Hnízdní nažina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hnízdní nažina břehule říční

Hnízdní nažina je oblast holé, silně prokrvené kůže, která se vytváří na spodní části těla většiny ptáků v době hnízdění.

Smyslem nažiny je účinný přenos tepla mezi ptákem a vejci v době inkubace. Zvýšený přísun tepla k nažině je zajištěn pomocí husté sítě cév. Peří ptáků funguje jako výborný izolační materiál, nicméně bez vývinu nažiny by peří zabraňovalo přesunu tepla z inkubujícího ptáka a ten by tak nedokázal udržet vejce v teple, což bývá klíčové pro vývin embryí.[1][2]

Ptáci typicky ztrácejí peří v nažině před inkubací a po skončení hnízdění znovu naroste. Např. u strnadce zpěvného dochází ke ztrátě peří na hnízdní nažině 4–6 dní před kladením prvního vejce a znovu se opeří s nárůstem zimního (prostého) šatu. Většina druhů ptáků má pouze jednu nažinu, nicméně některé druhy mohou mít 2–3 nažiny.[1]

Zatímco u většiny ptáků dochází k samovolné ztrátě peří v nažinách, husy a kachny si peří samy škubou. Vyškubané peří používají k vystlání hnízda. Nažiny se vyvíjí pouze u inkubujících ptáků. Pokud inkubuje pouze jeden z rodičů, u druhého rodiče se nažiny nevyvíjí.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c PETTINGILL, Olin Sewall. Ornithology in laboratory and field. Orlando: Academic Press, 1985. Dostupné online. ISBN 0-12-552455-2. Kapitola Eggs, Eggs Lying and Incubation, s. 298. (anglicky) 
  2. EHRLICH, Paul R.; DOBKIN, David S.; WHEYE, Darryl. Brood Patches [online]. [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]