Datel černý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxDatel černý
alternativní popis obrázku chybí
Samec datla černého
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád šplhavci (Piciformes)
Čeleď datlovití (Picidae)
Rod datel (Dryocopus)
Binomické jméno
Dryocopus martius
(Linnaeus, 1758)
Mapka s rozšířením (zeleně)
Mapka s rozšířením (zeleně)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Datel černý (Dryocopus martius) je velký druh šplhavcečeledi datlovitých (Picidae).

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rozlišují se 2 poddruhy:[2]

  • D. m. martius (Linnaeus, 1758) – většina Evropy a Asie
  • D. m. khamensis (Buturlin, 1909) – pohoří západní Číny a Tibetu

Popis[editovat | editovat zdroj]

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

V letu se ozývá zvučným „kri kri kri“, vsedě pronikavým „kliééé“. Jarní bubnování je hlasité, oproti strakapoudům poněkud pomalejší, přednášené ve výbušných sériích dlouhých 1,75–3 sekundy (samec bubnuje déle než samice).[2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh s palearktickým typem rozšíření. Areál sahá od severního Španělska a Skandinávie až po východní Sibiř a Japonsko. Stálý pták. V minulosti se rozšíření v Evropě značně měnilo v souvislosti s odlesňováním a následným zaváděním jehličnatých monokultur.[2] Celoevropská populace nyní čítá více než 740 000 párů a je považována za stabilní.[4]

Výskyt v ČR[editovat | editovat zdroj]

ČR hnízdí na celém území, hlavně v pahorkatinách a horách, ale ve vhodném prostředí i v nížinách. Celková početnost byla v letech 1985–1989 odhadnuta na 3000–6000 párů, v období let 20012003 na 4000–8000 párů.[2][5]

Prostředí[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se ve starých borových, smíšených a bukových lesích.[3]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí jednotlivě, monogamně. Některé páry spolu setrvávají pouze jednu hnízdní sezónu, jiné se udržují po několik let. Tok začíná již v polovině února a provází ho časté bubnování a volání. Hnízdo je v dutině stromu, obvykle narušeném uvnitř, v ČR nejčastěji v buku, jedli a borovici ve výšce 8–12 m. Vytesání hnízda trvá 10–28 dnů a tesá je obvykle jen samec. Hotová dutina je hluboká 47–57 cm a široká 12–20 cm, s okrouhlým nebo svisle oválným vletovým otvorem o průměru 6–11 × 8–11 cm. Obvykle bývá využívána po řadu let, některé páry však tesají každý rok novou. Hnízdí 1× ročně od dubna do srpna, s případnými náhradními snůškami. Samice snáší 3–5 čistě bílých vajec o rozměrech 34,4 × 25,4 mm. Inkubace začíná od snesení 4. vejce a trvá 12–14 dnů, sedí oba ptáci, přičemž v noci vždy jen samec, zatímco samice nocuje v jiné dutině poblíž hnízda. Mláďata jsou krmena oběma rodiči. Oči se jim otevírají po 10 dnech, v 17 dnech začínají vyhlížet z dutiny a hnízdo opouštějí ve stáří 24–28 dnů. S rodiči setrvávají další 1–2 měsíce, poté se rodina rozpadá. Pohlavně dospívají v prvním roce života. Nejvyšší známý věk kroužkovaného ptáka je 28 let.[2]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Živí se především ve dřevě žijícími brouky (lýkožrouty, kousavci, tesaříky) a mravenci, méně housenkami motýlů a měkkýši. Vzácně se v potravě objevuje také rostlinná složka tvořená semeny a plody. Potravu dobývá silným dlátovitým zobákem z kmenů nebo kořenových náběhů stromů, méně často ji sbírá na povrchu kůry nebo na zemi.[2] K dostání kořisti z těžko dostupných míst mu napomáhá dlouhý lepkavý jazyk se zoubky na konci.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Datel černý je v lese prospěšným druhem. Nejenže konzumuje dřevokazné druhy mravenců, ke kterým se žádný jiný druh šplhavce nedokáže v takovém rozsahu dostat, ale jeho dutiny používá k hnízdění a nocování řada dalších druhů ptáků užitečných pro les, jako holub doupňák, sýc rousný nebo kavka obecná.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]
  2. a b c d e f g HUDEC, K. a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.  
  3. a b SVENSSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.  
  4. BUEFIELD, I.; BOMMEL, F. van. Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status. Cambridge : BirdLife International, 2004. Dostupné online. ISBN 978-0946888535.  
  5. Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K.. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice, Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.