Mobbing (etologie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vrány provádí mobbing na káni rudoocasé

Mobbing znamená v etologickém kontextu protipredační strategii (způsob obrany proti predátorovi), ve které kořist hromadně pronásleduje a útočí na predátora, obvykle aby ochránili svá mláďata. 

Mobbing můžeme nejčastěji pozorovat u ptáků, ale jeho užíváním jsou proslulí i například surikaty.

I přestože se vyvinul v několika rodech nezávisle, mobbing vždycky chrání ta zvířata, kde se predátoři soustředí na mláďata. Díky tomu mají často takové druhy nenápadné zbarvení pouze v mládí a v dospělosti naopak nabývají pestrých barev.

Ptákům využívajícím mobbing se často otevírá zranitelný predátor svým denním spánkem, ve kterém nabývá síly pro svůj noční lov.

Konrad Lorenz ve svém spisu O agresi (1966) zařadil mobbing mezi jedno z instinktivních darwinistických chování. Navrhl také, že lidé jsou ovlivňováni podobnými tlaky, ale jsou schopni je držet na uzdě (viz mobbing).[1]

Tyran bentevi (vpravo) aplikuje mobbing na jestřábovi

U ptáků[editovat | editovat zdroj]

Ptáci jako racci, kteří se páří v koloniích, útočí na vetřelce zdaleka nejčastěji.[2] V Severní Americe můžeme pozorovat mobbing u drozdů, vran, sojek, sýkor černohlavých, rybáků a kosů. Mobbing však neslouží jen jako preventivní útočení na predátory, v rámci hromadných útoků také kradou svým predátorům žrádlo nebo je odhání od zdrojů potravy.

U jiných zvířat[editovat | editovat zdroj]

Mobbing je u kalifornských syslů veveřích příkladem konvergentní evoluce

Jedním příkladem mobbingu u druhů mimo ptáky je sysel veveří, který odvádí pozornost predátorů jakými je chřestýš nebo užovka sanmartinská od místa, vykopáváním písku, který narušuje smyslové orgány hada.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mobbing (animal behavior) na anglické Wikipedii.

  1. Kenneth Westheus Mobbing Archivováno 12. 8. 2011 na Wayback Machine.. uwaterloo.ca
  2. ALCOCK, John. Animal Behavior: An Evolutionary Approach. 6th. vyd. Sunderland: Sinauer Associates, 1998. Dostupné online. ISBN 0-87893-009-4. (anglicky) 
  3. COSS, Richard G.; BIARDI, J. E. Individual Variation in the Antisnake Behavior of California Ground Squirrels (Spermophilus beecheyi). Journal of Mammalogy. 1997, s. 294–310. DOI 10.2307/1382883. JSTOR 1382883. (anglicky)