Pěnkava obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPěnkava obecná
alternativní popis obrázku chybí
Samec pěnkavy obecné ve svatebním šatě
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Čeleď pěnkavovití (Fringillidae)
Rod pěnkava (Fringilla)
Binomické jméno
Fringilla coelebs
Linné, 1758
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) je malý pěvec z čeledi pěnkavovitých. Je široce rozšířená, vyskytuje se na všech kontinentech východní polokoule a díky svému častému výskytu v těsné blízkosti lidských obydlí je i dobře známá. Samec je díky svému zbarvení naprosto nezaměnitelný. Naproti tomu samice je převážně nevýrazně hnědá se světle růžovým břichem.

Pěnkava obecná je převážně semenožravá, u mláďat však hraje významnou složku potravy i hmyz. Hnízdí v hustých keřích nebo na stromech, kde si staví úhledné hnízdo maskované mechem a lišejníkem.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Areál výskytu

Pěnkava je nejhojnější evropský pták,odhaduje se že V Evropě žije snad 10 až 20 miliónů pěnkav. Pěnkava obecná není vybíravá a náročná. Vyskytuje se v celé Evropě, na Azorských ostrovech, na Madeiře, na Kanárských ostrovech. Dále je známá z Asie a Severní Afriky. Obecně ji stačí jakýkoliv strom nebo skupina stromů, ale má nejraději hustší vegetaci. Její území zabírá většinou kolem 120 m².

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pěnkava obecná je velká asi jako vrabec domácí, dorůstá délky 14 – 16 cm, v rozpětí křídel měří 24,5 - 28,5 cm a váží 18 - 29 g.[2] Má poměrně štíhlé tělo, dlouhý ocas a krátký silný zobák typický pro semenožravé ptáky.

Samec je díky svému charakteristickému zbarvení naprosto nezaměnitelný. Ve svatebním šatě má jasně hnědočervený hřbet, růžovou spodinu těla, modrošedé temeno, šíji a zobák a olivově zelený kostřec. V letu i v klidu jsou u obou pohlaví patrné také dva výrazné bílé pruhy na křídle a ocase. V prostém šatě je samec o něco méně výrazný a má poněkud bledší opeření, stále je však velmi charakteristicky zbarven.

Samice jsou po celý rok nepříliš výrazné, svrchu zelenošedé a spodinu těla mají šedou s růžovým nádechem. Mladí ptáci jsou samicím velmi podobní, na rozdíl od nich však nemají zelenavý ocas.[3]

Pěnkava obecná létá ve vlnovkách, na zemi poskakuje nebo pobíhá.[4]

Hlas[editovat | editovat zdroj]

Zpívající samec na větvi stromu

Ozývá se často a charakteristicky, obvykle jasným pink (při vábení) nebo trif (známým jako "volání deště"), za letu také známým jip-jip a při znepokojení nebo vyrušení nevýrazným ce-ce-ce-ce.[5][6] Samec zpívá z vyvýšených míst, nejčastěji z koncových větví stromů a keřů od února do července,[6] často je velmi snadno určitelný i díky vystavování své jasně oranžové hrudi.

Zpěv pěnkavy obecné je všeobecně známý a tvořený řadou zvučných jasných tónů (v základu rrr-čafčafčafrajčák).[6][7] Trvá maximálně 5 sekund, za minutu ho tak samec může zopakovat až 10 ×. Má navíc i 2 nebo 3 odlišné verze a v různých částech světa je jeho podoba proměnlivá. Samci zprvu obvykle opakují zpěv po ostatních zástupců svého druhu, ale občas mohou odposlouchat i hlasy jiných druhů pěvců, např. kanárů.[8]

Pěnkava obecná

Nahrávka s hlasem

Problémy s přehráváním? Nápověda.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Pěnkava obecná se mimo hnízdní období, kdy se sdružuje do párů, vyskytuje samotářsky, přes zimu i ve společnosti s jinými zrnožravými ptáky, nejčastěji s pěnkavou jikavcem. Zdržuje se přitom hlavně na stromech, ale pro potravu většinou slétá na zem.[6]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Pár pěnkav obecných při hledání potravy

