Vrabec domácí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxVrabec domácí
alternativní popis obrázku chybí
Samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďvrabcovití (Passeridae)
Rodvrabec (Passer)
Binomické jméno
Passer domesticus
(Linné, 1758)
Rozšíření vrabce domácího: Tmavě zelená= původní rozsah rozšíření Světle zelená = oblasti, kam byl vrabec domácí uměle vysazen.
Rozšíření vrabce domácího:
Tmavě zelená= původní rozsah rozšíření
Světle zelená = oblasti, kam byl vrabec domácí uměle vysazen.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Samice
Mladý vrabec

Vrabec domácí (Passer domesticus) je malý zástupce čeledi vrabcovitých a nejrozšířenější žijící pták na světě,[2][3] vyskytující se na velkém území Eurasie a uměle vysazený v Americe, subsaharské Africe, Austrálii a na Novém Zélandu (viz mapka níže). Pochází pravděpodobně z Malé Asie nebo Arabského poloostrova a do Evropy se dostal již před tisíci lety.[4][2] Podobně jako kos černý se i vrabec domácí skvěle přizpůsobil životu ve městech a donedávna šlo o typického obyvatele oblastí obývaných člověkem, který mu poskytoval úkryt a potravu. Ovšem v poslední době na řadě míst z nejasných příčin vymizel. Mohla by za tím být ptačí malárie.[5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Délka těla: 14–15 cm
  • Rozpětí křídel: 21 cm
  • Hmotnost: 30 g

Vrabec domácí se z dálky jeví jako poměrně nenápadný zavalitý pták, ale při bližším pohledu zjistíme, že zvláště samec je poměrně pestře zbarvený. Má krátký zobák, poměrně dlouhá křídla a krátký ocas. Mezi jednotlivými pohlavími je znatelně vyvinutý sexuální dimorfismus. Samec má špinavě šedou břišní část těla, svrchní stranu hnědou v různých odstínech s černými skvrnami a jednou větší bílou v úrovni hrdla. Od samice jej rozeznáme také díky černé skvrně na hrdle a černému proužku na hrdle. Samice jsou znatelně méně nápadné, šedohnědé, svrchu tmavší. Mladí ptáci jsou zbarveni stejně jako samice. V létě mají obě pohlaví modročerný zobák a hnědé končetiny, v zimě zobák nažloutle hnědý. V Česku si jej můžeme snadno splést s menším a štíhlejším vrabcem polním, který má na rozdíl od vrabce domácího kaštanově hnědou čepičku a černou skvrnu na lících. Samice vrabce se nazývá vrabčice a mládě vrabče.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Vrabec domácí je stálý druh. Celoročně žije v početných, mnohdy i několikasetčlenných hejnech. Dospělci se živí především rostlinnou stravou (semeny, částmi rostlin), příležitostně krmením pro hospodářská zvířata nebo odpadky z domácnosti, mláďata krmí drobným hmyzem.

Ozývá se širokou škálou švitořivých zvuků (příklad lze vidět v hlasové ukázce níže). Tokající samec např. vydává řadu dlouhých švitořivých tónů jako „čilp čef čilp“, v období hnízdění se často ozývají dlouhým „čurr“.

Ročně má 2 až 4 snůšky. Hnízdo si staví nejčastěji pod okapy, v puklinách ve zdech nebo ve skalách, v břečťanu nebo v jiných hustých popínavých rostlinách na domech, na střešních trámech, pod taškami, na keřích, občas i ve větvích stromů. Hnízda jsou většinou neúhledná a postavená z větviček a vystlaná trávou nebo peřím. Výjimku tvoří pouze hnízda na stromech a keřích, která mají úhlednější kulovitý vzhled.

Často bývá agresivní a zmocňuje se hnízd jiných druhů ptáků, zvláště pak jiřiček, břehulí nebo rorýsů.[zdroj?] I svá hnízda si usilovně brání. Od května do srpna klade 5–6 černě skvrnitých modrobílých nebo bledě zelených vajec o rozměrech 23 × 15 mm. Na vejcích sedí oba rodiče po dobu 13–14 dní a mláďata opouštějí hnízdo po 17 dnech života.

Hlasový projev[editovat | editovat zdroj]

Zpěv vrabce domácího
Problémy s přehráváním? Nápověda.

Výskyt a početnost v ČR[editovat | editovat zdroj]

V Česku jej nalezneme na celém území, od nížin až po hory. Během posledních let byl v celé Evropě zaznamenán pokles vrabců domácích, v některých státech (Nizozemí, Spojené království) i značný. V letech 20012003 v Česku hnízdilo odhadem 2,8–5,6 milionu párů.[6]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

U vrabce domácího rozeznáváme asi 12 poddruhů.[8]

  • Passer domesticus bactrianus
  • Passer domesticus biblicus
  • Vrabec domácí eurasijský (Passer domesticus domesticus)
  • Passer domesticus hufufae
  • Passer domesticus hyrcanus
  • Passer domesticus indicus
  • Vrabec domácí italský (Passer domesticus italiae)
  • Passer domesticus niloticus
  • Passer domesticus parkini
  • Passer domesticus persicus
  • Passer domesticus rufidorsalis
  • Passer domesticus tingitanus

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků House Sparrow na anglické Wikipedii a Wróbel domowy na polské Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.2. 4. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-10-11]
  2. a b Archivovaná kopie. www.oa.svitavy.cz [online]. [cit. 2008-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-25. 
  3. www.nabluebirdsociety.org [online]. [cit. 14-03-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2007. 
  4. Dariusz Graszka-Petrykowski: Ptaki, KDC, Varšava 2005, s. 276
  5. https://phys.org/news/2019-07-avian-malaria-drastic-decline-london.html - Avian malaria behind drastic decline of London's iconic sparrow?
  6. Šťastný K., Bejček V., Hudec K.: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR 2001–2003. Aventinum, 2006.
  7. (německy)Der Haussperling, Vogel des Jahres 2002 Archivováno 1. 8. 2014 na Wayback Machine
  8. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8993/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

ŠŤASTNÝ, Karel a DRCHAL, Karel. Naši pěvci. Praha: Státní zemědělské nakl.; Státní pedag. nakl., 1984. 174 s. Edice Lesnictví myslivost a vodní hospodářství.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]