Kolová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o sportu. Další významy jsou uvedeny na stránce Kolová (rozcestník).
Kolo pro kolovou.

Kolová je sport podobný sálovému fotbalu, jen hráči po hřišti (o rozměrech 14×11 m) jezdí na kolech. V každém týmu hrají dva hráči, kteří kontrolují pohyb míče po hřišti na upravených kolech bez brzd s pevným převodem (tzv. furtošlap). Dále se hráči mohou míče při hře dotknout pouze hlavou. Brankář v brankovišti může ale zakročit jakkoli. Není přípustné šlápnout nohou na zem.[1]

Míč na kolovou je potažen látkou a naplněn srnčími chlupy. Proto je jeho hmotnost cca 600 gramů. Průměr má 17–18 cm.

Poprvé byla tato hra představena roku 1893 němco-američanem Nicholasem Edwardem Kaufmannem. První mistrovství světa se pak konalo v roce 1929. Kolová je populární v Rakousku, Švýcarsku, Německu, Česku, Francii, Belgii. Dále se také hraje v Japonsku, Malajsii, Hong-Kongu, Maďarsku, Kanadě a na Slovensku.

S kolovou je úzce spřízněná krasojízda, ve které sportovci předvádějí jistý druh gymnastiky či akrobacie prováděné na kolech. Stejně jako cyklistická krasojízda je i kolová jedním z odvětví cyklistiky spadající do kategorie sálové cyklistiky. Obě disciplíny mají společné Mistrovství světa a Mistrovství Evropy (v juniorské kategorii).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejúspěšnějšími týmem kolové všech dob jsou bratři Pospíšilové, kteří dokázali získat titul mistrů světa 20×, což je velmi unikátní absolutní rekord (a to i ve srovnání mezi všemi ostatními sporty vůbec). Z jednotlivců je nejúspěšnějším hráčem Jindřich Pospíšil, který má 20 zlatých, 5 stříbrných a 2 bronzové medaile, tj. o jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili více než jeho mladší bratr a týmový kolega (získal je v letech 1961 a 1962 spolu s Jaroslavem Svobodou v době, kdy Jan ještě hrál dorostenecké soutěže). Až s dlouhým odstupem za nimi jsou Walter Osterwalder ze Švýcarska (7× mistr světa v letech 1946–1956) a reprezentanti Německa Eugen Blersch (7×) a Wilhelm Schreiber (6× - oba v letech 1931–1937).

Z národů jsou v kolové nejúspěšnější Němci s 33 tituly, druzí jsou Češi s 25 tituly.

Mistrovství Evropy[editovat | editovat zdroj]

Mistrovství Evropy v kolové se konalo celkem třikrát v letech 1927 až 1929, poté je nahradilo mistrovství světa. Prvními mistry Evropy se v roce 1927 stali Němci Walter a Georg Stolzeové, kteří svůj titul v roce 1928 obhájili. V současné době se Mistrovství Evropy hraje v kategorii juniorů.

Přehled jednotlivých ročníků ME
ME Rok Pořadatelské město Zlatá medaile Zlato Stříbrná medaile Stříbro Bronzová medaile Bronz
1 1927 Německo Kolín nad Rýnem Německo Walter Stolze a Georg Stolze Švýcarsko Werner Dell' Era a Emil Schmid Německo Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch
2 1928 Německo Drážďany Německo Walter Stolze a Georg Stolze Německo Walter Schulze a Walter Haase Německo Wilhelm Shreiber a Eugen Blersch
3 1929 Francie Štrasburk Německo Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch Německo Walter Stolze a Georg Stolze neobsazeno

Mistrovství Evropy juniorů (od roku 1975)[editovat | editovat zdroj]

