Koprník štětinolistý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKoprník štětinolistý
alternativní popis obrázku chybí
Koprník štětinolistý (Meum athamanticum)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád miříkotvaré (Apiales)
Čeleď miříkovité (Apiaceae)
Rod koprník (Meum)
Binomické jméno
Meum athamanticum
Jacq.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres koprníku

Koprník štětinolistý (Meum athamanticum) je nevysoká, bílými květy rozkvétající bylina, jediný druh monotypického rodu koprníkčeledi miříkovité.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je to druh z horských oblastí jižní, západní a střední Evropy, roste v Pyrenejích, Vogézách, Alpách a pohořích Balkánu. Na severu je areál výskytu omezen jihem Skandinávie a východní hranice prochází středem České republiky.

Vyskytuje se pouze v západních a severních hraničních pohořích, hromadně roste v Krušných horách na české i německé straně zhruba od 500 m n. m. až po 1240 m na Klínovci. Východně od Krušných hor vyrůstá v Děčínské vrchovině a ve Šluknovském výběžku. V Krkonoších je na české i polské straně poměrně vzácný. Několik dalších lokalit je v Jizerských horách na rašelinných lukách. Na Slovensku neroste.

Nalezneme ho na horských loukách a pastvinách, rašeliništích, na okrajích lesů a v příkopech podíl cest. Nejlépe mu prospívají vlhčí půdy v létě vysýchavé, kamenité i hlinité, humózní a na silikátovém podloží. Je diagnostickým druhem v rostlinném společenstvu asociace Meo athamantici-Festucetum rubrae svazu Polygono bistortae-Trisetion flavescentis.[1] [2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá bylina dorůstající s květenstvím do výše 30 až 60 cm. Z válcovitého vícehlavého oddenku vyrůstá přímá, hranatě rýhovaná, chudě větvená lodyha která je bezlistá nebo maximálně se dvěma listy. Rostlina má listy hlavně přízemní, které jsou řapíkaté, sytě zelené, v obrysu podlouhle vejčité až trojúhelníkovité, 3 až 4x zpeřené s velice úzkými, křížem přisedlými jednotlivými lístky o šířce cca 0,2 mm.

Na konci lodyhy nesoucí květenství vyrůstá hustý okolík složený až z 15 okolíčků. Obal okolíku chybí, obalíčky okolíčků jsou tvořeny 3 až 5 šídlovitými listeny které brzy opadávají.

Květy v okolíčcích jsou částečně oboupohlavné protandrické (všechny okrajové a jeden uprostřed) a částečně jsou prašníkovité se zakrnělými pestíky (prašníkovitých je zhruba 4krát více). Korunní plátky k oběma koncům zúžené mají barvu bílou nebo načervenalou, kalich je nezřetelný. Květy prašníkovité se začínají rozvíjejí a vysypávat pyl až když v oboupohlavných květech prašníky již opadaly a blizny právě dozrály; je tak pravděpodobné, že na blizny se dostane pyl z jiného květu. Rostliny kvetou v červnu až srpnu, opylení zajišťuje hmyz.

Plody jsou podlouhlé, vejčité dvounažky s karpoforem, každá nažka má 5 vystouplých celistvých žeber.

Rostlina je celá velice aromatická, dříve byla pěstována a v lidovém lékařství používána jako léčivka nebo k ochucení likérů a rostlinných salátů; má výraznou vůni po kopru a fenyklu.[1][3]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Koprník štětinolistý je z hlediska ohrožení hodnocen "Vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb." jako druh ohrožený (§3), stejně jako "Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z r. 2012" (C3).[4][5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KRÁSA, Petr. BOTANY.cz: Koprník štětinolistý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 15.07.2007, [cit. 2013-05-31]. Dostupné online. (česky) 
  2. SLABÝ, Pavel. Rozšíření koprníku a koprníčku v Československu. Opera Concortica [online]. Krkonošský národní park, Vrchlabí, 1966, čís. 3 [cit. 31.05.2013], s. 15-22. Dostupné online. ISSN 1803-1412.  (česky) 
  3. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Koprník štětinolistý [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, [cit. 2013-05-31]. S. 656. Dostupné online. (česky) 
  4. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR, [cit. 2013-05-31]. Dostupné online. (česky) 
  5. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012, čís. 84 [cit. 31.05.2013], s. 631-645. Dostupné online. ISSN 0032-7786.  (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]