Kolová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o sportu. Další významy jsou uvedeny na stránce Kolová (rozcestník).
Kolo pro kolovou.

Kolová je sport podobný sálovému fotbalu, jen hráči po hřišti (o rozměrech 14×11 m) jezdí na kolech. V každém týmu hrají dva hráči, kteří kontrolují pohyb míče po hřišti na upravených kolech bez brzd s pevným převodem (tzv. furtošlap). Dále se hráči mohou míče při hře dotknout pouze hlavou. Brankář v brankovišti může ale zakročit jakkoli. Není přípustné šlápnout nohou na zem.[1]

Míč na kolovou je potažen látkou a naplněn srnčími chlupy. Proto je jeho hmotnost cca 600 gramů. Průměr má 17–18 cm.

Poprvé byla tato hra představena roku 1893 němco-američanem Nicholasem Edwardem Kaufmannem. První mistrovství světa se pak konalo v roce 1929. Kolová je populární v Rakousku, Švýcarsku, Německu, Česku, Francii, Belgii. Tyto země hrají mistrovství světa skupiny A. Dále se hraje na mezinárodní úrovni v Japonsku, Malajsii, HongKongu, Kanadě, Arménii, Lichtenštejnsku a Maďarsku.

S kolovou je úzce spřízněná krasojízda, ve které sportovci předvádějí jistý druh gymnastiky či akrobacie prováděné na kolech. Stejně jako cyklistická krasojízda je i kolová jedním z odvětví cyklistiky spadající do kategorie sálové cyklistiky. Obě disciplíny mají společné mistrovství světa a mistrovství Evropy (v juniorské kategorii).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejúspěšnějšími týmem kolové všech dob jsou bratři Pospíšilové, kteří dokázali získat titul mistrů světa 20×, což je velmi unikátní absolutní rekord (a to i ve srovnání mezi všemi ostatními sporty vůbec). Z jednotlivců je nejúspěšnějším hráčem Jindřich Pospíšil, který má 20 zlatých, 5 stříbrných a 2 bronzové medaile, tj. o jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili více než jeho mladší bratr a týmový kolega (získal je v letech 1961 a 1962 spolu s Jaroslavem Svobodou v době, kdy Jan ještě hrál dorostenecké soutěže). Až s dlouhým odstupem za nimi jsou Walter Osterwalder ze Švýcarska (7× mistr světa v letech 1946–1956) a reprezentanti Německa Eugen Blersch (7×) a Wilhelm Schreiber (6× - oba v letech 1931–1937).

Z národů jsou v kolové nejúspěšnější Němci s 33 tituly, druzí jsou Češi s 25 tituly.

Mistrovství Evropy[editovat | editovat zdroj]

Mistrovství Evropy v kolové se konalo celkem třikrát v letech 1927 až 1929, poté je nahradilo mistrovství světa. Prvními mistry Evropy se v roce 1927 stali Němci Walter a Georg Stolzeové, kteří svůj titul v roce 1928 obhájili. V současné době se mistrovství Evropy hraje v kategorii juniorů.

Přehled jednotlivých ročníků ME
ME Rok Pořadatelské město Zlatá medaile Zlato Stříbrná medaile Stříbro Bronzová medaile Bronz
1 1927 Německo Kolín nad Rýnem Německo Walter Stolze a Georg Stolze Švýcarsko Werner Dell' Era a Emil Schmid Německo Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch
2 1928 Německo Drážďany Německo Walter Stolze a Georg Stolze Německo Walter Schulze a Walter Haase Německo Wilhelm Shreiber a Eugen Blersch
3 1929 Francie Štrasburk Německo Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch Německo Walter Stolze a Georg Stolze neobsazeno

Mistrovství Evropy juniorů (od roku 1975)[editovat | editovat zdroj]