Přehled jednotlivých ročníků MEJ

MEJ Rok Pořadatelské město Zlatá medaile Zlato Stříbrná medaile Stříbro Bronzová medaile Bronz
1 1975 Německo Wickrath Československo Karel Harth a Radomír Haman Švýcarsko Sommer a Wanner Německo Kien a Geilert
2 1976 Francie Schiltigheim Německo Thomas a Andreas Steinmeier Československo Miroslav Berger a Petr Otoupalík Švýcarsko Metzger a Kalt
3 1977 Nizozemsko Heerlen Německo bratři Schön Československo Miroslav Berger a Karel Berger Francie Meyer a Schall
4 1978 Švýcarsko Trimbach Belgie Luc Motet a Osterlinck Československo Miroslav Berger a Milan Lustig Rakousko Schlossar a Bräuer
5 1979 Rakousko St. Pölten Československo Miroslav Berger a Milan Lustig Německo bratři Jürgen a Werner King Rakousko Schlossar a Bräuer
6 1980 Švýcarsko Insel Reichenau Švýcarsko Peter Kern a Martin Zinser Německo Braun a Münzing Československo
7 1981 Německo Büttgen Švýcarsko Metzger a Brehm Československo Milan Lustig a Ladislav Kubiš Německo Baumann a Sattler
39 2013 Švýcarsko Altdorf Německo Daniel Becker a Christian Ochßner Švýcarsko Thomas Stojan a Severin Zimmermann Rakousko Kevin Bachmann a Moritz Vogt
40 2014 Maďarsko Tata Rakousko Stefan Feuerstein Sebastian Brunner Německo Leon Gebser a Peter Krause Česko Jiří Hrdlička a Roman Staněk
41 2015 Německo Nufringen Německo Marco Wagner a Till Wehner Švýcarsko Simon Fischler a Luc Graf Česko Radek Adam a Miroslav Gottfried
42 2016 Švýcarsko Baar Německo Max Rückschloss a Eric Haedicke Rakousko Jonas Hron a Benjamin Buchhäusl Česko Filip Váňa a Martin Drabálek

Mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Kolová je disciplína mistrovství světa v sálové cyklistice, které se koná každý rok vyjma přestávky v období 2. světové války (1939–1945) nepřetržitě už od roku 1930. Prvními Mistry světa v kolové se v roce 1930 stali Němci Karl Berndt a Willi Scheibe.

Z Československa jsou prvními mistry světa František Sedláček a Bohumil Daneš (Praha 1948) – reprezentanti pražského oddílu (dnešního TJ Pankrác). Nejvíce titulů (20) zde získali bratři Pospíšilové z Brna, což je nejvíc titulů v československém i českém sportu vůbec (k roku 2017).

Přehled jednotlivých ročníků MS
MS Rok Pořadatelské město Zlatá medaile Zlato Stříbrná medaile Stříbro Bronzová medaile Bronz
1 1930 Německo Lipsko Německo Karl Berndt a Willi Scheibe Německo Georg Grebe a Otto Pantle Francie Charles Weichert a Pfilippe Weichert
2 1931 Švýcarsko Bern Německo Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch Švýcarsko Walter Osterwalder a Walter Gabler Francie Charles Weichert a Pfilippe Weichert
3 1932 Francie Štrasburk Německo Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch Švýcarsko Walter Osterwalder a Walter Gabler Francie Ernest Heitz a Renè Heitz
4 1933 Francie Paříž Nacistické Německo Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch Švýcarsko Walter Osterwalder a Walter Gabler Francie Charles Weichert a Pfilippe Weichert
5 1934 Nacistické Německo Lipsko Nacistické Německo Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch Švýcarsko Walter Osterwalder a Walter Gabler Francie Charles Weichert a Pfilippe Weichert
6 1935 Belgie Antverpy Nacistické Německo Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch Švýcarsko Walter Osterwalder a Walter Gabler Francie Charles Weichert a Pfilippe Weichert
7 1936 Švýcarsko Curych Nacistické Německo Eugen Blersch a Gustav Köping Švýcarsko Walter Osterwalder a Walter Gabler Francie Charles Weichert a Pfilippe Weichert
8 1937 Rakousko Vídeň Nacistické Německo Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch Švýcarsko Walter Osterwalder a Walter Gabler Francie Charles Weichert a Pfilippe Weichert
9 1938 Francie Štrasburk Nacistické Německo Gustav Köping a Karl Schächter Švýcarsko Walter Osterwalder a Walter Gabler Francie Auguste Ferrand a Alfred Doell
10 1946 Švýcarsko Curych Švýcarsko Walter Osterwalder a Walter Gabler Francie Auguste Ferrand a Alfred Doell Československo Jaroslav Novák a Jan Novák
11 1947 Francie Paříž Švýcarsko Walter Osterwalder a Jacob Engler Československo František Sedláček a Bohumil Daneš Belgie Josef Rogge a Gaston Davos
12 1948 Československo Praha Československo František Sedláček a Bohumil Daneš Švýcarsko Walter Gebs a Otto Zollet Francie Marcel Amann a Georges Ertz
13 1949 Dánsko Kodaň Švýcarsko Walter Gebs a Otto Zollet Francie Auguste Ferrand a Georges Ertz Československo František Sedláček a Bohumil Daneš
14 1950 Belgie Lutych Švýcarsko Walter Osterwalder a Rudi Breitenmoser Francie Marcel Amann a Georges Ertz Belgie Gustave Tack a Alfons Bultynck
15 1951 Itálie Milán Švýcarsko Walter Osterwalder a Rudi Breitenmoser Západní Německo Willi Pensel a Rudi Pensel Francie Marcel Amann a Auguste Ferrand
16 1952 Lucembursko Bad Mondorf Švýcarsko Walter Osterwalder a Rudi Breitenmoser Západní Německo Willi Pensel a Rudi Pensel Francie Marcel Amann a Auguste Ferrand
17 1953 Švýcarsko Curych Švýcarsko Walter Osterwalder a Rudi Breitenmoser Západní Německo Willi Pensel a Rudi Pensel Československo František Sedláček a Jaroslav Novák
18 1954 Západní Německo Kolín nad Rýnem Švýcarsko Rudi Breitenmoser a Fritz Flachsmann Západní Německo Willi Pensel a Rudi Pensel Československo František Sedláček a Jaroslav Novák
19 1955 Itálie Milán Západní Německo Willi Pensel a Rudi Pensel Československo František Sedláček a Jaroslav Novák Švýcarsko Otto Zollet a Fritz Flachsmann
20 1956 Dánsko Kodaň Švýcarsko Walter Osterwalder a Rudi Breitenmoser Západní Německo Willi Pensel a Rudi Pensel Československo Jaroslav Novák a Jaroslav Beneš
21 1957 Belgie Lutych Západní Německo Willi Pensel a Rudi Pensel Švýcarsko Walter Gebs a Otto Zollet Východní Německo Gerd Martin a Gerhard Degenkolb
22 1958 Východní Německo Karl Marx Stadt Východní Německo Gerd Martin a Gerhard Degenkolb Švýcarsko Rudi Breitenmoser a Georges Lienhard Francie Jean Wolf a Renè Boeglin
23 1959 Západní Německo Stuttgart Západní Německo Karl Buchholz a Oskar Buchholz Východní Německo Heinz Schneider a Gerhard Landmann Československo Zdeněk Bíma a Lubomír Špachmann
24 1960 Francie Mylhúzy Švýcarsko Adolf Oberhänsli a Erwin Oberhänsli Francie Jean Wolf a Renè Boeglin Západní Německo Theo Drzewicki a Erhard Stübner
25 1961 Švýcarsko St. Gallen Západní Německo Karl Buchholz a Oskar Buchholz Východní Německo Gerd Martin a Gerhard Degenkolb Československo Jindřich Pospíšil a Jaroslav Svoboda
26 1962 Rakousko Vídeň Západní Německo Karl Buchholz a Oskar Buchholz Československo Jindřich Pospíšil a Jaroslav Svoboda Švýcarsko Rudi Breitenmoser a Georges Lienhard
27 1963 Švýcarsko Basilej Západní Německo Karl Buchholz a Oskar Buchholz Švýcarsko Adolf Oberhänsli a Erwin Oberhänsli Východní Německo Dieter Stolze a Hans Stolze
28 1964 Dánsko Kodaň Západní Německo Karl Buchholz a Oskar Buchholz Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Francie Jean Wolf a Renè Boeglin
29 1965 Československo Praha Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Východní Německo Gerd Martin a Erich Dusin Západní Německo Werner Wenzel a Günter Bittendorf
30 1966 Západní Německo Kolín nad Rýnem Východní Německo Gerd Martin a Erich Dusin Západní Německo Werner Wenzel a Günter Bittendorf Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
31 1967 Švýcarsko Baden Západní Německo Werner Wenzel a Günter Bittendorf Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Východní Německo Erich Dusin a Erich Emde
32 1968 Západní Německo Kassel Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Východní Německo Dieter Stolze a Hans Stolze Západní Německo Werner Wenzel a Günter Bittendorf
33 1969 Východní Německo Erfurt Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Wolfgang Flackus a Klaus Bernais Východní Německo Erich Dusin a Erich Emde
34 1970 Československo Ostrava Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Wolfgang Flackus a Klaus Bernais Švýcarsko Paul Oberhänsli a Georg Meile
35 1971 Švýcarsko Baden Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Wolfgang Flackus a Klaus Bernais Švýcarsko Peter Tschopp a Bruno Moser
36 1972 Západní Německo Offenburg Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Wolfgang Flackus a Klaus Bernais Švýcarsko Jörg Osterwalder a Hanspeter Maurer
37 1973 Rakousko Vídeň Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Wolfgang Flackus a Klaus Bernais Švýcarsko Peter Tschopp a Remo Stübi
38 1974 Nizozemsko Heerlen Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Wolfgang Flackus a Klaus Bernais Švýcarsko Paul Oberhänsli a Georg Meile
39 1975 Belgie Gent Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Wolfgang Flackus a Klaus Bernais Švýcarsko Paul Oberhänsli a Georg Meile
40 1976 Západní Německo Münster Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Wolfgang Flackus a Klaus Bernais Švýcarsko Paul Oberhänsli a Georg Meile
41 1977 Československo Brno Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Hartmut Retzlaff a Reiner Will Švýcarsko Beat Weber a Bruno Moser
42 1978 Dánsko Herning Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Švýcarsko Paul Oberhänsli a Georg Meile Západní Německo Erwin Schmitt a Klaus Schneider
43 1979 Francie Schiltigheim Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Švýcarsko Paul Oberhänsli a Jörg Osterwalder Belgie Eric Tack a Daniel Van de Velde
44 1980 Švýcarsko Möhlin Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Švýcarsko Paul Oberhänsli a Jörg Osterwalder Západní Německo Hartmut Retzlaff a Thomas Steinmeier
45 1981 Nizozemsko Heerlen Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Švýcarsko Paul Oberhänsli a Jörg Osterwalder Západní Německo Erwin Schmitt a Klaus Schneider
46 1982 Západní Německo Wiesbaden Západní Německo Andreas Steinmeier a Thomas Steinmeier Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Švýcarsko Markus Foi a Luigi Foi
47 1983 Rakousko Vídeň Západní Německo Andreas Steinmeier a Thomas Steinmeier Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Švýcarsko Peter Kern a Martin Zinser
48 1984 Francie Schiltigheim Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Švýcarsko Paul Oberhänsli a Jörg Osterwalder Západní Německo Andreas Steinmeier a Thomas Steinmeier
49 1985 Švýcarsko St. Gallen Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Andreas Steinmeier a Thomas Steinmeier Švýcarsko Paul Oberhänsli a Jörg Osterwalder
50 1986 Belgie Genk Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Jürgen King a Werner King Švýcarsko Peter Kern a Martin Zinser
51 1987 Dánsko Herning Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Jürgen King a Werner King Rakousko Andreas Bösch a Manfred Schneider
52 1988 Západní Německo Ludwigshafen Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Manfred Geilert a Frank Müller Rakousko Andreas Bösch a Gernot Fontain
53 1989 Nizozemsko Heerlen Československo Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl Západní Německo Jürgen King a Werner King Rakousko Andreas Böch a Manfred Schneider
54 1990 Rakousko Bregenz Západní Německo Andreas Steinmeier a Thomas Steinmeier Československo Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl Švýcarsko Andreas Metzger a Ulli Suter
55 1991 Československo Brno Německo Jürgen King a Werner King Švýcarsko Peter Kern a Marcel Bosshart Belgie Luc Mottet a Rudy Covent
56 1992 Švýcarsko Curych Německo Jürgen King a Werner King Švýcarsko Peter Kern a Marcel Bosshart Československo Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl
57 1993 Hong_Kong_1959 Hongkong Švýcarsko Peter Kern a Marcel Bosshart Rakousko Marco Schallert a Reinhardt Schneider Německo Jürgen King a Werner King
58 1994 Německo Saarbrücken Německo Jürgen King a Werner King Česko Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl Švýcarsko Peter Kern a Marcel Bosshart
59 1995 Francie Épinal Švýcarsko Peter Kern a Marcel Bosshart Česko Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl Belgie Luc Mottet a Rudy Covent
60 1996 Malajsie Johor Bahru Švýcarsko Peter Kern a Marcel Bosshart Německo Michael Lomuscio a Sandro Lomuscio Rakousko Rudolf Böhm a Herbert Pischl
61 1997 Švýcarsko Winterthur Švýcarsko Peter Kern a Marcel Bosshart Česko Pavel Šmíd a Oldřich Groch Rakousko Andreas Bösch a Gernot Fontain
62 1998 Česko Přerov Německo Jörg Latzel a Karsten Hormann Česko Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl Rakousko Marco Schallert a Dietmar Schneider
63 1999 Portugalsko Madeira Švýcarsko Peter Jiříček a Christoph Hauri Rakousko Marco Schallert a Dietmar Schneider Česko Pavel Šmíd a Petr Skoták
64 2000 Německo Böblingen Německo Michael Lomuscio a Sandro Lomuscio Švýcarsko Peter Jiříček a Hanspeter Flachsmann Rakousko Marco Schallert a Dietmar Schneider
65 2001 Japonsko Kaseda Německo Michael Lomuscio a Sandro Lomuscio Rakousko Marco Schallert a Dietmar Schneider Česko Pavel Šmíd a Petr Skoták
66 2002 Rakousko Dornbirn Švýcarsko Peter Jiříček a Paul Looser Rakousko Marco Schallert a Reinhard Schneider Česko Pavel Šmíd a Petr Skoták
67 2003 Francie Schiltigheim Česko Miroslav Berger a Jiří Hrdlička Švýcarsko Peter Jiříček a Paul Looser Rakousko Reinhard Schneider a Andreas Lubetz
68 2004 Maďarsko Tata Česko Pavel Šmíd a Petr Skoták Švýcarsko Peter Jiříček a Paul Looser Rakousko Simon König a Dietmar Schneider
69 2005 Německo Freiburg Německo Mike Pfaffenberger a Steve Pfaffenberger Česko Miroslav Berger a Jiří Hrdlička Rakousko Simon König a Dietmar Schneider
70 2006 Německo Chemnitz Německo Thomas Abel a Christian Hess Česko Jiří Böhm a Jiří Hrdlička Rakousko Simon König a Dietmar Schneider
71 2007 Švýcarsko Winterthur Německo Thomas Abel a Christian Hess Rakousko Martin Lingg a Markus Bröll Švýcarsko Peter Jiříček a Timo Reichen
72 2008 Rakousko Dornbirn Česko Radim Hasoň a Jiří Hrdlička Německo Thomas Abel a Christian Hess Rakousko Simon König a Dietmar Schneider
73 2009 Portugalsko Tavira Švýcarsko Peter Jiříček a Marcel Waldispühl Německo Matthias König a Uwe Berner Rakousko Simon König a Dietmar Schneider
74 2010 Německo Stuttgart Německo Uwe Berner a Matthias König Švýcarsko Peter Jiříček a Marcel Waldispühl Rakousko Dietmar Schneider a Patrick Schnetzer
75 2011 Japonsko Kagošima Rakousko Dietmar Schneider a Patrick Schnetzer Švýcarsko Roman Schneider a Dominik Planzer Německo Marco Rossmann a Roman Müller
76 2012 Německo Aschaffenburg Švýcarsko Dominik Planzer a Roman Schneider Rakousko Dietmar Schneider a Patrick Schnetzer Německo Marco Rossmann a Jens Krichbaum
77 2013 Švýcarsko Basilej Rakousko Markus Bröll a Patrick Schnetzer Německo Marco Rossmann a Jens Krichbaum Švýcarsko Dominik Planzer a Roman Schneider
78 2014 Česko Brno Rakousko Markus Bröll a Patrick Schnetzer Švýcarsko Dominik Planzer a Roman Schneider Česko Pavel Šmíd a Petr Skoták
79 2015 Malajsie Johor Bahru Rakousko Markus Bröll a Patrick Schnetzer Švýcarsko Dominik Planzer a Roman Schneider Francie Benjamin Meyer a Quentin Seyfried
80 2016 Německo Stuttgart Rakousko Markus Bröll a Patrick Schnetzer Švýcarsko Dominik Planzer a Roman Schneider Německo Gerhard Mlady a Bernd Mlady
81 2017 Rakousko Dornbirn Německo Bernd Mlady a Gerhard Mlady Rakousko Markus Bröll a Patrick Schnetzer Švýcarsko Dominik Planzer a Roman Schneider

Následující Mistrovství světa v sálové cyklistice se bude konat po jedenašedesáti letech 23.–25. listopadu 2018 v belgickém Lutychu, v roce 2019 bude ve švýcarské Basileji.

Počty medailí z MS dle států[editovat | editovat zdroj]

Započteno 81 již proběhlých MS od roku 1930 do roku 2017 včetně. Německo zahrnuje i NSR a NDR.

Pořadí Stát Zlatá medaile Zlato Stříbrná medaile Stříbro Bronzová medaile Bronz
1 Německo Německo 33 29 15
2 Česko Česko 25 14 13
3 Švýcarsko Švýcarsko 18 27 19
4 Rakousko Rakousko 5 7 14
5 Francie Francie 0 4 15
6 Belgie Belgie 0 0 5

Pořadatelství MS dle států[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1930 se všechna MS konala v Evropě. Až v roce 1993 se konalo první MS v Asii (Hong Kong). Nejčastějšími pořadatelskými městy jsou Curych (Švýcarsko) a Vídeň (Rakousko) - 4×. Započteno 81 již proběhlých MS od roku 1930 do roku 2017 včetně.

Pořadí Stát Počet MS Naposledy
1 Německo Německo 19 2016
2 Švýcarsko Švýcarsko 14 2013
3 Francie Francie 9 2003
4 Rakousko Rakousko 8 2017
5 Česko Česko 7 2014
6 Belgie Belgie 5 1986
7 Dánsko Dánsko 5 1987
8 Nizozemsko Nizozemsko 3 1989
9 Itálie Itálie 2 1955
10 Portugalsko Portugalsko 2 2009
11 Japonsko Japonsko 2 2011
12 Malajsie Malajsie 2 2015
13 Lucembursko Lucembursko 1 1952
14 Hongkong Hong Kong 1 1993
15 Maďarsko Maďarsko 1 2004

Čeští medailisté MS[editovat | editovat zdroj]

Prvními českými medailisty na MS v kolové byli již v roce 1946 Jaroslav Novák a Jan Novák, kteří získali stříbrné medaile v Curychu. Prvními mistry světa se stali František Sedláček a Bohumil Daneš v Praze roku 1948. Nejúspěšnějšími českými hráči jsou bratři Pospíšilové.

Pořadí Jméno Zlatá medaile Zlato Stříbrná medaile Stříbro Bronzová medaile Bronz
1 Jindřich Pospíšil 20 (1965, 1968–1981, 1984–1988) 5 (1962, 1964, 1967, 1982, 1983) 2 (1961, 1966)
2 Jan Pospíšil 20 (1965, 1968–1981, 1984–1988) 4 (1964, 1967, 1982, 1983) 1 (1966)
3 Miroslav Berger 2 (1989, 2003) 5 (1990, 1994, 1995, 1998, 2005) 1 (1992)
4 Jiří Hrdlička 2 (2003, 2008) 2 (2005, 2006) 0
5 Miroslav Kratochvíl 1 (1989) 4 (1990, 1994, 1995, 1998) 1 (1992)
6 František Sedláček 1 (1948) 2 (1947, 1955) 3 (1949, 1953, 1954)
7 Pavel Šmíd 1 (2004) 1 (1997) 4 (1999, 2001, 2002, 2014)
8 Bohumil Daneš 1 (1948) 1 (1947) 1 (1949)
9 Petr Skoták 1 (2004) 0 4 (1999, 2001, 2002, 2014)
10 Radim Hasoň 1 (2008) 0 0
11 Jaroslav Novák 0 1 (1955) 4 (1946, 1953, 1954, 1956)
12 Jaroslav Svoboda 0 1 (1962) 1 (1961)
13 Oldřich Groch 0 1 (1997) 0
14 Jiří Böhm 0 1 (2006) 0
15 Jan Novák 0 0 1 (1946)
16 Jaroslav Beneš 0 0 1 (1956)
17 Zdeněk Bíma 0 0 1 (1959)
Lubomír Špachmann 0 0 1 (1959)

Kolová v České republice[editovat | editovat zdroj]

V České republice je celkem 13 oddílů kolové:

  • TJ Pankrác Praha
  • TJ Start VD Plzeň
  • TJ Favorit Brno
  • MO Svitávka
  • SC Svitávka
  • Lokomotiva Liberec
  • Spartak Chrastava
  • SK Chodsko
  • Sokol Šitbořice
  • Spartak Přerov
  • Sokol Zlín
  • MILO Olomouc
  • Prima Nezamyslice

Facebookové stránky jednotlivých oddílů[editovat | editovat zdroj]

Kolová Pankrác PRAHA

TJ Start VD PLZEŇ- oddíl kolová

Favorit BRNO - kolová

Kolová - Sálová Cyklistika SVITÁVKA

Kolová - SK CHODSKO

Kolová ŠITBOŘICE

TJ Spartak PŘEROV - kolová

TJ Sokol ZLÍN Prštné - kolová

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://salovacyklistika.sweb.cz/pravidla_kolova.htm Pravidla kolové

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]