Vrabec domácí
 Vrabec domácí | |
 Samec | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
|---|---|
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Podkmen |
obratlovci (Vertebrata) |
| Třída |
ptáci (Aves) |
| Podtřída |
letci (Neognathae) |
| Řád |
pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď |
vrabcovití (Passeridae) |
| Rod |
vrabec (Passer) |
| Binomické jméno | |
|
Passer domesticus (Linné, 1758) | |
 Rozšíření vrabce domácího:
Tmavě zelená= původní rozsah rozšíření Světle zelená = oblasti, kam byl vrabec domácí uměle vysazen. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vrabec domácí (Passer domesticus) je malý zástupce čeledi vrabcovitých a nejrozšířenější žijící pták na světě,[2][3] vyskytující se na velkém území Eurasie a uměle vysazený v Americe, subsaharské Africe, Austrálii a na Novém Zélandu (viz mapka níže). Pochází pravděpodobně z Malé Asie nebo Arabského poloostrova a do Evropy se dostal již před tisíci lety.[4][2] Podobně jako kos černý se i vrabec domácí skvěle přizpůsobil životu ve městech a donedávna šlo o typického obyvatele oblastí obývaných člověkem, který mu poskytoval úkryt a potravu. Ovšem v poslední době na řadě míst z nejasných příčin vymizel. Mohla by za tím být ptačí malárie.[5]
Popis[editovat | editovat zdroj]
- Délka těla: 14–15 cm
- Rozpětí křídel: 21 cm
- Hmotnost: 30 g
Vrabec domácí se z dálky jeví jako poměrně nenápadný zavalitý pták, ale při bližším pohledu zjistíme, že zvláště samec je poměrně pestře zbarvený. Má krátký zobák, poměrně dlouhá křídla a krátký ocas. Mezi jednotlivými pohlavími je znatelně vyvinutý sexuální dimorfismus. Samec má špinavě šedou břišní část těla, svrchní stranu hnědou v různých odstínech s černými skvrnami a jednou větší bílou v úrovni hrdla. Od samice jej rozeznáme také díky černé skvrně na hrdle a černému proužku na hrdle. Samice jsou znatelně méně nápadné, šedohnědé, svrchu tmavší. Mladí ptáci jsou zbarveni stejně jako samice. V létě mají obě pohlaví modročerný zobák a hnědé končetiny, v zimě zobák nažloutle hnědý. V Česku si jej můžeme snadno splést s menším a štíhlejším vrabcem polním, který má na rozdíl od vrabce domácího kaštanově hnědou čepičku a černou skvrnu na lících. Samice vrabce se nazývá vrabčice a mládě vrabče.
Chování[editovat | editovat zdroj]
Vrabec domácí je stálý druh. Celoročně žije v početných, mnohdy i několikasetčlenných hejnech. Dospělci se živí především rostlinnou stravou (semeny, částmi rostlin), příležitostně krmením pro hospodářská zvířata nebo odpadky z domácnosti, mláďata krmí drobným hmyzem.
Ozývá se širokou škálou švitořivých zvuků (příklad lze vidět v hlasové ukázce níže). Tokající samec např. vydává řadu dlouhých švitořivých tónů jako „čilp čef čilp“, v období hnízdění se často ozývají dlouhým „čurr“.
Ročně má 2 až 4 snůšky. Hnízdo si staví nejčastěji pod okapy, v puklinách ve zdech nebo ve skalách, v břečťanu nebo v jiných hustých popínavých rostlinách na domech, na střešních trámech, pod taškami, na keřích, občas i ve větvích stromů. Hnízda jsou většinou neúhledná a postavená z větviček a vystlaná trávou nebo peřím. Výjimku tvoří pouze hnízda na stromech a keřích, která mají úhlednější kulovitý vzhled.
Často bývá agresivní a zmocňuje se hnízd jiných druhů ptáků, zvláště pak jiřiček, břehulí nebo rorýsů.[zdroj?] I svá hnízda si usilovně brání. Od května do srpna klade 5–6 černě skvrnitých modrobílých nebo bledě zelených vajec o rozměrech 23 × 15 mm. Na vejcích sedí oba rodiče po dobu 13–14 dní a mláďata opouštějí hnízdo po 17 dnech života.
Hlasový projev[editovat | editovat zdroj]
Výskyt a početnost v ČR[editovat | editovat zdroj]
V Česku jej nalezneme na celém území, od nížin až po hory. Během posledních let byl v celé Evropě zaznamenán pokles vrabců domácích, v některých státech (Nizozemí, Spojené království) i značný. V letech 2001–2003 v Česku hnízdilo odhadem 2,8–5,6 milionu párů.[6]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Poddruhy[editovat | editovat zdroj]
U vrabce domácího rozeznáváme asi 12 poddruhů.[8]
- Passer domesticus bactrianus
- Passer domesticus biblicus
- Vrabec domácí eurasijský (Passer domesticus domesticus)
- Passer domesticus hufufae
- Passer domesticus hyrcanus
- Passer domesticus indicus
- Vrabec domácí italský (Passer domesticus italiae)
- Passer domesticus niloticus
- Passer domesticus parkini
- Passer domesticus persicus
- Passer domesticus rufidorsalis
- Passer domesticus tingitanus
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků House Sparrow na anglické Wikipedii a Wróbel domowy na polské Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2020.3. 10. prosince 2020. Dostupné online. [cit. 2020-12-31]
- ↑ a b Archivovaná kopie. www.oa.svitavy.cz [online]. [cit. 2008-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-25.
- ↑ www.nabluebirdsociety.org [online]. [cit. 14-03-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2007.
- ↑ Dariusz Graszka-Petrykowski: Ptaki, KDC, Varšava 2005, s. 276
- ↑ https://phys.org/news/2019-07-avian-malaria-drastic-decline-london.html - Avian malaria behind drastic decline of London's iconic sparrow?
- ↑ Šťastný K., Bejček V., Hudec K.: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR 2001–2003. Aventinum, 2006.
- ↑ (německy)Der Haussperling, Vogel des Jahres 2002
- ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8993/
Literatura[editovat | editovat zdroj]
ŠŤASTNÝ, Karel a DRCHAL, Karel. Naši pěvci. Praha: Státní zemědělské nakl.; Státní pedag. nakl., 1984. 174 s. Edice Lesnictví myslivost a vodní hospodářství.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vrabec domácí na Wikimedia Commons - Galerie vrabec domácí na Wikimedia Commons
Taxon Passer domesticus ve Wikidruzích- Fotografie vrabců domácích
- ČSO: Pták roku 2003 – Vrabec domácí
- Český rozhlas: Pták roku 2003
