Ladak
| Ladak ལ་དྭགས་ | |
|---|---|
 Horský průsmyk Taglang La v Ladaku | |
 znak | |
| Geografie | |
 Ladak (růžově) na mapě Kašmíru | |
| Hlavní město | Léh |
| Souřadnice | 34°10′12″ s. š., 77°34′48″ v. d. |
| Rozloha | 86 904 km² |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 270 126 |
| Hustota zalidnění | 3,1 obyv./km² |
| Jazyk | ladakština, tibetština, hindština |
| Náboženství | islám, tibetský buddhismus |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek | Indie |
| Vznik | 2019 |
| Oficiální web | leh |
| Oficiální web (2) | kargil |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ladak nebo Ladákh (ladacky a tibetsky ལ་དྭགས, wylie La-dwags, výslovnost "Ladak"; urdsky لداخ, Ladāx, hindsky लद्दाख, Laddākh, anglicky Ladakh) je od roku 2019 indickým svazovým teritoriem. Do té doby byl součástí státu Jammú a Kašmír, který je od roku 1947 předmětem územního sporu mezi Indií, Pákistánem a Čínou. Ladak hraničí na východě s Tibetem, na jihu s indickým státem Himáčalpradéš, na západě s teritoriem Džammú a Kašmír a Baltistánem na severu skrze Karákóramský průsmyk se Sin-ťiangem. Rozkládá se od Siačenského ledovce v pohoří Karákóram na severu k vrcholkům Himálaje na jihu. Východní část Ladaku se je tvořen neobydlenou náhorní plošinou Aksai Čin, která je od roku 1962 pod kontrolou Číny.
Oblast Ladaku je tvořena okresy Kargil a Leh, jejím správním střediskem je Léh. Okres Leh zahrnuje údolí řek Indus, Šajók a Nubra. Se zbytkem Indie je Ladákh spojen vysokohorskými průsmyky (nejvyšší z nich je Taglang La, 5340 m), které jsou ale v zimě po několik měsíců uzavřené – dvě silnice jej spojují se Šrínagarem na západě a Manálí na jihu (stát Himáčalpradéš). Pak už zbývá jen letecká cesta, ovšem malé letiště v Léh je za špatného počasí také mimo provoz.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Ladak je nejméně osídlenou oblastí Indie. Větší část obyvatel Ladaku se hlásí k islámu, který převažuje v okrese Kargil, zatímco v okrese Leh převažuje tibetský buddhismus. Hlavní náboženské proudy v oblasti jsou islám (hlavně Ší'itský) (46 %), tibetský buddhismus (40 %), hinduismus (12 %) a ostatní vyznání (2 %). Kulturně a historicky je Ladak spojen s Tibetem.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
V Ladaku působí misionáři evangelické církve Moravských bratrů.[1]
K Ladaku se váže příběh Nikolaje Notoviče (*1858) o objevu Ježíšových rukopisů v tamějším klášteře Hemis.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ https://is.muni.cz/th/dxfj4/diplomova_bakalarska_prace_iii.pdf
- ↑ NOTOVIČ, Nikolaj A. Neznámý život Ježíše Krista. 1. vyd. Zlín: Tigris, 2015.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladak na Wikimedia Commons - Článek v Českých novinách
