Myš domácí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxMyš domácí
alternativní popis obrázku chybí
Myš domácí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád hlodavci (Rodentia)
Čeleď myšovití (Muridae)
Rod myš (Mus)
Binomické jméno
Mus musculus
Linné, 1758
Rozšíření na mapě světa
Rozšíření na mapě světa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Myš domácí (Mus musculus) je nejvýznamnější druh myši z čeledi myšovití.

Je to domácí škůdce a je jedním z významných modelových organismů a laboratorních živočichů. Přesto může být chována i jako „domácí mazlíček“.

Horní přední zuby mají zářez

Některé charakteristické znaky a odlišnosti[editovat | editovat zdroj]

Poněkud se délkou těla i ocásku liší myši západoevropské od žijících např. na Slovensku. Čím více na východ, tím je ocásek kratší[2].

  • játra: slabě vyvinutá vazivová tkáň mezi jaterními lalůčky → téměř ode sebe nejsou ohraničeny. Jsou tam také kolem cév lymfoidní buňky.
  • Má žlučový měchýř (na rozdíl od potkana)
  • Předloketní kosti jsou spojené vazivově → nelze provést supinaci a pronaci.
  • Kompakta dlouhých kostí: na příčném průřezu malý počet osteonů.
  • Zdvojením poplicnice vzniká pleurální vak pro srdeční lalok plíce.
  • V ledvině je jen jedna papila ledvinná. V ledvině je hodně glykogenu – hlavně u mladých zvířat.
  • Nadledvina: ostré ohraničení mezi kůrou a dření viditelné pouhým okem.
  • Děloha: jednovrstevný cylindrický epitel, spodní úsek krčku: vrstevnatý dlaždicový epitel. Děložní žlázky ojediněle málo rozvětvené. U březí myši rozšíření cév v děloze, okolní tkáň se překrví.
  • Odlišnosti (od člověka) také v placentě.
  • Příštítná žláza: člověk má dva páry, hlodavci mají jeden pár.
  • erytrocyty: průměr 5,7 μm, anizocytóza (kolísá velikost), počet 6–11 miliónů v ml
  • aorta: 6–10 elastických blanek u medie, směrem k periférii řídnou
  • slezina: bílá dřeň je na příčném řezu viditelná pouhým okem
  • kůže: není stratum lucidum, není pigment v epidermis ani ve škáře, potní žlázy jsou zakrnělé a v kůži řídce.
  • nášlapové polštářky na prstech a na dlani, drsná kůže, málo svaloviny, málo tuku
  • slepé střevo: 3 cm dlouhé (tračník je dlouhý 12 cm)
  • plíce: levá plíce pulmo sinister má jeden lalok, pravá plíce pulmo dexter má čtyři laloky (latinsky lobus cranialis, medius, caudalis, accessorius). Na rozdíl od plic člověka, jehož levá plíce má 2 laloky (lobus superior, inferior) a pravá plíce 3 laloky (superior, medius, inferior).
  • počet chromozomů: 20 chromozomů = 10 párů (18 autozomů, 2 pohlavní gonozomy)[3]

Vývoj myši[editovat | editovat zdroj]

  • Od 6 párů somitů: pravidelné kontrakce srdce.
  • Obecně je nejdůležitější fáze vývoje od 7,5–8 dne p. c. (objeví se neurální rýha (early headfold stage)) až pod 9,5–10 dne p. c. (objeví se přední končetiny).
  • inverze zárodečných vrstev (inversion of the germ layers, „turning“, axial rotation). Je to u myši a všech hlodavců, ale není u dalších savců. V období od 7,5–8 dne (6–8 párů somitů) až 9–9,5 dne (14–16 párů somitů, tzn. Theiler fáze 12–13).
  • Ve věku nad 11,5 dne lze určit fázi i jen zvenku morfologicky (i jen podle nenařezaného materiálu.)
  • Theiler fáze 19 a výše je lepší nepopisovat fázemi ale přímo věkem myši.
  • U myši je přechod embryofétus (asi Theiler fáze 23, fétus je včetně TS 23) velmi krátké období vývoje . Proto je v mnoha publikacích o vývoji myší u všech fází pojem „embryo“.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]
  2. HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Myš domácí, s. 182.  
  3. Mus musculus (ID 52) - Genome - NCBI. www.ncbi.nlm.nih.gov [online].  [cit. 2017-05-29]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]