Kopřiva
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | kopřivovité (Urticaceae) |
| Rod | kopřiva (Urtica) L., 1753 |
| Druhy v ČR | |
další viz text | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kopřiva (Urtica) je rod rostlin z čeledi kopřivovitých (Urticaceae). Mají žahavé chlupy, palisty a vstřícné listy s pilovitými, vzácně celokrajnými, okraji. Při dotyku se trichomy zabodnou do kůže a při následném pohybu způsobí její malé a nepatrné protrhnutí, což vede k bolesti a svědění.[1] Nejznámějším druhem tohoto rodu je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), původem z Evropy, Asie a Severní Ameriky. Používá se pro špenát a čaj.[2]
Druhy kopřiv
[editovat | editovat zdroj]Rod obsahuje mnoho druhů.[3] Velké množství druhových jmen počítaných k němu ve starší literatuře se však nyní považuje za synonyma kopřivy dvoudomé. Některá z těchto jmen přežívají jako jména poddruhů.
V České republice se vyskytují tři druhy rodu kopřiva: kopřiva dvoudomá (hojná po celé ČR s výjimkou nejvyšších poloh Krkonoš, Jeseníků a Králického Sněžníku), kopřiva žahavka (běžná v teplejších krajích, jinde vzácná) a kopřiva lužní (vzácně na jižní Moravě, byla považována za vyhynulou). Z nepůvodních druhů se u nás může vyskytnout zplanělá středomořská kopřiva kulkonosná.
- Urtica atrovirens – Čína, Japonsko, Korea
- Urtica cannabina – kopřiva konopovitá – západní Asie od Sibiře po Írán
- Urtica dioica L. – kopřiva dvoudomá – Evropa, Asie, Severní Amerika
- Urtica ferox – Nový Zéland
- Urtica hyperborea – Himálaj od Pákistánu po Bhútán, Mongolsko a Tibet, vysoké nadmořské výšky.
- Urtica incisa – Austrálie
- Urtica kioviensis Rogow. – kopřiva lužní
- Urtica laetivirens – Japonsko, Mandžusko
- Urtica membranacea – kopřiva vrtkavá – Evropa
- Urtica morifolia – kopřiva morušolistá – Kanárské ostrovy
- Urtica parviflora – Himálaj (nižší nadmořské výšky)
- Urtica pilulifera L. – kopřiva kulkonosná – Evropa
- Urtica platyphylla – Čína, Japonsko
- Urtica thunbergiana – Japonsko
- Urtica urens L. – kopřiva žahavka – Evropa, Severní Amerika
Léčivé účinky
[editovat | editovat zdroj]Kopřiva se používá při nemocech kloubů, při krvácení z dásní, chudokrevnosti (anémie). Dá se také používat v kuchyni jako špenát. Kopřiva neobsahuje kyselinu šťavelovou, pro kterou je špenát při některých onemocněních a poruchách nevhodný. Nejvhodnější pro využití v kuchyni jsou mladé rostliny sbírané brzy na jaře. Dále se kopřiva dvoudomá může používat při onemocnění bronchitidou, cukrovkou, akné, nežitech a vyrážce. Kopřiva dvoudomá též podporuje tvorbu mateřského mléka.
Využívány jsou hlavně listy, nicméně uplatnění nachází i nať či oddenek, ve kterých jsou obsaženy flavonoidy, fenolkarbonové kyseliny, a velké množství minerálních látek. Ideální období jejich sběru představuje jaro do konce května.[4]
Využití kopřivy v agroprůmyslovém komplexu
[editovat | editovat zdroj]Rod kopřiva nachází v průmyslu několikeré využití. Jako např. několikaletá kultura ke zpracování v krmivářství, v produkci biomasy, v textilním průmyslu, v potravinářství, v kuchyni, ve farmacii a kosmetice. Informace pro laickou i odbornou veřejnost propojuje a zveřejňuje na svých kanálech v několika jazycích neformální hub, který byl založen v České republice.[5][6]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Kopřiva žahavka
- Kopřiva dvoudomá
- Kopřiva kulkonosná
- Kopřiva konopovitá
- Kopřiva lužní
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kubát et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha.
- ↑ ŠIROKÁ, Dana. Z kopřivy můžete uvařit špenát či čaj, vyzkoušejte tyhle recepty. Navíc je léčivá. Vitalia.cz [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Urtica L. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2025-07-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HERBACEA. Kopřiva dvoudomá a léčebné účinky. Bylinkovo.cz. 2016-06-02. Dostupné online [cit. 2016-11-04].
- ↑ Nettlenet. nettlenet.webnode.cz [online]. [cit. 2019-12-07]. Dostupné online.
- ↑ NNI. psiinstitute.org [online]. [cit. 2019-12-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Kopřivovité
- Flóra Česka
- Flóra Arabského poloostrova
- Flóra Austrálie
- Flóra Brazílie
- Flóra Číny
- Flóra Indického subkontinentu
- Flóra Indočíny
- Flóra jihovýchodní Asie
- Flóra jihovýchodní Evropy
- Flóra jihovýchodu USA
- Flóra jihozápadní Asie
- Flóra jihozápadní Evropy
- Flóra jihozápadu USA
- Flóra jihu Jižní Ameriky
- Flóra jižní Afriky
- Flóra Karibiku
- Flóra Kavkazu
- Flóra Makaronésie
- Flóra Mexika
- Flóra Mongolska
- Flóra Nového Zélandu
- Flóra Papuasie
- Flóra ruského Dálného východu
- Flóra severní Afriky
- Flóra severní Evropy
- Flóra severovýchodní tropické Afriky
- Flóra severovýchodu USA
- Flóra severozápadu USA
- Flóra severu Jižní Ameriky
- Flóra Sibiře
- Flóra Střední Ameriky
- Flóra Střední Asie
- Flóra střední Evropy
- Flóra středojihu USA
- Flóra středoseveru USA
- Flóra středozápadní tropické Afriky
- Flóra subarktické Ameriky
- Flóra východní Asie
- Flóra východní Evropy
- Flóra východní Kanady
- Flóra východní tropické Afriky
- Flóra západní Kanady
- Flóra západu Jižní Ameriky