Hraboš polní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxHraboš polní
alternativní popis obrázku chybí
Hraboš polní
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád hlodavci (Rodentia)
Čeleď myšovití (Muridae)
Podčeleď hrabošovití (Arvicolinae)
Rod hraboš (Microtus)
Binomické jméno
Microtus arvalis
(Pallas, 1778)
Rozšíření hraboše polního
Rozšíření hraboše polního
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hraboš polní (Microtus arvalis) je jeden z nejhojnějších hlodavcůČeské republice.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

  • Velikost je přibližně mezi 8 až 12 centimetrů, ocas je dlouhý až 3 centimetry; samec bývá větší než samice a dosahuje váhy až 50 gramů.
  • Od myši se liší hlavně krátkým ocasem, robustnější stavbou těla a zaobleným čenichem.
  • Hraboš má malé a poměrně skryté ušní boltce.
  • Srst zbarvena od hnědé až po šedou, břišní strana bývá světlejší.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se v kontinentální Evropě kromě Skandinávie, v Rusku a na Blízkém Východě, je to typický obyvatel travnatých stepí, luk a polí. Je to původně nížinný druh, ale proniká už i vysoko do hor.[2].

Život[editovat | editovat zdroj]

Hraboši žijí v norách (v hloubce 30–50 cm), které tvoří složitý komplex. Většinou se nevyskytují sami, ale ve větších koloniích. Je to býložravec. Živí se hlavně zelenými částmi rostlin a kůrou stromů.

Samice vyvádí mláďata (nejčastěji 3 až 10) třikrát až sedmkrát ročně po zhruba dvacetidenní březosti a stejnou dobu je i kojí. Pohlavní dospělosti dosahují mláďata velmi záhy (samice může být pohlavně dospělá již v 13. dni života, to znamená v době, kdy ji matka ještě kojí). Samice tudíž mohou mít mláďata už asi ve 35 dnech věku. Díky tomu se hraboši v pravidelných intervalech přemnožují a často způsobují škody zahrádkářům i zemědělcům. Dožívá se věku kolem dvou let. V těchto dobách představují poměrně snadnou kořist pro malé šelmy a dravé ptáky a stávají se součástí jejich jídelníčku. Lasičky, lišky, kočky, sovy, káně, poštolky – těm všem je hraboš polní hlavní potravou. Ale i čápi, rackové a jiní ptáci zahubí spoustu hrabošů. Když sejde sníh, vykreslí hraboší chodbičky rozvětvenou síť.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-11]
  2. HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Hraboš polní, s. 206.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]