaceae, dříve též mrkvovité), je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu miříkotvaré (Apiales). Zahrnuje přes 400 rodů a 3000 druhů rostlin.[1] Jsou to byliny, obvykle aromatické, s bohatě členěnými listy a s květestvím "okolík" nebo "složený okolík".

Popis[editovat | editovat zdroj]

Miříkovité jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny, občas na bázi stonku dřevnatějící. Zcela výjimečně je stonek dřevnatý (Myrrhidendron). Stonek je dutý nebo plný. Listy jsou střídavé, vzácně vstřícné nebo v přízemní růžici, bez palistů, jednoduché nebo složené. Čepel listů je obvykle silně členěná, často i do několika řádů, zřídka jednoduchá. Řapík lodyžních listů má zpravidla na bázi výraznou pochvu. Rostliny obsahují ve všech částech včetně oplodí sekreční buňky a kanálky a bývají aromatické.

Květy jsou drobné, pětičetné, zpravidla oboupohlavné, pravidelné, pouze okrajové květy v květenství u některých zástupců asymetrické a paprskující. Květy jsou uspořádány v jednoduchých okolících nebo v okolících složených z okolíčků. Pod květenstvím bývá vytvořen obal z listenů a pod jednotlivými okolíčky obalíček. U některých rodů není obal či obalíček (případně obojí) vyvinut. Květenství jsou většinou volná, s dlouhými stopkami květů a obalíčků, mohou však být i stažená a tvořit hlávku. Kalich je téměř celý srostlý se semeníkem a je patrný pouze jako 5 cípů na okraji semeníku. Korunní lístky jsou volné. Tyčinek je 5, jsou volné a střídají se s korunními lístky. Prašníky jsou žluté, zřídka fialové. Semeník je spodní, srostlý ze 2 plodolistů, se 2 komůrkami a 2 čnělkami. Na horní straně na semeník nasedá žlaznatý terč, vybíhající v rozšířenou bázi čnělek. V každém plodolistu je jediné vajíčko. Plodem je dvounažka, za zralosti se zpravidla rozpadající na dva plůdky (merikarpia), někdy spojené plodonošem (karpoforem). Semena obsahují malé embryo a hojný endosperm.[2][3]

Čeleď miříkovité zahrnuje asi 3800 druhů ve 434 rodech. Největší rody jsou máčka (Eryngium, přes 200 druhů), prorostlík (Bupleurum, asi 190), bedrník (Pimpinella, 150) a ločidlo (Ferula, asi 130 druhů).[4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Miříkovité jsou rozšířeny kosmopolitně. Mnohé rody jsou zastoupeny jak v Eurasii tak i v Severní Americe. Miříkovité se vyskytují i v arktických oblastech. Největší druhové bohatství je v Eurasii. V tropech rostou převážně v horách.[4]

V naší květeně je tato čeleď zastoupena asi 50 rody.[5]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V klasické taxonomii byla čeleď miříkovité spolu s čeledí aralkovité (Araliaceae) řazena do řádu miříkotvaré (Apiales), dříve nazývaného aralkotvaré (Araliales). Byla členěna na tři podčeledi: Apioideae, Saniculoideae a Hydrocotyloideae. Molekulární výzkumy ukázaly, že první dvě podčeledi jsou sesterské a monofyletické skupiny, zatímco Hydrocotyloideae jsou parafyletická skupina.[4] Dva rody (Hydrocotyle a Trachymene) byly následně přeřazeny do čeledi aralkovité (Araliaceae).[6]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Květy miříkovitých obsahují nektar a jsou navštěvovány širokou paletou létajícího hmyzu.[4]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Čeleď zahrnuje jak druhy využívané jako potrava tak i druhy vysoce toxické (např. rozpuk jízlivý, bolehlav plamatý).

Mezi známou kořenovou, případně i listovou zeleninu patří mrkev obecná (Daucus carota), petržel kadeřavá (Petroselinum crispum) nebo celer hlíznatý (Apium graveolens). V minulosti byla jako kořenová zelenina pěstována také krabilice hlíznatá (Chaerophyllum bulbosum) a kerblík třebule (Anthriscus cerefolium). Z koření je využíván zejména kmín kořenný (Carum carvi), fenykl obecný (Foeniculum vulgare) a bedrník anýz (Pimpinella anisum). [2]

Některé rostliny z této čeledi jsou používány v léčitelství a lékařství jakožto léčivé byliny či suroviny pro výrobu léků a prostředků proti početí.