Patří mezi zrnožravé ptáky, tzn. že značnou část potravy u ní zabírají semena, u tohoto druhu konkrétně až tři čtvrtiny,[9] převážně přitom semena plevelná a obilná, zbylou jednu čtvrtinu z celkové potravy tvoří bobule, pupeny a malí bezobratlí živočichové (hmyz, pavouci, housenky), kteří hrají významnou roli hlavně u mláďat. Přes zimu, kdy je potravy nedostatek, se stálí ptáci stahují více do parků a zahrad[10] a proto bývá často k vidění i na krmítkách,[6] kde preferuje zejména slunečnicová semena.[3]

Predátoři[editovat | editovat zdroj]

Pěnkava obecná je kvůli své malé velikosti a velké hojnosti častou obětí nejrůznějších predátorů. Dospělí ptáci se stávají častou kořistí jestřábovitých dravců (krahujců, poštolek), sov a koček, na vejcích a holátkách se často přiživují zase ptáci z čeledi krkavcovitých (nejčastěji straky, sojky a vrány).

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Páření

Samec je v období rozmnožování silně územní a ze svého teritoria vyhání všechny možné samčí konkurenty. Při námluvách načechrává peří a pozornost samice se snaží upoutat vábením a vystavováním své jasně zbarvené hrudi.[10]

Mláďata v hnízdě
Fringilla coelebs

Na stavbě hnízda, která začíná již v březnu, se podílí pouze samice. Je obvykle umístěno ve výšce 2 - 10 metrů[8] na bočních větvích stromů nebo keřů a základním materiálem pro jeho stavbu jsou rostliny a kořínky, které slepuje pavučinami, z vnitřní strany jej často vystýlá pery a ze strany vnější hnízdo maskuje lišejníky, mechem a občas i jiným měkkým materiálem.[10]

Hnízdí jednou nebo dvakrát do roka,[7] jednou v rozmezí od dubna do května, popřípadě podruhé v rozmezí od června do července.[10] V každé snůšce bývá 4 - 6 světlých, 19 × 14,5 mm velkých vajec s řídkým tmavým skvrněním,[6] na jejichž sezení se podílí pouze samice. Mláďata se líhnou po 12 - 13 dnech a zprvu jsou oběma rodiči krmena malými bezobratlovci. Hnízdo opouštějí zhruba po 13 - 14 dnech.[10]

Zatím nejstarší zaznamenaný jedinec se ve volné přírodě dožil celých 14 let.[2]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Pěnkava obecná je jedním ze tří zástupců rodu Fringilla, společně s pěnkavou jikavcem a pěnkavou kanárskou. V Evropě se společně s ní vyskytuje pouze jeden zástupce tohoto rodu, pěnkava jikavec, která je zde však zastoupena vzácněji.[p 1] Její latinské druhové jméno, coelebs, lze do češtiny přeložit jako vdovec a odkazuje na každoroční chování samic, která svá hnízdiště opouští o něco dříve než samci.[11] Tento název druhu přiurčil švédský přírodovědec Carl Linné v roce 1758.

Vyskytuje se v několika poddruzích, jejich počet je však neustálený. Nejčastěji jich však bývá uváděno 7 - 8.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pěnkava jikavec zde hnízdí pouze v počtu 25 - 43 000 000 párů

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chaffinch na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]
  2. a b AKIVE. Chaffinch (Fringilla coelebs) [online]. [cit. 2009-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b GAINS, D.. Chaffinch [online]. [cit. 2009-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. WHITFIELD, P.. 2000 zvířat - Velká obrazová encyklopedie. Praha : Euromedia Group, 2003. ISBN 80-242-0009-0.  
  5. BBC. Chaffinch [online]. [cit. 2009-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d e f DUNGEL, J.; HUDEC, K.. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2.  
  7. a b DIERSCHKE, V.. Ptáci. Praha : Euromedia Group, 2009. ISBN 978-80-242-2193-9.  
  8. a b THE WONDER OF BIRDS. Chaffinch [online]. [cit. 2009-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ŠOLTÉSOVÁ, J.. Pěnkava obecná - Fringilla coelebs [online]. [cit. 2007-05-24]. Dostupné online.  
  10. a b c d e COLLIN, D.. Fringilla coelebs - Common Chaffinch [online]. [cit. 2002-07-11]. Dostupné online. (francouzsky) 
  11. ŘONDÍK, M.. Pěnkava obecná [online]. [cit. 2009-05-31]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]