Kodulka horská
 Kodulka horská | |
|---|---|
 samička kodulky horské | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | blanokřídlí (Hymenoptera) |
| Podřád | štíhlopasí (Apocrita) |
| Nadčeleď | vosy (Vespoidea) |
| Čeleď | kodulkovití (Mutillidae) |
| Rod | kodulka (Mutilla) |
| Binomické jméno | |
| Mutilla marginata Baer, 1848 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kodulka horská (Mutilla marginata) je druh parazitického blanokřídlého hmyzu z čeledi kodulkovití (Mutilidae). V angličtině je stejně jako ostatní kodulky známá pod jménem velvet ant (sametový mravenec), podle vzhledu bezkřídlých samic připomínajících chlupaté mravence.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Dospělé samice dorůstají délky 10-15 mm a jsou bezkřídlé. Hruď mají užší než hlavu, zadeček téměř válcovitý. První tergit (článek) zadečku je obdélníkový a druhý má na zadním okraji dvě světlé skvrny. Nohy jsou bíle ochlupené s řadami černých trnů a celé tělo je naopak černě ochlupené.
Dospělí samci dorůstají délky 11-17 mm a jsou okřídlení. Mají černě ochlupenou hlavu a tělo, bílé holeně a zadeček s modravě kovovým leskem.
Obě pohlaví mají mezi třetím a čtvrtým tergitem zadečku stridulační aparát, který při použití produkuje skřípavý zvuk. Zatím není jasný jeho účel, pravděpodobně ho ale používají ke komunikaci a také pokud se ocitnou v tísni.
Biologie a ekologie[editovat | editovat zdroj]
Vyskytují se na různých biotopech a často bývají synantropní (mohou žít v blízkosti člověka). Parazitují na většině druhů čmeláků (rodu Bombus) střední Evropy, kteří si staví svá hnízda v zemi. Samice aktivně proniká do hnízda čmeláka, kde naklade vajíčka do každé komůrky s larvou. Mají velmi tvrdou kutikulu, která odolá čmeláčímu bodnutí, naopak mají žihadlo, které zvládne citelně bodnout i člověka. Larvy se chovají jako ektoparazitoidi larev čmeláků a mohou se i živit zásobami pylu a nektaru. Stupeň zamoření čmeláčích hnízd je mnohdy vysoký, někdy to může být až 90 %. Samice se živí dravě. Napadají čmeláčí či včelí dělnice, kterým nakousnou membránu mezi hlavou a hrudí a sají vytékající hemolymfu, připomínají tak upíry. Dospělí samci mají letovou periodu od konce května do konce srpna a živí se květním nektarem a pylem z miříkovitých rostlin.
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Vyskytuje se v jižní a střední Evropě, na východ až za jižní Ural, Zakavkazsko a Střední východ. Ve střední Evropě patří po čmelácích mezi nejhojnější blanokřídlý hmyz žijící v nadmořské výšce 1500 metrů a výš. V České republice se vyskytuje hlavně ve vyšších polohách (např. Krkonoše, Jeseníky a Jizerské hory).[1]
Červený seznam České republiky z roku 2017 nově řadí tento druh mezi téměř ohrožené druhy, pravděpodobně kvůli téměř úplné absenci v nižších polohách a úbytku jejich hostitelů čmeláků.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jan; STRAKA, Jakub; BOGUSCH, Petr; DVOŘÁK, Libor; BEZDĚČKA, Pavel; TYRNER, Pavel. Blanokřídlí České republiky I.. 1. vyd. Praha: Atlas, 2010. 520 s. S. 208.
- ↑ http://www.ochranaprirody.cz/res/archive/372/058766.pdf?seek=1509546816
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kodulka horská na Wikimedia Commons
