Rorýs obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxRorýs obecný
alternativní popis obrázku chybí
Rorýs obecný
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád svišťouni (Apodiformes)
Čeleď rorýsovití (Apodidae)
Rod rorýs (Apus)
Binomické jméno
Apus apus
Linnaeus, 1758
Rozšíření rorýse obecnéhočerveně – hnízdištěmodře – zimoviště
Rozšíření rorýse obecného
červeně – hnízdiště
modře – zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rorýsovník na obecním domě v Praze 10

Rorýs obecný (Apus apus) je malý stěhovavý pták z řádu svišťounů (Apodiformes), patřící k nejlepším letcům vůbec.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tento pták dorůstá 16–17 cm a v rozpětí křídel měří 42–48 cm, je štíhlý, celý černohnědě zbarvený se světlým hrdlem, dlouhými srpovitými křídly, vidličitým ocasem, nápadně krátkým zobákem a zakrslými končetinami. Obě pohlaví se zbarvením neliší.[2][3]

Ve městech hnízdí na vysokých budovách. Na jihu a západě Evropy žije velmi podobný rorýs šedohnědý (A. pallidus) a rorýs velký (Tachymarptis melba), který vzácně zaletuje i na území České republiky a který se od rorýse obecného liší bílým zbarvením břicha.[3]

Hlas[editovat | editovat zdroj]

Známé pronikavé „sríí“.[3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí téměř v celé Evropě, v severní Africe a na rozsáhlém území Asie. Je tažný se zimovišti na jižní polovině Afriky. Tam táhne v září a do střední Evropy se naopak začíná vracet v dubnu. Žije převážně ve městech a na vesnicích na budovách, vzácně i v lesích nebo skalnatých oblastech.[2][3]

V ČR je zvláště chráněný jako ohrožený druh. V letech 2001–2003 na českém území hnízdil v počtu 60 000–120 000 párů.[2]

Etologie[editovat | editovat zdroj]

Rorýs obecný se s výjimkou hnízdního období téměř neustále zdržuje ve vzduchu, kde dokonce i spí, pije a páří se, střídá přitom svižný let s plachtěním, během kterého nabírá výšku okolo jednoho až dvou kilometrů, aby následně během spánku mohl klesat. Během klesavého letu upadá do mikrospánku, kdy vypíná jednu polovinu mozku, přičemž druhá kontroluje let.[4] Rorýsové nocují za letu v hejnech.[4] Ve vzduchu létá průměrnou rychlostí 35 km/h, ačkoli může dosáhnout i rychlosti přesahující 200 km/h.[5] Minimální pohyb po pevném povrchu dokazují také jeho zakrnělé končetiny, díky kterým druh získal i binomické jméno (Apus apus – z řeckého apous = bez nohou).[6]

Apus apus

Živí se létajícím hmyzem. Na území České republiky přilétá na rozhraní dubna a května, do zimovišť odlétá na přelomu července a srpna.

Původně hnízdil na skalách a v dutinách stromů, v současné době však k tomuto účelu využívá převážně otvory a štěrbiny v lidských stavbách (jeho hnízdiště ohrožuje současný trend zateplování budov). Hnízdí v rozmezí od května do července jednou ročně, Samička snáší 2 - 3 vejce, na kterých sedí sama, zatímco sameček ji krmí. Po 18 až 21 dnech se vylíhnou mláďata. Ve stáří 35 až 42 dnů opouštějí mláďata hnízdo.[7][8] V případě nepříznivého počasí dokáží mláďata snížit teplotu těla a zpomalit tak svůj růst, díky čemuž dokáží přežít i jedno- až dvoutýdenní nedostatek potravy.[3]

Predátoři[editovat | editovat zdroj]

Dospělí ptáci mají vzhledem ke svým výborným manévrovacím schopnostem v letu jen malé množství predátorů, mezi které patří zejména ostříž lesní (Falco subbuteo) a sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Mláďata jsou v nepřístupných hnízdech obvykle dobře chráněna, ohrozit je dokáže např. poštolka obecná (Falco tinnunculus).[9]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Tito ptáci vydrží extrémně dlouho létat bez přistání. Již v roce 1970 švédští biologové předvídali dobu několik měsíců letu. V roce 2015 vyhodnocením "mikrobatůžku" s několika funkcemi, byl zaznamenán let v délce 10 měsíců. Tento pták je tedy zřejmě rekordmanem v délce pobytu mimo pevnou zemi.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]
  2. a b c DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 9788020009272.  
  3. a b c d e VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9.  
  4. a b Hlas: Rorýs obecný [online]. Český Rozhlas, [cit. 2010-09-10]. Dostupné online.  
  5. GLUTZ VON BLOTZHEIM, U. N.; BAUER, K. M.. Handbuch der Vögel Mitteleuropas. [s.l.] : AULA-Verlag, 1994. ISBN 3-89104-562-X. (německy)  
  6. a b Pták roku 2004 – rorýs obecný [online]. Česká společnost ornitologická, [cit. 2010-08-22]. Dostupné online.  
  7. FELIX, Jiří; HÍSEK, Květoslav. Ptáci v zahradě a na poli. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1974. 182 s. Kapitola Rorýs obecný, s. 72-73.  
  8. rorýs obecný [online]. BioLib, [cit. 2010-08-22]. Dostupné online.  
  9. Mikula, P., Hromada, M., & Tryjanowski, P. (2013). Bats and Swifts as food of the European Kestrel (Falco tinnunculus) in a small town in Slovakia. Ornis Fennica, 90(3), 178-185.
  10. http://www.osel.cz/9081-deseti-mesici-nepretrziteho-letu-rorys-zahanbuje-vsechny-ptaci-stavajici-rekordmany.html - Desetiměsíčním nepřetržitým letem rorýs zahanbil všechny ptačí rekordmany

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]