Madhjapradéš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Madhjapradéš
मध्य प्रदेश
Údolí Pačmarhi
Údolí Pačmarhi
Madhjapradéš – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoBhópál
Souřadnice
Rozloha308 144 km²
Nejvyšší bodDhúpgarh (1350 m n. m.)
Časové pásmo+5:30
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel72 597 565
Hustota zalidnění235,6 obyv./km²
Jazykhindština
Národnostní složeníIndové
Náboženstvíhinduismus (91 %), islám (6 %), džinismus (1 %)
Správa regionu
StátIndieIndie Indie
Nadřazený celekIndie
Druh celkusvazový stát
Podřízené celky10 krajů, 50 okresů (जिले, districts)
Vznik1950
GuvernérBalrám Džákhar (बलराम जाखड)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2IN-MP
Oficiální webwww.mp.gov.in
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Madhjapradéš (hindsky मध्य प्रदेश, Madhja pradēś, anglicky Madhya Pradesh), v překladu Střední země je svazový stát ve střední Indii. Na západě sousedí s Gudžarátem, na severozápadě s Rádžasthánem, na severu s Uttarpradéšem, na východě s Čhattísgarhem a na jihu s Maháráštrou.

Jeho obyvatelé hovoří převážně hindsky, žijí zde ale i kmeny domorodých obyvatel. Madhjapradéš byl vytvořen v roce 1950 z bývalé provincie Střední provincie a Berar a z knížecích států Makraj a Čhattísgarh. Hlavním městem byl Nágpúr, který dnes leží v Maháráštře. Při velké reorganizaci správního členění Indie v roce 1956 byly k Madhjapradéši připojeny sousední státy Madhja Bhárat (Střední Indie), Vindhja Pradéš a Bhópál, zatímco maráthsky mluvící jižní region Vidarbha (včetně Nágpúru) byl předán Bombajskému státu. Novým hlavním městem se stal Bhópál. V listopadu 2000 se jihovýchodní část Madhjapradéše odtrhla a stala se samostatným státem Čhattísgarhem.

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Flétnista v Orččhi

Madhjapradéš se dělí na 50 okresů (hindsky जिला džilá, pl. जिले džilé, anglicky district, pl. districts), které jsou seskupeny do 10 oblastí (hindsky sg. i pl. संभाग sambhág, anglicky division, pl. divisions):

Oblast Hlavní město Rozloha v km² Obyvatel Hustota zalidnění na km²
Bhópál Bhópál 31.321 6.503.717 208
Čambal Muraina 16.035 3.573.930 223
Gválijar Gválijar 29.608 5.363.881 181
Indaur Indaur 45.209 12.718.222 281
Džabalpur Džabalpur 58.324 10.122.312 174
Narmadapuram Narmadapuram 20.080 2.953.606 147
Ríva Ríva 30.008 6.591.703 220
Ságar Ságar 38.435 6.635.720 173
Šahdól Šahdól 20.861 2.670.466 128
Udžain Udžain 33.965 7.430.094 219

10 oblastí se dále dělí na 50 okresů [1] (džilé, districts):

  • XX अनूपपुर / Anúppur (Anúpapura) / Anuppur
  • XX अलीराजपुर / Alírádžpur (Alírádžapura) / Alirajpur
  • XX अशोकनगर / Ašóknagar (Aśókanagara) / Ashoknagar
  • IN इन्दौर / Indaur (Indaura) / Indore
  • UJ उज्जैन / Udžain (Udždžaina) / Ujjain
  • UM उमरिया / Umrijá (Umarijá) / Umaria
  • KA कटनी / Kaṭní (Kaṭaní) / Katni
  • WN खरगोन / Khargón (Kharagóna) / Khargone
  • EN खांडवा / Khándvá (Kháñḍavá) / Khandwa
  • GU गुना / Guná / Guna
  • GW ग्वालियर / Gválijar (Gválijara) / Gwalior
  • CT छतरपुर / Čhatarpur (Čhatarapura) / Chhatarpur
  • CN छिंदवाड़ा / Čhindvárá (Čhiñdaváṛá) / Chhindwara
  • JA जबलपुर / Džabalpur (Džabalapura) / Jabalpur
  • JH झाबुआ / Džhábuá / Jhabua
  • TI टीकमगढ़ / Tíkamgarh (Ṭíkamagaṛha) / Tikamgarh
  • DI डिंडौरी / Dindaurí (Ḍiñḍaurí) / Dindori
  • DT दतिया / Datijá / Datia
  • DM दामोह / Dámóh (Dámóha) / Damoh
  • DE देवास / Dévás (Dévása) / Dewas
  • DH धार / Dhár (Dhára) / Dhar
  • NA नरसिंहपुर / Narsinhpur (Narasiñhapura) / Narsinghpur
  • NE नीमच / Nímač (Nímača) / Neemuch
  • PA पन्ना / Panná / Panna
  • BR बड़वानी / Barvání (Baṛavání) / Barwani
  • BL बालाघाट / Bálághát (Bálágháṭa) / Balaghat
  • BE बैतूल / Baitúl (Baitúla) / Betul
  • XX बुरहानपुर / Burhánpur (Burahánapura) / Burhanpur
  • BD भिंड / Bhind (Bhiñḍa) / Bhind
  • BP भोपाल / Bhópál (Bhópála) / Bhopal
  • ML मंडला / Mandlá (Mañḍalá) / Mandla
  • MS मंदसौर / Mandsaur (Mañdasaura) / Mandsaur
  • MO मुरैना / Murainá / Morena
  • RL रतलाम / Ratlám (Rataláma) / Ratlam
  • RE रीवा / Rívá / Rewa
  • RG राजगढ़ / Rádžgarh (Rádžagaṛha) / Rajgarh
  • RS रायसेन / Rájsén (Rájaséna) / Raisen
  • VI विदिशा / Vidiśá / Vidisha
  • SG सागर / Ságar (Ságara) / Sagar
  • ST सतना / Satná (Sataná) / Satna
  • SI सीधी / Sídhí / Sidhi
  • SO सिवनी / Sivní (Sivaní) / Seoni
  • SR सीहोर / Síhór (Síhóra) / Sehore
  • SH शहडोल / Šahdól (Śahaḍóla) / Shahdol
  • SV शिवपुरी / Šivpurí (Śivapurí) / Shivpuri
  • SP श्‍योपुर / Šjópur (Śjópura) / Sheopur
  • SJ शाजापुर / Šádžápur (Śádžápura) / Shajapur
  • XX सिंगरौली / Singraulí (Siñgaraulí) / Singrauli
  • HA हरदा / Hardá (Haradá) / Harda
  • HO होशंगाबाद / Hóšangábád (Hóśañgábáda) / Hoshangabad

Jazyky[editovat | editovat zdroj]

Jazyky v Madhjapradéši[2]
Jazyk Klasifikace %
Hindština (včetně příbuzných jazyků) Indoárijské jazyky 87,32 %
Bhili (Bhilodi) Indoárijské jazyky 4,93 %
Maráthština Indoárijské jazyky 2,10 %
Urdština Indoárijské jazyky 1,97 %
Gondština Drávidské jazyky 1,53 %
Korku Austroasijské jazyky 0,62 %

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.mp.gov.in [online]. [cit. 27-07-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 11-12-2009. 
  2. Procentuální podíl podle sčítání lidu v roce 2001

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]