Blanokřídlí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Blanokřídlí

alternativní popis obrázku chybí
Pilořitka velká
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: blanokřídlí (Hymenoptera)
Podřády
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blanokřídlí (Hymenoptera) mají dva páry blanitých křídel. Přední křídla dorůstají větší délky než zadní. Jen v České republice se vyskytuje asi 7000 druhů.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Blanokřídlí jsou hmyzem s proměnou dokonalou. Z vajíček se líhnou beznohé larvy, které se po určité době zakuklí, a z kukly se zanedlouho líhne dospělec.

Tělo[editovat | editovat zdroj]

Tělo se dělí na hlavu, hruď a zadeček. Na hlavě mají 1 pár tykadel a 2 složené oči. Na hrudi mají 3 páry končetin a 2 páry blanitých křídel. Zadní křídla jsou menší a jsou překryta předními.

Hlavní znaky[editovat | editovat zdroj]

Vosí královna hlídá své hnízdo

Blanokřídlí jsou gonochoristé, pohlaví je určeno haplodiploidně, z oplozených (diploidních) vajíček se líhnou samice, z neoplozených naopak haploidní samci. Relativně častým jevem u tohoto řádu je eusocialita, která se vyskytuje u mravenců a některých druhů včel, vos a čmeláků, a také další formy sociálního chování. S tím je také spojena poměrně rozvinutá komunikace (např. u včely medonosné, u které bývá také nazývána porozuměním či kontaktem).

Řád je rozdělen na dva podřády: štíhlopasí (Apocrita) a širopasí (Symphyta). Podřád širopasí je ale, jak se ukazuje, nepřirozený, polyfyletický. Z pohledu člověka řád obsahuje jak druhy užitečné, což jsou například včely medonosné, lumci (parazitoidi na mnohdy škodlivém hmyzu) a také opylovači květů, tak škodlivé druhy, například pilořitku velkou, která škodí lesním porostům.

Znaky dospělců[editovat | editovat zdroj]

Blanokřídlí jsou po broucích a motýlech třetím největším hmyzím řádem. Mají blanitá křídla s tendencí k redukci žilnatiny, zpravidla zcela průsvitná, někdy ztmavělá (Apidae - včelovití, Scoliidae - žahalkovití), velice jemně chloupkovaná. Většinou jsou vyvinuta ve dvou párech, mohou však být silně redukovaná (drobné parazitické druhy) nebo zcela scházejí (dělnice mravenců, některé formy žlabatek.) Přední křídla jsou delší než zadní. Na předním okraji zadních křídel jsou háčky a na zadním okraji předních křídel je výkrojek. Tato zařízení, zapadající do sebe, spojují křídla a umožňují bezpečnější a pravidelnější let. Zátěž letu spočívá na předních křídlech. V klidu jsou křídla složena ploše na těle. Širopasí (Symphyta) létají těžce a lenivě, ale spousta jiných druhů tráví velkou část svého života za letu.

Znaky larev[editovat | editovat zdroj]

Larvy blanokřídlých jsou dvojího typu, podle toho se dělí na dva podřády.

Podřád: Širopasí[editovat | editovat zdroj]

Širopasí mají zavalité polypodní larvy, zvané housenice podobné housenkám. Tyto larvy jsou volně pohyblivé, mají výraznou hlavu, 3 páry mohutných hrudních článkovaných končetin (slouží k přidržení), panožky na každém abdominálním článku (nejméně 6 párů panožek) a 1 pár pošinek (nepravé anální panožky). Jsou býložravé a často žijí pospolitě.

Podřád: Štíhlopasí[editovat | editovat zdroj]

Druhým typem jsou slepé a beznohé larvy červovitého tvaru, které nejsou aktivně pohyblivé, které se vyskytují u štíhlopasých. Žijí na těle nebo v těle hostitelů, nejčastěji motýlích kukel, housenek a broučích larev a svého hostitele zaživa pomalu stravují. Červíkovité larvy žlabatek žijí v hálkách na různých rostlinných orgánech. Z vajíček, nakladených v podzemních (i nadzemních) chodbách hnízd mravenců se líhnou larvy, které nejsou schopny se samy živit. Jsou krmeny dělnicemi. Podobně je tomu s larvami v hnízdech vos.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZAHRADNÍK, Jiří. Blanokřídlí. Praha : Artia, 1987. 182 s. (Barevný průvodce)
  • MACEK, Jan, a kol. Blanokřídlí České republiky I.: Žahadloví. 1. vyd. Praha : Academia, 2010. 524 s. (Atlas) ISBN 978-80-200-1772-7.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]