Acetátová vlákna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Podšívka na pánském saku z 53 % acetátu a 47 % viskózy

Acetátová vlákna (mezinárodní zkratka CA) jsou výrobky z vysoce kvalitní celulózy, často z linters (velmi krátká bavlněná vlákna). Materiál je nejmladší ze skupiny vláken z regenerované celulózy.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Základem výrobního postupu je přeměna sloučeniny celulózy s kyselinou octovou na acetátovou celulózu. Po průchodu vlákenné hmoty spřádací tryskou se aceton vypaří a vlákno se dlouží na cca. dvojnásobnou délku.

Většina vláken pro oděvní textilie se vyrábí jako filament, který pak se často tvaruje nepravým zákrutem. Spotřeba vláken má klesající tendenci, o vyráběném množství nejsou známé žádné statistiky. V roce 2006 bylo ve světě instalováno 25 výrobních zařízení (viz Kozlowski:Chemiefaser-Lexikon), jejich kapacita se dala hrubě odhadovat na 0,5 milionu tun ročně.

Podle obsahu kyseliny octové se rozlišují dva druhy vlákna:

  • Diacetát (zvaný také 2,5 acetát nebo jen acetát) s obsahem 54-55 % kyseliny octové
  • Triacetát s 61,5 % kyseliny octové

Acetylací vzniká triacetát celulóza


Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Vzorek podšívkové tkaniny zblízka

Acetát je lehčí než přírodní hedvábí, kterému se vzhledem i omakem velmi podobá. Pevnost za sucha je oproti hedvábí asi poloviční (do 1,5 cN/dtex) a za mokra se snižuje o 20-30 %. Vlákno je podstatně levnější než přírodní hedvábí.

Tkaniny z acetátu se sotva mačkají a po vyprání jen nepatrně sráží.

Příze z acetátové stříže se měkkým omakem a malou mačkavostí podobají jemné vlně.

Triacetát má oproti diacetátu vyšší bod tání (může se prát při 70° a žehlit při 200 °C), poloviční bobtnavost (cca. 3 %) a tím vyšší tvarovou stálost. Tkaniny se nechají velmi dobře natrvalo plisovat.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Buďto jako 100% acetát nebo ve směsi s polyamidem nebo polyesterem na dámské svrchní ošacení, podšívky, kravaty.

Z Triacetátu se vyrábí také filmové pásy.

Technické textilie: cigaretové filtry, elektroizolace.

Obchodní názvy: Rhodia, Dilene, Tricelon aj.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 174-177
  • Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, ISBN 3-7949-0546-6, Berlin 1993, str. 10
  • Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
  • Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3-87150-876-4, str. 49