Štěničník
 Štěničník | |
|---|---|
 Štěničník paprskující (Bifora radians) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | miříkotvaré (Apiales) |
| Čeleď | miříkovité (Apiaceae) |
| Rod | štěničník (Bifora) Hoffm., 1816 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štěničník (Bifora) je rod rostlin z čeledi miříkovité. Jsou to jednoleté přímé byliny s jemně členěnými listy a bílými, paprskujícími květy v okolíkovitých květenstvích. Plodem je dvounažka, složená ze dvou kulovitých, téměř hladkých plůdků. Rod zahrnuje 3 druhy a je rozšířen v Evropě, severní Africe, jihozápadní a Střední Asii a jihu USA. V České republice roste vzácně jako teplomilný plevel štěničník paprskující.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Štěničníky jsou jednoleté, přímé byliny s tenkým vřetenovitým kořenem. Za čerstva páchnou po plošticích. Listy jsou vícenásobně členěné v nitkovité až čárkovité úkrojky. Okolíky jsou složené ze 3 až 8 okolíčků, obal většinou chybí (někdy je přítomen 1 čárkovitý listen), obalíčky jsou tvořeny nitkovitými listeny. Kalich je nezřetelný, koruna bílá a silně paprskující. Plodem je dvounažka, složená ze dvou kulovitých, téměř hladkých plůdků.[1]
-
Štěničník Bifora testiculata -
Detail olistění štěničníku paprskujícího -
Květenství štěničníku paprskujícího -
Detail plodů štěničníku paprskujícího
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Rod štěničník zahrnuje pouze 3 druhy. Největší areál má druh Bifora testiculata, rozšířený ve Středomoří včetně severní Afriky a v Arábii, na východ až po Střední Asii. Štěničník paprskující se vyskytuje v jižní, západní a střední Evropě a jihozápadní Asii. V České republice představuje archeofyt a coby polní plevel se vzácně vyskytuje v teplých oblastech, vlivem změny způsobu hospodaření a používání pesticidů však silně ustoupil a dnes je veden jako silně ohrožený.[1][2] Na jihu USA (Texas, Arkansas) se vyskytuje druh Bifora americana.[3][4]
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Rod Bifora je v rámci čeledi Apiaceae řazen do podčeledi Apioideae a tribu Coriandreae. Mezi blízce příbuzné rody náleží rod Coriandrum.[5][6] Český název štěničník byl dříve používán i pro rod Iberis z čeledi brukvovité.[1][7] Později byl pro tento rod vybrán nový název iberka[8][9][10] a jméno štěničník zůstalo vyhrazeno rodu Bifora.
Zástupci[editovat | editovat zdroj]
- štěničník paprskující (Bifora radians)
Význam[editovat | editovat zdroj]
Není známo žádné využití. Ze štěničníku paprskujícího byla pokusně destilována silice.[11]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 3. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-1090-4.
- ↑ PROCHÁZKA, František (ed.). Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda. 2001, roč. 18. Dostupné online. ISSN 80–86064–52–2.
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Plants Database [online]. USDA. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DOWNIE, R. et al. Molecular systematics of Old World Apioideae (Apiaceae): relationships among some members of tribe Peucedaneae sensu lato, the placement of several island-endemic species, and resolution within the apioid superclade. Canadian Journal of Botany. 2000, čís. 78.
- ↑ TERENTIEVA, Elena I. et al. Molecular phylogenetic and morphological analyses of the traditional tribe Coriandreae (Umbelliferae-Apioideae). Phytotaxa. 2015, čís. 195(4).
- ↑ PILÁT, Albert. Atlas alpínek. Praha: Academia, 1973.
- ↑ KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.
- ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia. 2012, čís. 84, s. 647–811. Dostupné online.
- ↑ KAPLAN, Zdeněk et al. Klíč ke květeně České republiky. Druhé vydání. Praha: Academia, 2019. ISBN 978-80-200-2660-6.
- ↑ BASER, K.H.C. et al. The Essential Oil of Bifora radians Bieb.. Journal of Essential Oil Research. Jul./Aug. 1998, čís. 10.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěničník na Wikimedia Commons 
Taxon Bifora ve Wikidruzích
