Krutihlav obecný
 Krutihlav obecný | |
|---|---|
 Krutihlav obecný | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | šplhavci (Piciformes) |
| Čeleď | datlovití (Picidae) |
| Rod | krutihlav (Jynx) |
| Binomické jméno | |
| Jynx torquilla Linnaeus, 1758 | |
 Mapa rozšíření krutihlava obecného (oranžově hnízdiště, modře zimoviště, zeleně celoroční výskyt) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krutihlav obecný (Jynx torquilla) je menší pták z čeledi datlovitých (Picidae).
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Rozlišuje se většinou 7 poddruhů, z nichž se v Evropě vyskytují 3:[2]
- J. t. torquilla (Linnaeus, 1758) – většina Evropy
- J. t. tschusii Kleinschmidt, 1907 – Itálie včetně Sicílie, Sardinie a Korsiky
- J. t. sarudnyi Loudon, 1912 – od Uralu dále na východ
Popis[editovat | editovat zdroj]
Velikosti vrabce (délka těla 16–18 cm), s krátkým špičatým zobákem a dlouhým ocasem. Opeření je nenápadné, svrchu hnědošedě skvrnité, zespodu špinavě bílé a žlutavookrové s tmavými proužky. Přes oko a po stranách krku se táhne jedna, přes střed temene a hřbet druhá tmavá páska. Obě pohlaví jsou stejná.[3] Má velmi ohebný krk, díky kterému dokáže otočit hlavu až o 180 stupňů. Od ostatních datlovitých liší měkkým ocasem, který mu neumožňuje šplhat po stromech.
Hlas[editovat | editovat zdroj]
Jako poplašný hlas slouží několikrát opakované tvrdé „tek“. Zpěv je charakteristická řada 12–18 hlasitých, naříkavě znějících tónů.[2][3]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Žije v severozápadní Africe, většině Evropy a v mírném pásmu Asie. Je tažný, evropská populace zimuje ve střední Africe severně od rovníku a ojediněle i ve Středomoří, ptáci z Asie v Indii a jihovýchodní Asii.
Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]
V Česku hnízdí na celém území, hlavně v nižších polohách, ale místy i dosti vysoko v horách (nejvýše v Krkonoších v 1130 m n. m. a v Jeseníkách v 1110 m). Jeho stavy se od počátku 60. let 20. století snižují; v letech 1985–89 byla celková početnost odhadnuta na 2,5–5 tisíc párů, v období let 2001–03 na 2–4 tisíce párů.[2][4]
Krutihlav je jediným přísně tažným druhem šplhavce v Česku. Přílet probíhá od března do dubna, odlet od srpna do září.[2]
Biotop[editovat | editovat zdroj]
Vyhledává světlé listnaté a smíšené lesy, žije i v remízcích, sadech nebo v křovinách s jednotlivými stromy.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Hnízdí jednotlivě, teritoriálně. K tvorbě párů dochází ihned po příletu na hnízdiště. Hnízdo je v dutině stromu, kterou si kvůli slabému zobáku nedokáže vytesat ani v nejnahnilejším stromě. Využívá proto již existující dutiny, a to včetně těch obsazených jiným drobným ptákem, např. sýkorou koňadrou. V tomto případě původního obyvatele dutiny vyžene a vyhodí jeho hnízdo s vejci nebo mláďaty. Vlastní hnízdo nestaví, snůšku klade přímo na dno dutiny na zbytky trouchu nebo starého hnízda. Hnízdí 1–2× ročně od dubna do července. Samice snáší v jednodenních intervalech 8–11 (5–12) čistě bílých vajec o rozměrech 20,7 × 15,5 mm, na kterých sedí oba rodiče 12–14 dní. Je-li sedící pták vyrušen, zaujímá typický obranný postoj, při kterém syčí, ježí peří na temeni a kroutí hlavou (odtud český název krutihlav). Mláďata jsou krmena oběma rodiči, hnízdo opouštějí po 18–22 dnech a za dalších 7–14 dní se osamostatňují. Pohlavní dospělosti dosahují ve 2. kalendářním roce. Nejvyšší známý věk kroužkovaného ptáka je nejméně 10 let.[2]
-
Vejce krutihlava obecného
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Živí se převážně mravenci a jejich larvami, hlavně druhy Lasius niger, L. flavus a Myrmica rubra. Méně požírá také jiný hmyz, pavoukovce, hlemýždě a výjimečně i ptačí vejce. Na podzim konzumuje také různé plody, například bezu. Kořist sbírá dlouhým lepkavým jazykem. Na rozdíl od příbuzných ptáků ji nehledá v kůře stromů, ale hlavně na zemi.[2]
Ochrana[editovat | editovat zdroj]
V Červeném seznamu ČR je zařazen do kategorie VU, tzn. zranitelný druh, ve vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. je veden jako druh silně ohrožený.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b c d e f HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
- ↑ a b SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7. S. 246–247.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SAUER, Frieder. Ptáci lesů, luk a polí. Z něm. přel. RNDr. Jiří Čihař. 1. vyd. v ČR. Praha: Ikar, 1995. 286 s. ISBN 80-85830-99-X.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu krutihlav obecný na Wikimedia Commons 
Taxon Jynx torquilla ve Wikidruzích- Galerie krutihlav obecný na Wikimedia Commons
- Hlasová ukázka z pořadu Českého rozhlasu Hlas pro tento den Archivováno 14. 7. 2013 na Wayback Machine.
