Puštík obecný

Puštík obecný
Puštík obecný
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata) Podkmen: obratlovci (Vertebrata) Třída: ptáci (Aves) Podtřída: letci (Neognathae) Řád: sovy (Strigiformes) Čeleď: puštíkovití (Strigidae) Rod: puštík (Strix)
Binomické jméno
Strix aluco Linné, 1758
Rozšíření puštíka obecného.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Puštík obecný (Strix aluco) je noční pták z čeledi puštíkovití. Je sovou běžně se vyskytující na českém území.

Rozšíření

Žije v celé Evropě, kromě severních oblastí , v severozápadní části Afriky (severní Tunis, středomořský Alžír a Maroko) a v některých oblastech Asie (jižní Rusko, Kavkaz, černomořské a středomořské části Malé Asie. Na českém území jeho populace kolísá v rozmezí 6 až 9 tisíc jedinců, na Slovensku žije 2,5 až 3 tisíce puštíků. Puštíka obecného chovají v ČR také některé zoologické zahrady, jako například Zoo Tábor, Zoo Plzeň, Zoopark Vyškov, Zoo Brno či Zoo Děčín.

Stanoviště

Jeho přirozeným prostředím jsou zejména listnaté, ale i smíšené a jehličnaté lesy, háje i parky, někdy jenom sady a zahrady.

Vzhled

Puštík v letu

Nenápadná sova o něco větší něž kalous ušatý (obvykle 36 až 43 cm). Má mohutnou kulatou hlavu a okrouhlý obličej se závojem a hnědočernýma očima. Nohy jsou krátké a opeřené až po prsty, křídla jsou relativně krátká (rozpětí 81 až 96 cm), široká a zaoblená, ocas krátký. Zbarvení je velmi variabilní, základní barva se pohybuje od šedé přes různé odstíny hnědé až po rezavou, s tmavým žíháním. Samice jsou (jako u všech sov) o něco větší.

Etologie

Aktivní je v noci, živí se převážně lesními hlodavci (myšice, norník), hmyzožravci (rejsek, krtek), dále ptáky do velikosti sojky a obojživelníky. Občasně konzumuje i větší hmyz a výjimečně i ryby. Hlasovým projevem obou pohlaví je hlasité houkání (např. „húú hu huhuhuhúú“, ale je to variabilní), samice často vydává i pronikavé „kivik". Mláďata vydávají skřeky v podobě „k-sít“.

Rozmnožování

Hnízdo si nejčastěji buduje ve stromových dutinách, vzácně i na hnízdech jiných ptáků (zejména dravců), výjimečně i v budovách, nebo na zemi. S oblibou osidluje velké ptačí budky. Námluvy a výběr hnízda začínají zhruba v půli února (ve středoevropských podmínkách). Samice snáší 1-6 vajec (obvykle 2-5) během první půle března. Vajíčka jsou bílá s jemnými hnědými skvrnkami.

Mladý pták

Samička zůstává většinou v hnízdě, které opouští jen sporadicky (hlavně zbavit se vývržků a výkalů), a sedí na vejcích, sameček jí nosí potravu. Po vylíhnutí mláďat (28 až 30 dnů) je krmí a polyká nečistoty, které produkují, prvních 10 dnů hnízdo prakticky neopouští. Později z hnízda povyletuje a ještě později v noci též loví. Nestává se však, aby hnízdo bylo dlouhodoběji bez dozoru, vždy se v jeho blízkosti zdržuje jeden z rodičů.

Puštík obecný je podobně jako další členové tohoto rodu známý urputností, s níž svou snůšku a později mláďata hlídá. Samice sedící na vejcích napadne cokoliv živého, co by se pokusilo proniknout do hnízda, s rostoucím věkem mláďat rozšiřuje bráněný prostor na okolí hnízda. Bez váhání napadne i velkou šelmu nebo člověka, pokud by se přiblížil ke vstupu do hnízda, přičemž své útoky směřuje na hlavu. Dokáže tak zahnat na ústup značně větší a silnější vetřelce, než je sama. Neopatrného člověka nahlížejícího do hnízda může připravit o oko či úplně o zrak.

Odkazy

Literatura

• Jan Dungel, Karel Hudec: Atlas ptáků České a Slovenské republiky, Academia, Praha 2001, str. 150.
• Jan Hanzák v Jan Hanzák, Miroslav Bouchner, Karel Hudec: Světem zvířat II. díl - 2. část. Ptáci, str. 66-69.

Externí odkazy

• Galerie Puštík obecný ve Wikimedia Commons
• Puštík obecný na BioLib.cz