Bruno Liljefors
| Bruno Liljefors | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. května 1860 Farnost uppsalské katedrály |
| Úmrtí | 18. prosince 1939 (ve věku 79 let) Farnost uppsalské katedrály |
| Příčina úmrtí | rakovina ledvin |
| Místo pohřbení | Starý uppsalský hřbitov (od 1939; 59°51′18″ s. š., 17°37′28″ v. d.) |
| Povolání | malíř, kreslíř a autor komiksů |
| Rodiče | Anders Liljefors |
| Děti | Anders Liljefors Lindorm Liljefors |
| Příbuzní | Ruben Liljefors[1], Carl Liljefors[1] a Pontus Julius Liljefors[1] (sourozenci) Anders Bruno Liljefors (vnuk) |
| Významná díla | Kudrny Rodina lišek Kajky mořské |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bruno Andreas Liljefors (14. května 1860 Uppsala – 18. prosince 1939 Stockholm) byl švédský výtvarník, známý díky realistickým žánrovým výjevům ze severské přírody.
Život[editovat | editovat zdroj]
Studoval na Královské švédské akademii umění ve Stockholmu, školu však opustil a vstoupil do opozičního sdružení Konstnärsförbundet, které odmítalo akademický styl ředitele Akademie Georga von Rosena. Pak odešel do ciziny a pobýval v umělecké kolonii v Grez-sur-Loing. Počátky Liljeforsovy tvorby ovlivnil německý malíř Carl Friedrich Deiker, k jeho uměleckým souputníkům patřili Carl Larsson a Anders Zorn.
Liljefors byl náruživý lovec a proto znal dobře chování zvířat v přirozeném prostředí.[2] Často pobýval na Bullerönu ve Stockholmském souostroví, kde mohl celé dny pozorovat mořské ptactvo. Zaměřil se na dramatické výjevy, v nichž uplatnil svoji schopnost zachytit pohyb. Jeho styl malby ovlivnil impresionismus i japonské umění ukijo-e.[3]
Maloval dioramata pro Biologické muzeum ve Stockholmu a pro stockholmský olympijský stadion vytvořil sousoší Hra. Liljeforsovy obrázkové příběhy stály u zrodu švédského komiksu. Vydal knihu vzpomínek Det vildas rike. Jeho díla se nacházejí ve sbírkách švédského Národního muzea a Göteborgs konstmuseum. Liljeforsův ateliér v Österbybruku nedaleko Uppsaly byl po umělcově smrti adaptován na muzeum.
V roce 1896 byl oceněn zlatou medailí na Velké berlínské výstavě umění. Zúčastnil se umělecké soutěže Letních olympijských her 1932.
Liljeforsovým koníčkem byla gymnastika, vystupoval jako cirkusový akrobat a tuto svoji schopnost využil také při malování v plenéru, neboť mohl snadno vylézt na strom.[4]
Jeho bratrem byl hudební skladatel Ruben Liljefors.
Ukázky z díla[editovat | editovat zdroj]
-
Lišky -
Hnízdo mořského orla -
Lov na medvěda -
Studie zajíce -
Kočka Jeppe na slunci -
Sokol na špičce stromu -
Zimní krajina za svítání -
Portrét otce -
Zametající dívka
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Folkräkningar (Sveriges befolkning) 1880. Dostupné online. [cit. 2020-07-19]
- ↑ (Dansk) Bruno Liljefors [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ When Japan came to Värmland. Japonism and the Rackstad Artists 1880–1920 [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOAKLEY. No Greater Naturalist: Paintings of Bruno Liljefors, 2 [online]. 2018-03-04 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bruno Liljefors na Wikimedia Commons - Historiesajten
