Ptačí budka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ptačí budka
Rorýsovník na obecním domě v Praze 10

Ptačí budka je uměle vybudovaná hnízdní dutina pro ptáky.

Konstrukce budky[editovat | editovat zdroj]

Ptačí budky nahrazují přirozené dutiny, které díky lidskému hospodaření v kulturní krajině zanikají. Jsou to většinou mizející dutiny v odumírajících stromech, ale i zanikající podstřešní prostory v zateplovaných domech. Ptačí budky jsou vyráběny hlavně ze dřeva, případně kombinují dřevo s jinými materiály. Aby byla budka bezpečná, musí být dostatečně hluboká, bez bidýlka, pověšena mimo dosah predátorů či zlodějů a mít dostatečnou tloušťku materiálu (u dřevěných min. 20 mm). Měla by se čistit a opravovat každý podzim. Není také na škodu oplechovat vletový otvor, aby ho nezvětšil strakapoud velký, který plení hnízda, musí se ale dát pozor na to, aby si ptáci o plech neublížili. Budka musí být zkonstruována tak, aby do ní nezatékalo a orientována na východ, jihovýchod nebo jih, aby se ptáčata uvnitř neudusila na přímém odpoledním slunci.

Rozměry[editovat | editovat zdroj]

Vhodné rozměry dna ptačí budky a hloubky dutiny se liší v závislosti na velikosti ptačího druhu, důležité je myslet na to že mnohý pták určité velikosti staví větší hnízdo než jiné stejně velké druhy, např. vrabec staví větší hnízdo než lejsek a lejsek staví větší hnízdo než koňadra.

Ptačí druh Minimální rozměr dna Hloubka dutiny
sýkora uhelníček 12 × 12 cm 25 cm
sýkora modřinka 12 × 13 cm 25 cm
sýkora koňadra 12 × 14 cm 25 cm
lejsek černohlavý 14 × 14 cm 20 cm
vrabec domácí 15 × 15 cm 25 cm
špaček obecný 15 × 15 cm 30 cm
kavka obecná 20 × 20 cm 35 cm
rorýs obecný 20 × 30 cm 17 cm
holub doupňák 30 × 30 cm 40 cm

Podle toho, pro který ptačí druh má budka sloužit, se řídí rozměry vletového otvoru i budky samotné. Tvar vletového otvoru se uzpůsobuje podle anatomie ptáka.[p 1]

Rozměry vletového otvoru:

Podle určení budek některým druhům daným charakteristickými tvary a rozměry jsou některé typy označovány jako špačníky, sýkorníky, rorýsovníky, apod.

Vyvěšení budky[editovat | editovat zdroj]

Pokud se má do budky nalákat určitý druh ptáka, ale do vletového otvoru se vejde i stejně velký, ale silnější druh,[p 2] je třeba využít odlišnou dobu hnízdění a způsob života těchto druhů.[p 3] Ptačí druhy se liší také prostředím. Proto je důležité vyvěšovat budku ve správném místě aby se docílilo úspěchu. (Např. budka pro uhelníčka zůstane neobsazena v listnatém lese, kde tento druh nežije.)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Např. lejsek má delší nohy než sýkora a podle chování při vletu do budky např. sýkora přistává na vletový otvor, samec rehka předvádí ve vletovém otvoru peří samici a rorýs v prudkém letu vletí dovnitř s křídly mírně přivřenými.
  2. Např. lejska vypuzuje a nezřídka i usmrcuje koňadra.
  3. Např. koňadra si budku pro lejsky vyhlédne přes zimu a na jaře ji obsadí. Budky pro sýkory se proto vyvěšují na podzim, aby je stihly objevit a případně zde přečkat mrazivou zimní noc. Budky pro slabší a tažné lejsky a rehky se vyvěšují až v době jejich příletu ze zimovišť. Tehdy většina stálých koňader má již obsazeno a tažným ptákům tak tolik nehrozí že budou vyhnáni.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZASADIL, Petr [ed.]: Ptačí budky a další způsoby zvyšování hnízdních možností ptáků. Metodická příručka č. 20. Praha: ČSOP, 2001.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]