Kopřiva žahavka
 Kopřiva žahavka |
|
Kopřiva žahavka
|
|
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | kopřivovité (Urticaceae) |
| Rod | kopřiva (Urtica) |
| Binomické jméno | |
| Urtica urens Linné |
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kopřiva žahavka (Urtica urens) je vedle kopřivy dvoudomé druhý běžný zástupce rodu na českém území. Lidově je nazývána žahavka nebo žihlava. Vzhled je podobný, jde však o jednoletou, jednodomou bylinu podstatně menšího vzrůstu (10–30 cm) a její žahavé chlupy jsou mírně účinnější.
Obsah
Popis[editovat | editovat zdroj]
Kořen, stonek a list[editovat | editovat zdroj]
Kopřiva má kořenový systém velmi rozvětvený a to hlavně pod povrchem do hloubky 14–18 cm.[1] Lodyha je čtyřhranná, dorůstající do 10–30 cm, bývá v horní polovině větvená a její barva je zelená až hnědozelená s žahavými chlupy na povrchu. U kopřivy žahavky nalezneme drobné listy kopinaté nebo vejčité s ozubenými okraji a žahavými chlupy.[2] Čepel listu je dlouhá 1,5–4 cm a na bázi klínovitě zúžená až uťatá.[3]
Květ a plod[editovat | editovat zdroj]
Kopřiva má květenství kratší, nebo skoro stejně dlouhá jako je řapík u jejích listů, v jejichž úžlabí vyrůstají.[3] Květy jsou drobné a jednopohlavné.[2] Kopřiva je jednodomou bylinou, v jednom květenství se tedy nachází prašníkové i pestíkové květy. Po tom co odkvetou, jsou květenství slabě převislá a poměrně hustá.[1] Rostlina kvete od května do listopadu a jejím plodem je zploštělá nažka, jejíž barva je světle hnědá až zelenavě hnědá.[3] Kopřiva žahavka je jednoletá bylina bez obnovovacích pupenů, která nepříznivá období přečkává pouze v semenech.[3]
Stanoviště a výskyt[editovat | editovat zdroj]
Kopřiva tohoto druhu se vyskytuje na celém území České republiky od nížin až po hornaté oblasti, kde jsou půdy bohaté na živiny.[2] Nejčastější místa výskytu jsou rumiště, pole, zahrady a opuštěné příbytky. V zahradnictví je brána především jako nežádoucí plevel.[3] Tuto rostlinu můžeme nalézt téměř po celém světě, avšak nejhojněji se vyskytuje v Evropě, Malé Asii, na Kavkazu, v Severní a Jižní Americe, Austrálii a v jižní Africe.[2]
Využití[editovat | editovat zdroj]
Kopřiva žahavka má řadu léčivých účinků, je určena k vnitřnímu i vnějšímu použití. Má také blahodárné účinky na špatně hojící se rány, ekzémy a na akné.[2] Nálev z kopřivy se využívá k podpoře růstu vlasů[2] a čaj z jejích usušených listů má močopudné a projímavé účinky.[1] Kopřiva je i součástí kuchyně, kde se využívá k přípravě salátů, polévek či nádivek.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Agromanuál.cz [online]. Kapitola Kopřiva žahavka. (český)
- ↑ a b c d e f g Vitalion lepší informace, lepší zdraví [online]. Kapitola Kopřiva žahavka. Dostupné online. (český)
- ↑ a b c d e KUBÁT, Karel; HROUDA, Lubomír; CHRTEK, Jindřich, et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5. (český)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. [eds.],(2002): Klíč ke květeně České republiky. [Key to the Flora of the Czech Republic.]-928 p., Academia, Praha.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kopřiva žahavka ve Wikimedia Commons
Taxon Urtica urens ve Wikidruzích- Kopřiva žahavka na biolibu
- http://byliny.vitalion.cz/kopriva-zahavka/
- http://www.agromanual.cz/cz/atlas/plevele/plevel/kopriva-zahavka.html
