Koňské žíně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Žíně z koňského ohonu

Koňské žíně jsou textilní materiál získávaný z hřívy a z ohonu koní. [1]

Z historie zpracování koňských žíní[editovat | editovat zdroj]

Koňské žíně se používaly např. na lana už od pradávna. Nejstarší dochovaná žíněná textilie má být podle některých (nezaručených) údajů tkanina, na které byl v 9. století zakreslen plán kláštera ve švýcarském St.Gallenu. [2] V polovině 18. století byly založeny v Evropě první tkalcovské dílny a v 19. století přišly zejména tkaniny na nábytkové potahy do módy a tak došlo ke značnému rozmachu výroby. Ve 20. století byla část žíní nahrazena přízemi z mnohem levnějších umělých vláken, na konci tohoto období pocházela naprostá většina žíněných výrobků z Asie. [3]

V Evropě byly na začátku 21. století známé jen asi dvě tkalcovny, které se zabývaly zpracováním koňských žíní. [4] Celosvětová spotřeba surových koňských žíní dosáhla ve 2. dekádě 21. století cca 4000 tun. [5]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Vlákna jsou vcelku hrubá, hladká, pružná, stabilní, odolná proti opotřebení.

Číselné údaje o fyzikálních vlastnostech vláken nejsou dosud nikde publikovány, známé je jen, že žíně z hřívy jsou jemnější s délkou cca do 45 cm a hrubší žíně z ocasu mohou dosáhnout až 120 cm délky.

Cena koňských žíní v €/kg (v roce 2015) se pohybuje mezi

cca 80 € za černá vlákna s délkou 50 cm a

500 € za bílá vlákna 100 cm dlouhá [6]

Umělé koňské žíně se vyrábí jako viskózové nebo acetátové monofilní příze v jemnostech 20-250 tex. [7]

Umělé žíně mohou v některých výrobcích nahradit několikanásobně dražší přírodní vlákna.

Použití koňských žíní[editovat | editovat zdroj]

Žíně na různých druzích smyčců
  • k nejstarším způsobům použití patří zhotovování kartáčů, smetáků [8]
  • polstrování nábytku a plnění vysoce kvalitních matrací [9]
  • smyčce ke všem smyčcovým nástrojům (např. na houslovém smyčci je upevněno 150-200 jednotlivých 70 cm dlouhých žíní) [10]

Výroba příze[editovat | editovat zdroj]

  • Starší odborná literatura se zmiňuje o přízích z (ručně) svazovaných jednotlivých žíní, příze byly případně opřádané bavlnou nebo vlnou. [1]

Z literatury jsou známé také příze z koňských žíní obeskaných jednou nebo dvěma bavlněnými nitěmi.

  • V roce 1950 byl údajně vynalezen spřádací stroj na koňské žíně. [11] Ani o způsobu práce stroje ani o postupu předení nebylo dosud nic publikováno.

Příze na délkové textilie[editovat | editovat zdroj]

  • Rybářské šňůry splétané ze žíní [12]
  • Ozdobné šňůry a pásy zhotovené splétáním nebo tzv. hitchingem [13]
Tkanina z koňských žíní z počátku 9. století

Výroba tkanin[editovat | editovat zdroj]

Pro textilní účely se žíně původně zpracovávaly jako útek z jednotlivých (často barvených) vláken na ručních stavech. Asi od 70. let 19. století se na mechanických tkacích strojích s pomocí zvláštního zařízení vytahují jednotlivá vlákna z chomáče žíní a zanášejí jako útek do zboží. Osnova je většinou ze skaných bavlněných, polyesterových nebo hedvábných přízí. Poměr osnovy k útku bývá cca 30/70.

Tkaniny mohou mít v dostavě až 60 nití na cm (satén), šířka tkaniny je maximálně 70 cm. [4]

Použití tkanin[editovat | editovat zdroj]

  • Tkaniny na nábytkové potahy se používají jen na zcela exkluzivní výrobky [14] nebo na restaurace historického nábytku. [15]
  • Výztuže sak a plášťů se zhotovují ze žíněných tkanin jen u drahých oděvů. [16]
  • Tkaniny na tzv. průmyslové použití: sedadla aut, kabelky apod. [17]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 320
  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 596

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6
  2. Birmingham: Switzerland: A Village History, Swallow Press 2004, ISBN 9780804010658
  3. Über Roßhaarstoff [online]. Preußisches Roßhaarstoff Archiv, 2017, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  4. a b History [online]. John Boyd, 2017, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Horsehair-Market Report [online]. Index Box, 2016, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Price Changes [online]. Marlys Fladeland, 2015-01-05, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. US v. Eckstein [online]. FindLaw, 1911-12-04, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Rosshaarbürste [online]. Shoepassion, 1917, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  9. Kokos/Rosshaarmatratze [online]. allnatura, 1917, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  10. Campbell/Greated/Myers: Musical Instruments, Oxford University Press 2004, ISBN 9780198165040, str. 265
  11. Unsere Geschichte [online]. Toggenburger, 1917, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  12. Horsehair Lines [online]. TenkaraBurn, 2011-2017, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Hitched Horsehair [online]. Cowboys & Indians, 2017, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Rosshaar Bezug [online]. Withöft & ohn, 1917, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  15. Aboout horsehair fabrics [online]. Emil Rotter, 2017, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Cerutti [online]. Herren-Modeshop, 1917, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  17. Horse Tail Hair Cloth [online]. Anping JuLong, 2003, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo žíně ve Wikislovníku