Kalous pustovka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kalous pustovka

Kalous pustovka
Kalous pustovka
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: sovy (Strigiformes)
Čeleď: puštíkovití (Strigidae)
Rod: kalous (Asio)
Binomické jméno
Asio flammeus
Pontopiddan, 1763
Rozšíření kalousa pustovky
Rozšíření kalousa pustovky

Kalous pustovka (Asio flammeus) je „ušatá sova“ z čeledi puštíkovítých. Jde o jednu z nejrozšířenějších sov světa, vyskytuje se na všech kontinentech kromě Austrálie a Antarktidy. V České republice běžně protahuje a zimuje, hnízdí jen sporadicky. Od příbuzného kalouse ušatého se snadno rozeznatelná podle krátkých, někdy až neznatelných „oušek“.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Pustovka je převážně tažný pták, rozšířený po celé Evropě, většině Asie, v Severní, jižní části Jižní Ameriky a v západních středomořských oblastech Afriky. V České republice běžně protahuje nebo zimuje, hnízdění je však výjimečné (0-5 párů ročně). Na Slovensku je situace podobná, zahnizďuje 15-30 párů ročně.

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Vyhledává otevřenou krajinu (tundra, step, stromy příliš nezarostlá říční údolí) s mokřady a vlhkými loukami.

Kalous pustovka v letu

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Kalous pustovka je středně velká sova jen nepatrně větší než kalous ušatý (tělo je dlouhé 34–43 cm; hmotnost 206-475 g). Na rozdíl od něj má „ušní“ pírka (2-4 kusy) krátká a obvykle sklopená, ouška jsou tedy nevýrazná, někdy až neviditelná (v angl. se kalous ušatý jmenuje Long-eared Owl - dlouhouchá sova a kalous pustovka Short-eared Owl - krátkouchá sova). Svrchu je barva peří rezavě žlutá až nahnědlá s černohnědými skvrnami podél peří, na břiše světlejší až bělavé. Ocas je rezavě žlutý, hnědě napříč pruhovaný. Rozpětí křídel činí 85–103 cm. Samice se od samců zbarvením neliší, jen jsou mírně větší.

Etologie[editovat | editovat zdroj]

Pustovka je často aktivní i ve dne, zejména v období toku a hnízdění, kdy samec často krouží na obloze okolo hnízda. Let je často kymácivý a trhavý. Na hnízdišti se projevuje štěkavým „kev kev“. Za toku předvádí samec nápaditý svatební tanec, kdy klesavě krouží nad hnízdem a vydává v letu opakovaně rychlé a bublavé „bu bu bu bu bub“ doplňované občasným zatleskáním křídly. Živí se různými drobnými hlodavci, nejčastější obětí je hraboš polní.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí v otevřené krajině, nejčastěji v mokřadech či na mokrých loukách, někdy ale i na polích. V českých podmínkách se hnízdění odbývá zpravidla v dubnu až květnu, jednou ročně, ale jsou známy i sporadické případy zahnízdění i v prosinci (za velké úrody hlodavců). Hnízdo si pustovka staví na zemi jako poměrně jednoduchou hromádku ze stonků rostlin, často bývá ukryté v ostřicových porostech. Běžně se vytváří kolonie několika párů. Samice snáší 3 - 9 (obvykle 5-8) bílých téměř kulatých vajec na kterých sedí 26 - 27 dní, mláďata se z hnízda rozlézají před dosažením vzletnosti, krmí je oba rodiče. Mezi mláďaty jsou často výrazné rozdíly v čase klubání, v takovém případě může dojít k případům kanibalismu, kdy vyvinutější mláďata sežerou ty výrazně menší.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Použitá literatura[editovat | editovat zdroj]