Kopřiva lužní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKopřiva lužní
alternativní popis obrázku chybí
Kopřiva lužní (Urtica kioviensis)
Stupeň ohrožení podle IUCN
chybí údaje[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď kopřivovité (Urticaceae)
Rod kopřiva (Urtica)
Binomické jméno
Urtica kioviensis
Rogow., 1843
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kopřiva lužní (Urtica kioviensis) vzácný, v české přírodě vyhynutím ohrožený druh širokého rodu kopřiva. Její roztříštěný areál výskytu se rozkládá od Dánska přes Střední a Východní Evropu a sever Balkánu až po Izrael. Jedná se o poměrně přehlížený taxon, jehož výskyt může být ve skutečnosti častější. Je to kontinentální druh úvalů nížinných řek. Druhové jméno "kioviensis" pochází z toho, že byla poprvé popsána z okolí Kyjeva.[2][3]

Výskyt v ČR[editovat | editovat zdroj]

V přírodě ČR byla známa z nálezu u Moravského Písku na jihovýchodní Moravě, kde však koncem 20. století (pravděpodobně ve spojitosti s vykácením vlhkého lesního stanoviště) vymizela. V současnosti jsou na jižní Moravě známa dvě místa, kde rosteː jsou to přírodní rezervace Plačkův les a říčka Šatava na Svratceokrese Brno-venkov a národní přírodní rezervace Ranšpurk na soutoku Moravy a Dyje u obce Lanžhotokrese Břeclav. Toto druhé, nově nalezené místo se nachází asi 10 km od nejsevernější známé lokality tohoto druhu v Rakousku, v Dolních Rakousech u obce Hohenau an der March.[2][4][5]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Kopřiva lužní je hemikryptofyt, který je vázán na vlhká až mokřadní, polostinná stanoviště na světlých okrajích olšových a vrbových luhů. Má specifické nároky na prostředí i fenologický vývoj. Obvykle roste na obnažených dnech nebo březích vodních nádrží v pravidelně pičazivé lodyhy se zelenými listy, která je hustě porostlá žahavými chlupy. S nástupem jara listy na přezimujících lodyhách odumírají a začínají se objevovat nové, vzpřímené lodyhy s adventivními kořeny, v polovině května bývají nové rostliny již vysoké přes 2 cm. Prvá květenství se na rostlinách vyvíjejí od července do srpna a zralé nažky jsou uvolňovány v září a říjnu. Současně odplozené lodyhy zasychají a olisťují se přezimující lodyhy.[4][6][7]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá bylina s vystoupavou, v horní části se větvící lodyhou vysokou 30 až 200 cm, vyrůstající ze žlutavého, tlustého, plazivého oddenku. Lodyha je dutá, tenkostěnná, křehká, nevýrazně hranatá, s roztroušenými žahavými chlupy, na bázi bývá tlustá 5 až 8 mm a v uzlinách je schopná zakořenit.

Vstřícné listy s dlouhými řapíky mají vejčité čepele dlouhé 5 až 20 cm a široké 3 až 10 cm, které jsou na bázi srdčité, po obvodě hrubě pilovité až zubaté a na vrcholu špičaté. Lícní strana žilnatých čepelí je lesklá, světle zelená a lysá, nebo řídce porostlá žahavými trichomy, rubová strana bývá obvykle lysá. Celokrajné palisty kopinatého tvaru jsou ve spodní části lodyhy volné a v horní části jsou sousední palisty do poloviny srostlé.

Jednodomé rostliny mají jednopohlavné květy sestavené do klasovitých květenství vyrůstající z úžlabí listů. Květenství ve spodní části lodyhy obsahují květy samčí, v horní části samičí a květenství ve středu lodyhy mívají květy samčí i samičí. Květy jsou opylovány větrem a dávají vzniknout drobným plodům, úzce eliptickým nažkám, které jsou asi 2 × 1 mm velké, lesklé a hnědě zbarvené. Po blízkém okolí se rostliny rozrůstají plazivými lodyhami, na větší vzdálenosti se šíří nažkami odfoukávanými větrem nebo odplavovanými vodou. Ploidie druhu je 2n = 26.[2][4][6][7]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Druh je nejvíce ohrožován ničením vhodných stanovišť, kdy jsou mokřiny úporně vysušovány a měněny v zemědělsky využitelnou půdu nebo jsou káceny nepříliš výnosné lužní lesy a nahrazovány "hodnotnějšími" dřevinami.[2][4]

Kopřiva lužní je v současnosti považována v České republice za kriticky ohrožený druh (C1).[8] Protože před rokem 2000 nebyla spatřena více než 25 let, byla jí ve starších hodnoceních přisouzena kategorie vyhynulý druh (A1).[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-11]
  2. a b c d PRANČL, Jan. BOTANY.cz: Kopřiva lužní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 26.11.2009 [cit. 2016-08-15]. Dostupné online. (česky) 
  3. HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Urtica kioviensis [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2016-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Kopřiva lužní [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 29.06.2014 [cit. 2016-08-15]. Dostupné online. (česky) 
  5. DANIHELKA, Jiří; LEPŠÍ, Martin. Kopřiva lužní na soutoku Moravy a Dyje. Zprávy České botanické společnosti [online]. Česká botanická společnost, Praha, 2004 [cit. 15.08.2016]. Roč. 39, čís. 1, s. 25-35. Dostupné online. ISSN 1211-5258. (česky) 
  6. a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/3: Pŕhľava kyjevská [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2006 [cit. 2016-08-15]. S. 83-96. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01. ISBN 80-224-0922-7. (slovensky) 
  7. a b REJLOVÁ, Ludmila. Proměnlivost druhu Urtica dioica na území ČR. Praha, 2014 [cit. 15.08.2016]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Tomáš Urfus. Dostupné online.
  8. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 10.08.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 631-645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  9. PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001 [cit. 2016-08-10]. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]