Halucha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxHalucha
alternativní popis obrázku chybí
Halucha koromáčolistá (Oenanthe silaifolia)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád miříkotvaré (Apiales)
Čeleď miříkovité (Apiaceae)
Rod halucha (Oenanthe)
L, 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Halucha (Oenanthe) je rod vlhkomilných bylin tvořený asi 30 druhy. V české krajině se v současnosti vyskytuje pouze jediný druh, hodně rozšířená halucha vodní. V minulosti zde rostly ještě halucha dutá a halucha koromáčolistá, které jsou nyní považované za vymizelé z přírody České republiky.

Rostliny rodu halucha, patřící do čeledi miříkovitých, jsou rozšířené po vlhkých až mokrých stanovištích téměř v celé Evropě a dále i v Asii, Severní Americe a též v Africe.[1][2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dvouleté až krátce vytrvalé byliny vyrůstají z vláknitých nebo vřetenovitých kořenů či vejčitých hlíz. Lodyhy mohoucí dorůst až do výše dvou metrů a jsou nejčastěji duté, rýhované, oblé neb hranaté a mají schopnost zakořenit ze spodních uzlin. Bazální i lodyžní listy jsou někdy dvoutvaré, vyrůstají z pochev, mají řapíky a jejich čepele jsou až čtyřnásobně zpeřené a jednotlivé lístky čárkovité až oválné.

Složené okolíky bývají terminální, axiální nebo vyrůstají z lodyh proti listovým řapíkům a obvykle nemají listeny nebo mají pouze jediný. Jsou tvořeny čtyřmi až patnácti okolíčky s četnými listeny. Pětičetné, převážně oboupohlavné květy s drobnými, vytrvalými, kopinatými kališními zuby mají korunní plátky bílé nebo světle růžové, obsrdčité a do třetiny dělené. Pět tyčinek je zakončeno žlutými nebo fialovými prašníky, spodní semeník má ve dvou oddílech po jednom vajíčku a nese podlouhlé, kuželovité stylopodiumbliznou. Přenos pylu z prašníků na blizny zajišťuje hmyz.

Plody jsou elipsovité nebo válcovité dvounažky se suchými kališními lístky a tuhými čnělkami. Plůdky jsou srostlé širokou spojovací plochou a mají na hřbetní straně tupá, srdčitě vyklenuté žebra naplněná vzduchem, která usnadňují semenům rozptylování větrem do větších vzdáleností i krátkodobé plavání po hladině. Ploidie rodu je 2n = 22.[2][3][4]

Toxicita[editovat | editovat zdroj]

Mnohé druhy haluchy obsahují v kořenech, květech i plodech hlavně alifatický alkohol falcarinol, který u citlivých osob může způsobovat kontaktní dermatitidu a při případném požití většího množství i poškození vnitřních orgánů. Podle výzkumu provedeného na zvířatech v roce 2005 v Dánsku však tato látka pravděpodobně snižuje riziko rozvoje rakoviny.[5][6]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V Evropě se z ne plně ustáleného počtu 30 uznávaných druhů vyskytují tyto:

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

Vědecké jméno Oenanthe patří současně i lejskovitých ptákům rodu bělořit.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 20.05.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 647-811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  2. a b PU, Fading; WATSON, Mark F. Flora of China: Oenanthe [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/1: Haluchovka [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1984 [cit. 2016-05-20]. S. 258. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Oenanthe [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 06.02.2000 [cit. 2016-05-20]. Dostupné online. (švédsky) 
  5. FRÖBERG, Lars. Flora Nordica: Apiaceae [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 16.07.2008 [cit. 2016-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Bezpečnost potravin A-Z: Falcarinol [online]. Ministerstvo zemědělství, Informační centrum bezpečnosti potravin, Praha [cit. 2016-05-20]. Dostupné online. (česky) 
  7. Flora Europaea: Oenanthe [online]. Royal Botanic Garden, Edinburg, UK [cit. 2016-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]