Kodulkovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKodulkovití
alternativní popis obrázku chybí
Samec kodulky evropské (Mutilla europaea)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádblanokřídlí (Hymenoptera)
Podřádštíhlopasí (Apocrita)
Nadčeleďvosy (Vespoidea)
Čeleďkodulkovití (Mutillidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kodulkovití (Mutillidae) je čeleď vos. Především samičky jsou podobné mravencům, i proto mají v angličtině pojmenování velvet ants. Jedná se o parazity jiných druhů žahadlových, ale i některých dalších hmyzích řádů.

Charakteristika čeledi[editovat | editovat zdroj]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kodulky jsou zbarvené obvykle černo-rezavě s bílými skvrnami a velmi připomínají mravence. Některé druhy jsou výrazně červeno-černé či žluto-černé. Samci jsou okřídlení, samice křídla nemají. Sexuální dimorfismus je velmi patrný, samci neodpovídají samicím velikostí, zbarvením ani tělesnými proporcemi. Tělo má velmi pevnou kutikulu a je většinou nápadně a hustě ochlupené. Velikost se pohybuje od 3 do 20 mm.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Dospělci se vyskytují na prosluněných suchých a teplých místech s řídkou vegetací. Samci se živí pylem a nektarem, samice občas také, ale u některých druhů jsou dravé a vysávají hemolymfu jiného hmyzu. Kodulky se vyvíjejí v hnízdech jiných blanokřídlých, zvláště samotářských včel, čmeláků, vos, hrabalek a kutilek, vzácněji pak některých dvoukřídlých, brouků a motýlů. Tato strategie se nazývá ektoparazitismus. Samice putují po zemi a aktivně vyhledávají hnízda hostitelů. Když ho najdou, prohrabou se dovnitř, k čemuž využívají silných předních končetin. Pokud se setkají s hostitelskou samicí či skupinou samic, chovají se velmi agresivně a majitelku či obránce hnízda často zabijí. Takto postupují především velké druhy kodulek (např. kodulka horská). Samice kodulky je rychlá a má velmi dlouhé a účinné žihadlo, kterým dokáže usmrtit například i několik čmeláků za sebou včetně královny. Jinou taktiku mají menší druhy kodulek. Ty se v případě nutnosti nechají vynést původními obyvateli ven z hnízda stočené do kuličky a poté se do něj zkoušejí znovu vstoupit. Samice kodulky dokáže rozpoznat správné stáří larvy hostitele k nakladení vajíčka pomocí speciálních brv na bázi žihadla. Pokud není larva dostatečně velká, samice hnízdo opustí a hledá jiné. Je-li dostatečně velká, kodulka na ní nebo do její blízkosti naklade vajíčko. Jedná-li se o larvu kutilky či hrabalky dochází tak k zajímavé situaci, kdy parazit parazituje na jiném parazitovi. Larva kodulky prodělává krátký vývoj (většinou okolo 10 dnů), během něhož spořádá vnitřní orgány hostitelské larvy, kterou tím zabije a v její komůrce se zakuklí. V hnízdě často přezimuje ve stadiu předkukly a na jaře se vyhrabe ven už jako dospělá. Páření probíhá tak, že samci prudce naletují na samice a po kopulaci s nimi určitou dobu létají v závěsném letu. U některých druhů ale samice vozí samce na zádech.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Žihadlo zvláště tropických kodulek je velmi silné a na Schmidtově stupnici bolestivosti žihadel má číslo 3 (nejvíce – 4 – mají některé hrabalky a mravenci). U slabých či alergických jedinců může vyvolat závažné zdravotní problémy. Samci žihadlo nemají.
  • Jejich pojmenování v angličtině nezní pouze velvet ants (sametoví mravenci, pro jejich zjevnou podobnost s mravenci), nýbrž se jim říká i cow killers, neboť jejich žihadlo má takovou sílu, že je údajně schopné zabít krávu (nepotvrzeno, jde jen o lidové přirovnání).
  • Pokud jsou rozrušeny, vydávají kodulky bzučivý zvuk (stridulace), jenž má případné útočníky zastrašit. Pokud ani to nepomůže, jsou schopny vypouštět páchnoucí chemikálie. Tyto chemikálie jsou na bázi ketonů a zřejmě slouží k zahnání mravenců, kteří jsou potenciálními predátory kodulek.

Taxonomie a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Kodulky vytvářejí několik podčeledí, z nichž je v Evropě možno nalézt 7 a v České republice 5. Celkově je na světě asi 230 rodů členěných do zhruba 8 000 druhů. Jsou rozšířeny celosvětově, nejvíce jich však žije v tropických oblastech.

Přehled podčeledí a části druhů[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BOGUSCH, Petr. Parazitické strategie blanokřídlých / Parasitic Strategies of Hymenopterans. Živa. 2010, čís. 5, s. 222–224. Dostupné online. 
  • HERTZ, Jeffrey C. Velvet Ants, Mutillidae (Insecta: Hymenoptera). [s.l.]: University of Florida (UF/IFAS Extension), 2007 (rev. edition from 2015). Dostupné online. S. 1–10. (anglicky) 
  • LELEJ, A.S.; SCHMID-EGGER, Ch. The velvet ants (Hymenoptera, Mutillidae) of Central Europe. [s.l.]: Linzer biol. Beitr., 16.12.2005. Dostupné online. S. 1505–1543. (anglicky) 
  • MACEK, Jan a kol. Blanokřídlí České republiky I.: Žahadloví. Praha: Academia, 2010. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]