Některé druhy se pěstují jasko okrasné rostliny, např. máčka (Eryngium) a jarmanka (Astrantia). Jako skalničky se občas pěstují některé druh Azorella, pocházející z jižní polokoule a tvořící pozoruhodné velmi kompaktní trsy z drobných nahuštěných rostlinek.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Angelicaceae Martynov, 1820
  • Bupleuraceae Martynov, 1820
  • Coriandraceae Burnett, 1835
  • Daucaceae Martynov, 1820 ex Dostál, 1957
  • Eryngiaceae Raf., 1838
  • Ferulaceae Sacc., 1872
  • Hydrocotylaceae (Link) Hyl., 1945 (nom. cons.)
  • Imperatoriaceae Martynov, 1820
  • Pastinacaceae Martynov, 1820
  • Saniculaceae (Burnett) A. Löve & D. Löve, 1974
  • Smyrniaceae Burnett, 1835
  • Umbelliferae Durande, 1782 (nom. cons. et nom. alt.)

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Aciphylla, Acronema, Actinanthus, Actinolema, Actinotus, Adenosciadium, Aegokeras, Aegopodium, Aethusa, Aframmi, Afrocarum, Afroligusticum, Afrosison, Agasyllis, Agrocharis, Ainsworthia, Alepidea, Aletes, Alococarpum, Alposelinum, Ammi, Ammiopsis, Ammodaucus, Ammoides, Ammoselinum, Anethum, Angelica, Angelocarpa, Anginon, Angoseseli, Anisopoda, Anisosciadium, Anisotome, Annesorhiza, X Anthrichaerophyllum, Anthriscus, Aphanopleura, Apiastrum, Apiopetalum, Apium, Apodicarpum, Arafoe, Arctopus, Arcuatopterus, Arracacia, Artedia, Asciadium, Asteriscium, Astomaea, Astrantia, Astrodaucus, Astydamia, Athamanta, Aulacospermum, Austropeucedanum, Autumnalia, Azilia, Azorella, Berula, Bifora, Bilacunaria, Bolax, Bonannia, Bowlesia, Bunium, Bupleurum, Cachrys, Calyptrosciadium, Capnophyllum, Carlesia, Caropsis, Carum, Caucalis, Cenolophium, Centella, Cephalopodium, Chaerophyllopsis, Chaerophyllum, Chaetosciadium, Chamaele, Chamaesciadium, Chamaesium, Chamarea, Changium, Chlaenosciadium, Choritaenia, Chuanminshen, Chymsydia, Cicuta, Cnidiocarpa, Cnidium, Coaxana, Conioselinum, Conium, Conopodium, Coriandrum, Cortia, Cortiella, Cotopaxia, Coulterophytum, Coxella, Crithmum, Cryptotaenia, Cuminum, Cyathoselinum, Cyclorhiza, Cyclospermum, Cymbocarpum, Cymopterus, Cynosciadium, Dactylaea, Dasispermum, Daucosma, Daucus, Demavendia, Dethawia, Dichosciadium, Dickinsia, Dicyclophora, Dimorphosciadium, Diplaspis, Diplolophium, Diplotaenia, Diposis, Distichoselinum, Domeykoa, Donnellsmithia, Dorema, Dracosciadium, Drusa, Ducrosia, Dystaenia, Echinophora, Elaeoselinum, Elaeosticta, Eleutherospermum, Enantiophylla, Endressia, Eremocharis, Eremodaucus, Ergocarpon, Erigenia, Eriocycla, Eriosynaphe, Eryngium, Erythroselinum, Eurytaenia, Exoacantha, Falcaria, Fergania, Ferula, Ferulago, Ferulopsis, Foeniculum, Frommia, Froriepia, Fuernrohria, Galagania, Geocaryum, Gingidia, Glaucosciadium, Glehnia, Glia, Glochidotheca, Gongylosciadium, Grafia, Grammosciadium, Guillonea, Gymnophyton, Hacquetia, Halosciastrum, Haplosciadium, Haplosphaera, Harbouria, Harrysmithia, Haussknechtia, Hellenocarum, Heptaptera, Heracleum, Hermas, Heteromorpha, Heterosciadium, Hladnikia, Hohenackeria, Homalocarpus, Horstrissea, Huanaca, Hyalolaena, Hymenolaena, Imperatoria, Itasina, Johrenia, Johreniopsis, Kadenia, Kafirnigania, Kalakia, Kandaharia, Karatavia, Karnataka, Kedarnatha, Keraymonia, Kitagawia, Klotzschia, Komarovia, Korshinskia, Kosopoljanskia, Kozlovia, Krasnovia, Krubera, Kundmannia, Ladyginia, Lagoecia, Lalldhwojia, Laretia, Laser, Laserpitium, Lecokia, Ledebouriella, Lefebvrea, Leibergia, Leutea, Levisticum, Lichtensteinia, Lignocarpa, Ligusticella, Ligusticopsis, Ligusticum, Lilaeopsis, Limnosciadium, Lipskya, Lisaea, Lomatium, Lomatocarpa, Mackinlaya, Macrosciadium, Magadania, Magydaris, Malabaila, Mandenovia, Margotia, Marlothiella, Mastigosciadium, Mathiasella, Mediasia, Meeboldia, Melanosciadium, Melanoselinum, Merwiopsis, Meum, Micropleura, Microsciadium, Mogoltavia, Molopospermum, Monizia, Mulinum, Musineon, Myrrhidendron, Myrrhis, Myrrhoides, Naufraga, Neoconopodium, Neogoezia, Neonelsonia, Neoparrya, Neosciadium, Neoturczaninovia, Niphogeton, Nirarathamnos, Nothosmyrnium, Notiosciadium, Notopterygium, Ochotia, Oedibasis, Oenanthe, Oligocladus, Oliveria, Opopanax, Oreocome, Oreomyrrhis, Oreonana, Oreoschimperella, Oreoxis, Orlaya, Ormopterum, Ormosciadium, Ormosolenia, Orogenia, Oschatzia, Osmorhiza, Ottoa, Oxypolis, Pachyctenium, Pachypleurum, Palimbia, Pancicia, Paraligusticum, Paraselinum, Parasilaus, Pastinaca, Pastinacopsis, Paulita, Pedinopetalum, Perideridia, Perissocoeleum, Petagnia, Petroedmondia, Petroselinum, Peucedanum, Phellolophium, Phlojodicarpus, Phlyctidocarpa, Physospermopsis, Physospermum, Physotrichia, Pilopleura, Pimpinella, Pinacantha, Pinda, Pituranthos, Platysace, Pleurospermopsis, Pleurospermum, Podistera, Polemannia, Polemanniopsis, Polylophium, Polytaenia, Polyzygus, Portenschlagiella, Postiella, Pozoa, Prangos, Prionosciadium, Psammogeton, Pseudocarum, Pseudocymopterus, Pseudorlaya, Pseudoselinum, Pseudotaenidia, Pternopetalum, Pterygopleurum, Pteryxia, Ptilimnium, Ptychotis, Pycnocycla, Pyramidoptera, Registaniella, Rhabdosciadium, Rhodosciadium, Rhopalosciadium, Rhysopterus, Ridolfia, Rouya, Rumia, Rupiphila, Rutheopsis, Sajanella, Sanicula, Saposhnikovia, Scaligeria, Scandia, Scandix, Schizeilema, Schoenolaena, Schrenkia, Schtschurowskia, Schulzia, Sclerochorton, Sclerotiaria, Scrithacola, Selinopsis, Selinum, Semenovia, Seseli, Seselopsis, Shoshonea, Silaum, Sinocarum, Sinodielsia, Sinolimprichtia, Sison, Sium, Smyrniopsis, Smyrnium, Sonderina, Spananthe, Spermolepis, Sphaenolobium, Sphaerosciadium, Sphallerocarpus, Sphenocarpus, Sphenosciadium, Spuriodaucus, Spuriopimpinella, Stefanoffia, Steganotaenia, Stenocoelium, Stewartiella, Stoibrax, Symphyoloma, Szovitsia, Taenidia, Tamamschjania, Tauschia, Tetrataenium, Thamnosciadium, Thapsia, Thaspium, Thecocarpus, Tilingia, Tinguarra, Todaroa, Tommasinia, Tongoloa, Tordyliopsis, Tordylium, Torilis, Tornabenea, Trachydium, Trachymene, Trachyspermum, Transcaucasia, Trepocarpus, Tricholaser, Trigonosciadium, Trinia, Trochiscanthes, Turczaninoviella, Turgenia, Uldinia, Vanasushava, Vicatia, Vvedenskya, Xanthosia, Xatardia, Yabea, Zeravschania, Zizia, Zosima[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. University of Missouri, St Louis, and Missouri Botanical Garden, rev. 20.11.2010, [cit. 2011-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0.  
  3. Flora of China: Apiaceae [online]. . Dostupné online.  
  4. a b c d SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton : Princeton University Press, 2003. ISBN 069111694.  
  5. KUBÁT, K. et al.. Klíč ke květeně České republiky. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.  
  6. a b STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]