Sršeň žlutavá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxSršeň žlutavá
alternativní popis obrázku chybí
Vespa simillima xanthoptera (Japonsko)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Třída hmyz (Insecta)
Řád blanokřídlí (Hymenoptera)
Podřád žahadlovití (Apocrita)
Nadčeleď Vosy (Vespoidea)
Čeleď sršňovití (Vespidae)
Rod sršeň (Vespa)
Binomické jméno
Vespa simillima
Smith, 1868
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sršeň žlutavá (Vespa simillima) je východoasijským zástupcem jedovatého sociálního blanokřídlého hmyzu z čeledi sršňovitých.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Sršeň žlutavá je malá až středně velká sršeň. Dělnice měří nejčastěji okolo 20 mm, královna až 28 mm.[1] Vzhledem připomíná, podobně jako druh Dolichovespula media, sršeň obecnou. Mezi očima ji prochází černá páska. Hruď je zbarvená podobně jako u sršně obecné. U dělnice je zadeček téměř celý žlutý, u královny stejně jako u samečka je pokryt malými proužky. Tykadla samečka, podobně jako u ostatních vos a sršní, jsou zakřivena do tvaru turecké šavle. Sameček postrádá žihadlo, lze jej bez obav vzít na ruku.

Temperament[editovat | editovat zdroj]

Sršeň žlutavá není útočná, pouze při napadení nebo podráždění se brání bodnutím. Hnízda zavěšená na větvi mohou budit obavy, ve skutečnosti však nejsou tak nebezpečná. Sršně dráždí, když jim člověk stříká vodu či jinou látku do hnízda, brání jim ve výletu, anebo je provokuje blýskáním různých předmětů – zrcadly, brýlemi, sklem, kapesní svítilnou, bleskem fotoaparátu. Sršně se nejprve pokoušejí nepřítele zastrašit rychlým a krouživým nalétáváním pro zrak jen těžko sledovatelným. Je-li zastrašování vetřelce neúčinné, dojde na žihadla. Zůstává dosud nevysvětleno, proč se cílem sršních žihadel nejčastěji stává kořen palce. Také pach lidského potu dráždí sršně k útoku.

Sršeň žlutavá se připravuje k útoku na včely

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Sršně jsou dravci a jejich častou kořistí se stávají včely. Z hospodářského hlediska se proto jeví jako škůdci.[2] Zdrojem potravy jsou však pro ně i sladké rostlinné šťávy.

Významným konkurentem a přirozeným nepřítelem sršně žlutavé je rodově příbuzná sršeň mandarínská. Sršně mandarínské často na sršně žlutavé útočí hromadně. Většinou zvítězí sršně mandarínské. Často sršně žlutavé vypouštějí poplašné feromony, které svolají ostatní sršně z kolonie na pomoc.

Parazitem v hnízdech sršně žlutavé bývá agresivní sršeň Vespa dybowskii.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Kamčatka, okolí řeky Amur, Sachalin, Korea, Kurilské ostrovy, Japonsko.[1] V Japonsku jde o nejběžnější sršeň.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KOŘÍNEK, Milan. Profil taxonu sršeň žlutavá Vespa simillima. www.biolib.cz [online]. [cit. 2018-09-01]. Dostupné online. (česky) 
  2. MAKINO, Shunichi; YAMANE, Seiki; BAN, Teruhiko. The Japanese hornet Vespa simillima Smith, an important nuisance pest in urban areas (Hymenoptera:Vespidae). Medical Entomology and Zoology. 1981, roč. 32, čís. 3, s. 203–213. Dostupné online [cit. 2018-09-01]. ISSN 0424-7086. DOI:10.7601/mez.32.203. (anglicky) 
  3. MARTIN, Stephen J. Early collapse of Vespa simillima (Hymenoptera, Vespidae) colonies in central Japan. Entomological Science. 2006-12, roč. 9, čís. 4, s. 373–376. Dostupné online [cit. 2018-09-01]. ISSN 1343-8786. DOI:10.1111/j.1479-8298.2006.00183.x. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]