Urísa
| Urísa ଓଡ଼ିଶା | |
 | |
| Geografie | |
|---|---|
 | |
| Hlavní město | Bhuvanéšvar |
| Souřadnice | 20°9′ s. š., 85°30′ v. d. |
| Rozloha | 155,820 km² |
| Nejvyšší bod | Deomali (1672 m n. m.) |
| Časové pásmo | +5:30 |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 41 947 358 |
| Hustota zalidnění | 270 obyv./km² |
| Jazyk | uríština, Angličtina |
| Náboženství | Hinduismus (94,35%), Křesťanství (2,44%), Islám (2,07%) |
| Správa regionu | |
| Druh celku | svazový stát |
| Vznik | 1950 |
| Guvernér | S.C. Jamir |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | IN-OR |
| Oficiální web |
www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Urísa - nově přejmenovaná na Uríša (orijsky ଓଡ଼ିଶା, anglicky Odisha) - je stát na východním pobřeží Indie. Na severu sousedí s Džharkhandem, na severovýchodě se Západním Bengálskem, na jihu s Ándhrapradéšem a na západě s Čhattísgarhou. Počet obyvatel přesáhl 36 milionů.
Urísa patří mezi nejchudší z indických svazových států. Krom hinduistickým poutníků sem jezdí bohatí Bengálci na rekreaci k moři (Bengálskému zálivu) na zdejší nádherné mělké písčité pláže a západní turisté obdivovat skvosty starověké a středověké architektury.
Města[editovat | editovat zdroj]
Hlavním městem je město Bhuvanéšvar (urijsky: ଭୁବନେଶ୍ବର, hindsky: Bhubaneśvar (भुवनेश्वर), anglicky: Bhubaneshwar), s cca 800 tisíci obyvateli, dalším velkým městem je Kaṭak (urijsky: କଟକ, hindsky: कटक, anglicky psáno Cuttack), s cca 750 000 obyvateli, který byl původním hlavním městem Urísy.
Významným poutním místem Kršnova kultu je Purí (urijsky: ପୁରୀ, hindsky: पुरी), Kršna je zde uctíván pod jménem Džagannáth (sanskrt) nebo také Džagarnátha (jagarnātha = Pán světa). K jeho poctě se zde v červnu až červenci (druhého dne měsíce ašádha) pořádají velkolepá procesí vozů nazývaná Ratha játrá (rathayātrā – रथयात्रा – ରଥ ଜାତ୍ରା).
Dalším zajímavým městem je Kónárk (urijsky: କୋଣାର୍କ, hindsky: कोनार्क), s architektonicky a historicky významným Chrámem Slunce, který má tvar Súrjova vozu s 12 páry obrovských kol, taženého koňským sedmispřežím. Západní turisty ale lákají spíše erotické rytiny na motivy z Kámasútry. Tento chrám byl zasypán a znovu vykopán až počátkem 20. století. Mimo toho jsou zde i další významná archeologická naleziště.
Chrámové stavitelství Urísy tvoří stylově vyhraněnou součást hinduistické architektury severní Indie [1].
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na území dnešní Urísy kdysi ve starověku byla mocná říše Kalinga (republika!), kterou proslavil indický císař Ašóka, když ji za cenu nepředstavitelných ztrát na obou stranách dobyl, začlenil do Maurjovské říše a zděšen krvavým masakrem se vzdal násilí a konvertoval k buddhismu.
jazyk[editovat | editovat zdroj]
V Uríse se mluví vlastním jazykem - urijštinou. Tento jazyk má i vlastní písmo. Jeho zařazení je:
Urijským jazykům nejpříbuznější jsou Bengálskoassámské jazyky - bengálština a ásámština.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KREJČÍ, Aleš. Uríský styl v kontextu hinduistické chrámové architektury [online]. Panorama KPVU, 2013. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Urísa ve Wikimedia Commons - Galerie Urísa ve Wikimedia Commons
- Oficiální web státu
- Článek o architektuře uríských chrámů
