Vlhovcovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxVlhovcovití
alternativní popis obrázku chybí
Vlhovec aztécký (Psarocolius montezuma)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Podřád zpěvní (Passeri)
Infrařád Passerida
Nadčeleď Passeroidea
Čeleď vlhovcovití (Icteridae)
(Vigors, 1825)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlhovcovití (Icteridae) jsou čeleď amerických pěvců z podřádu zpěvní. V současné době je rozlišováno 106 druhů ve 27 rodech.[1] Jednotlivé druhy čeledi vlhovcovitých vykazují zajímavé rysy chování (hnízdní parazitismus, hnízdění v koloniích, polygynie, monogamie, opožděné hnízdění, napodobování hlasů, tah na velké vzdálenosti), žijí v rozmanitých prostředích a živí se různými druhy potravy. Díky této rozmanitosti a tomu, že není obtížné je v přírodě pozorovat, se často stali modelovými druhy v evoluční biologii a molekulární genetice.[2] Zástupci čeledi se od sebe hodně liší tvarem zobáku, zbarvením i velikostí. Nejmenší jsou velikosti pěnkavy, největší druh, vlhovec aztécký (Psarcolius montezuma) dosahuje velikosti vrány a měří až 50 cm.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Zálety do Evropy[editovat | editovat zdroj]

Vlhovcovití ptáci výjimečně zaletují také do Evropy, kde byly dosud zjištěny čtyři druhy:[3]

Fylogeneze a taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od příbuzných čeledí (tangarovití) je celkem jasné, které druhy mezi vlhovce patří. Podařilo se rovněž vymezit základní skupiny uvnitř čeledi[2]; méně jasné však byly jejich vzájemné vztahy.[1]

Kladogram[editovat | editovat zdroj]


Sturnellinae




Amblycercinae



Agelaiinae

Agelaiini




Quiscalini



Amblyramphini




Icterinae

Cacicini



Icterini





Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://jboyd.net/Taxo/List30.html
  2. a b LANYON, Scott M.; OMLAND, Kevin E. A molecular phylogeny of the Blackbirds (Icteridae): five lineages revealed by cytochrome-b sequence data. The Auk. 1999, roč. 116, čís. 3, s. 629-639. Dostupné online.  
  3. AERC WPlist July 2010 - Families Voous sequence version 2.0 (pdf version) (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]