Přehled jednotlivých ročníků MEJ

MEJ Rok Pořadatelské město Zlatá medaile Zlato Stříbrná medaile Stříbro Bronzová medaile Bronz
1 1975 Německo Wickrath Československo Karel Harth a Radomír Haman Švýcarsko Sommer a Wanner Německo Kien a Geilert
2 1976 Francie Schiltigheim Německo Thomas a Andreas Steinmeier Československo Miroslav Berger a Petr Otoupalík Švýcarsko Metzger a Kalt
3 1977 Nizozemsko Heerlen Německo bratři Schön Československo Miroslav Berger a Karel Berger Francie Meyer a Schall
4 1978 Švýcarsko Trimbach Belgie Luc Motet a Osterlinck Československo Miroslav Berger a Milan Lustig Rakousko Schlossar a Bräuer
5 1979 Rakousko St. Pölten Československo Miroslav Berger a Milan Lustig Německo bratři Jürgen a Werner King Rakousko Schlossar a Bräuer
6 1980 Švýcarsko Insel Reichenau Švýcarsko Peter Kern a Martin Zinser Německo Braun a Münzing Československo Brož a Janda
7 1981 Německo Büttgen Švýcarsko Metzger a Brehm Československo Milan Lustig a Ladislav Kubiš Německo Baumann a Sattler
38 2012 Belgie Gent Německo Marcel Schüle Björn Bootsmann Rakousko Stefan Feurstein a Sebastian Brunner Česko Filip Zahálka a Marek Topolář
39 2013 Švýcarsko Altdorf Německo Daniel Becker a Christian Ochßner Švýcarsko Thomas Stojan a Severin Zimmermann Rakousko Kevin Bachmann a Moritz Vogt
40 2014 Maďarsko Tata Rakousko Stefan Feurstein Sebastian Brunner Německo Leon Gebser a Peter Krause Česko Jiří Hrdlička a Roman Staněk
41 2015 Německo Nufringen Německo Marco Wagner a Till Wehner Švýcarsko Simon Fischler a Luc Graf Česko Radek Adam a Miroslav Gottfried
42 2016 Švýcarsko Baar Německo Max Rückschloss a Eric Haedicke Rakousko Jonas Hron a Benjamin Buchhäusl Česko Filip Váňa a Martin Drabálek
43 2017 Česko Praha Německo Max Rückschloss a Eric Haedicke Rakousko Bastian Arnoldi a Maximilian Schwendinger Švýcarsko Rafael Artho a Björn Vögel
44 2018 ŠvýcarskoBazenheid Německo Tim Lehmann a Eric Lehmann Rakousko Bastian Arnoldi a Maximilian Schwendinger Švýcarsko Rafael Artho a Björn Vögel

Mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Kolová je disciplína mistrovství světa v sálové cyklistice, které se koná každý rok vyjma přestávky v období 2. světové války (1939–1945) nepřetržitě už od roku 1930. Prvními mistry světa v kolové se v roce 1930 stali Němci Karl Berndt a Willi Scheibe.

Z Československa jsou prvními mistry světa František Sedláček a Bohumil Daneš (Praha 1948) – reprezentanti pražského oddílu (dnešního TJ Pankrác). Nejvíce titulů (20) zde získali bratři Pospíšilové z Brna, což je nejvíc titulů v československém i českém sportu vůbec (k roku 2017).

