Sovovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxSovovití
alternativní popis obrázku chybí
sova pálená (Tyto alba)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád sovy (Strigiformes)
Čeleď Sovovití (Tytonidae)
Podčeledi
  • Necrobyinae†
  • Selenornithinae†
  • Tytoninae
  • Phodilus
Sesterská skupina
puštíkovití (Strigidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sovovití (Tytonidae) je jedna ze dvou čeledí náležející do řádu sov. Sesterskou skupinou, která je druhově početnější je čeleď puštíkovití. Jediným zástupcem sovovitých žijícím na území České republiky je sova pálená.


Znaky[editovat | editovat zdroj]

Hlavní znaky: Středně velké sovy s charakteristickým srdčitým závojem (23 až 53 cm, 180 až 1280 g). Oči relativně malé, přesto mají noční aktivitu. Velká hlava; tělo štíhlé, pro husté načechrané peří však vypadá zavalité. Nohy dlouhé, běháky opeřené, chodidla lysá, střední prst s hřebenitým drápem. Křídla široká, zaoblená, umožňují lehký a manévrovatelný let. Ocas kratší než nohy, na vnějších ručních letkách zářezy. Opeření na svrchní straně hnědé až zlatohnědé nebo šedé; spodek bílý. Samice bývají větší.. Většinou netažní. Hnízdní biologie: Hnízda ve stromových dutinách nebo i v budovách (hnízdní budky). Vejce: 4 až 7, bílá. Samice sedí 27 až 34 dnů; 1 nebo 2 hnízdění. Mláďata vzletná po 49 až 56 dnech. Potrava: Menší obratlovci, které chytají drápy a většinou celé polykají.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

do řádu sovovitých spadá: