Sršeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o blanokřídlém hmyzu. Další významy jsou uvedeny na stránce Sršeň (rozcestník).
Wikipedie:Jak číst taxoboxSršeň
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Třída hmyz (Insecta)
Řád blanokřídlí (Hymenoptera)
Podřád žahadloví (Aculeata)
Čeleď sršňovití (Vespidae)
Podčeleď Vespinae
Rod sršeň (Vespa)
L., 1758
Typový druh
Vespa crabro
L., 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sršeň (Vespa) je rod blanokřídlého hmyzu, který zahrnuje největší sociální vosy. Některé sršně mohou být až 55 mm (královny sršní mandarínských) dlouhé. V Česku žije jediný druh – sršeň obecná (Vespa crabro).

Jazyková poznámka[editovat | editovat zdroj]

Spisovně česky je tenta sršeň (Příruční slovník jazyka českého a Internetová jazyková příručka ÚJČ uvádějí ženský rod jako méně častý, v zoologii je ale preferovaný[1]), lidově i (ten) sršán, sršáň.[2] Není vhodné oba možné rody v jednom článku kombinovat.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Většina sršní žije v jižní a jihovýchodní Asii, kde se předpokládá, že je evoluční centrum všech sršní. V subtropech žije V. orientalis, jejíž areál leží kromě jižní a střední Asie i na Arabském poloostrově, v severní Africe a také ve Středomoří. V mírném pásmu žije V. simillima, která se vyskytuje i v Japonsku a na Sibiři, a již zmíněná evropská sršeň obecná, která byla introdukována do Severní Ameriky.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Sršně se živí různými cukernými šťávami a zároveň to jsou dravci. Pro své larvy loví bezobratlé, dospělci sbírají sladké ovocné šťávy nebo med z vyloupených včelích úlů. Jedna sršeň dokáže denně ulovit až několik desítek kusů much či jiného hmyzu.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Sršně žijí v hnízdě, jehož základy sama vybuduje královna-zakladatelka. Ta kusadly nastrouhá kousky dřeva, smíchá je se slinami a ze vzniklé papírové hmoty buduje odshora dolů hnízdo. První potomky vychovává sama do doby, než se vylíhnou dělnice, které postupně převezmou veškerou péči. Těch bývá několik set až několik tisíc, shánět potravu však vylétá jen část z nich. Na podzim pak z hnízda vylétají oplodněné samičky, které na jaře založí nová hnízda. Společenství sršní totiž na rozdíl od včel nepřežívá zimu s výjimkou již zmiňovaných budoucích královen.

Navzdory rozšířené představě o smrtelně nebezpečném tvorovi je většina druhů sršní neútočná a pro člověka neškodná. Obavy mnohdy pramení z velikosti sršně a jejího hlasitého bzučení. Varovné bzučení používá např. pokud se člověk přiblíží k hnízdu a začne se jevit osazenstvu jako nebezpečí. Sršeň také reaguje podrážděně při prudkých otřesech v okolí svého hnízda, manipulaci u výletového otvoru či přehrazení příletové dráhy. V případě, že usedne na člověka, pouze zkoumá, zda není potravou a během pár sekund odletí. Je však nutné se vyvarovat prudkých pohybů, které by ji mohly rozrušit. Sršeň reaguje na světlo – toho je možné využít, chceme-li ji dostat z pokoje, do kterého vlétla.

Jed[editovat | editovat zdroj]

Sršně jsou vybaveny žihadlem spojeným s jedovou žlázou, podobně jako ostatní žahadlovití.[3] Jejich žihadlo a jed jim slouží především k lovu. I když některé tropické druhy sršní jsou útočné a jejich jed může způsobit zdravotní problémy, jed sršně obecné je mnohonásobně méně toxický než jed včely medonosné. Bodnutí způsobuje bolest, mírné otoky, případně jiné obtíže. Nedojde-li k zasažení jazyka či jícnu, není bodnutí (ani mnohonásobné) pro zdravého člověka nikterak život ohrožující. Bodnutí může být nebezpečné pro přecitlivělé osoby, u kterých hrozí rozvoj anafylaktického šoku. Sršně navíc mají jednu speciální vlastnost – dokáží jed vystřikovat až na vzdálenost 40 centimetrů. Zasáhne-li oči, působí podobně jako pepřový sprej. Občas může zasažení vyvolat zimnici či třesavku, ty však do půl hodiny samy odezní.

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Zde je seznam žijících a fosilních druhů sršní. Taxonomie se stále vyvíjí, proto může docházet ke změnám.[4][5][6]

* †V. aethale

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. Heslo sršeň. 
  2. SSJČ, SSČ, PSJČ, hesla sršeň, sršán
  3. BioLib.cz – Apocrita (štíhlopasí) [online]. BioLib.cz [cit. 2018-08-20]. Dostupné online. 
  4. Fossilworks: Vespa. fossilworks.org [online]. [cit. 2018-08-26]. Dostupné online. 
  5. Profil taxonu rod Vespa (sršeň). www.biolib.cz [online]. [cit. 2018-08-26]. Dostupné online. (česky) 
  6. PERRARD, Adrien; PICKETT, Kurt; VILLEMANT, Claire. Phylogeny of hornets: a total evidence approach (Hymenoptera, Vespidae, Vespinae, Vespa). Journal of Hymenoptera Research. 2013-04-24, roč. 32, s. 1–15. Dostupné online [cit. 2018-08-26]. ISSN 1314-2607. DOI:10.3897/jhr.32.4685. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ARCHER, Michael. Vespine Wasps of the World : Behaviour, Ecology & Taxonomy of the Vespinae. Manchester: Siri Scientific Press, 2012. 352 s. 
  • MATSUURA, Makoto; YAMANE, Seiki. Biology of the Vespine Wasps. Berlin: Springer, 1990. 323 s. Dostupné online. 
  • PERRARD, Adrien, a kol. Phylogeny of hornets: a total evidence approach (Hymenoptera, Vespidae, Vespinae, Vespa). Journal of Hymenoptera Research. 2013, roč. 32, s. 1-15. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]