Přehled jednotlivých ročníků MS
MS Rok Pořadatelské město Zlatá medaile Zlato Stříbrná medaile Stříbro Bronzová medaile Bronz
1 1930 Německo Lipsko Německo Karl Berndt a Willi Scheibe Německo Georg Grebe a Otto Pantle Francie Charles Weichert a Pfilippe Weichert
2 1931 Švýcarsko Bern Německo Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch Švýcarsko Walter Osterwalder a Walter Gabler Francie Charles Weichert a Pfilippe Weichert
3 1932 Francie Štrasburk Německo Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch Švýcarsko Walter Osterwalder a Walter Gabler Francie Ernest Heitz a Renè Heitz
4 1933 Francie Paříž Německá říše Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch Švýcarsko Walter Osterwalder a Walter Gabler Francie Charles Weichert a Pfilippe Weichert
5 1934 Německá říše Lipsko Německá říše Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch Švýcarsko Walter Osterwalder a Walter Gabler Francie Charles Weichert a Pfilippe Weichert
6 1935 Belgie Antverpy Německá říše Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch Švýcarsko Walter Osterwalder a Walter Gabler Francie Charles Weichert a Pfilippe Weichert
7 1936 Švýcarsko Curych Německá říše Eugen Blersch a Gustav Köping Švýcarsko Walter Osterwalder a Walter Gabler Francie Charles Weichert a Pfilippe Weichert
8 1937 Rakousko Vídeň Německá říše Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch Švýcarsko Walter Osterwalder a Walter Gabler Francie Charles Weichert a Pfilippe Weichert
9 1938 Francie Štrasburk Německá říše Gustav Köping a Karl Schächter Švýcarsko Walter Osterwalder a Walter Gabler Francie Auguste Ferrand a Alfred Doell
10 1946 Švýcarsko Curych Švýcarsko Walter Osterwalder a Walter Gabler Francie Auguste Ferrand a Alfred Doell Československo Jaroslav Novák a Jan Novák
11 1947 Francie Paříž Švýcarsko Walter Osterwalder a Jacob Engler Československo František Sedláček a Bohumil Daneš Belgie Josef Rogge a Gaston Davos
12 1948 Československo Praha Československo František Sedláček a Bohumil Daneš Švýcarsko Walter Gebs a Otto Zollet Francie Marcel Amann a Georges Ertz
13 1949 Dánsko Kodaň Švýcarsko Walter Gebs a Otto Zollet Francie Auguste Ferrand a Georges Ertz Československo František Sedláček a Bohumil Daneš
14 1950 Belgie Lutych Švýcarsko Walter Osterwalder a Rudi Breitenmoser Francie Marcel Amann a Georges Ertz Belgie Gustave Tack a Alfons Bultynck
15 1951 Itálie Milán Švýcarsko Walter Osterwalder a Rudi Breitenmoser Západní Německo Willi Pensel a Rudi Pensel Francie Marcel Amann a Auguste Ferrand
16 1952 Lucembursko Bad Mondorf Švýcarsko Walter Osterwalder a Rudi Breitenmoser Západní Německo Willi Pensel a Rudi Pensel Francie Marcel Amann a Auguste Ferrand
17 1953 Švýcarsko Curych Švýcarsko Walter Osterwalder a Rudi Breitenmoser Západní Německo Willi Pensel a Rudi Pensel Československo František Sedláček a Jaroslav Novák
18 1954 Západní Německo Kolín nad Rýnem Švýcarsko Rudi Breitenmoser a Fritz Flachsmann Západní Německo Willi Pensel a Rudi Pensel Československo František Sedláček a Jaroslav Novák
19 1955 Itálie Milán Západní Německo Willi Pensel a Rudi Pensel Československo František Sedláček a Jaroslav Novák Švýcarsko Otto Zollet a Fritz Flachsmann
20 1956 Dánsko Kodaň Švýcarsko Walter Osterwalder a Rudi Breitenmoser Západní Německo Willi Pensel a Rudi Pensel Československo Jaroslav Novák a Jaroslav Beneš
21 1957 Belgie Lutych Západní Německo Willi Pensel a Rudi Pensel Švýcarsko Walter Gebs a Otto Zollet Východní Německo Gerd Martin a Gerhard Degenkolb
22 1958 Východní Německo Karl Marx Stadt Východní Německo Gerd Martin a Gerhard Degenkolb Švýcarsko Rudi Breitenmoser a Georges Lienhard Francie Jean Wolf a Renè Boeglin
23 1959 Západní Německo Stuttgart Západní Německo Karl Buchholz a Oskar Buchholz Východní Německo Heinz Schneider a Gerhard Landmann Československo Zdeněk Bíma a Lubomír Špachmann
24 1960 Francie Mylhúzy Švýcarsko Adolf Oberhänsli a Erwin Oberhänsli Francie Jean Wolf a Renè Boeglin Západní Německo Theo Drzewicki a Erhard Stübner
25 1961 Švýcarsko St. Gallen Západní Německo Karl Buchholz a Oskar Buchholz Východní Německo Gerd Martin a Gerhard Degenkolb Československo Jindřich Pospíšil a Jaroslav Svoboda
26 1962 Rakousko Vídeň Západní Německo Karl Buchholz a Oskar Buchholz Československo Jindřich Pospíšil a Jaroslav Svoboda Švýcarsko Rudi Breitenmoser a Georges Lienhard
27 1963 Švýcarsko Basilej Západní Německo Karl Buchholz a Oskar Buchholz Švýcarsko Adolf Oberhänsli a Erwin Oberhänsli Východní Německo Dieter Stolze a Hans Stolze
28 1964 Dánsko Kodaň Západní Německo Karl Buchholz a Oskar Buchholz Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Francie Jean Wolf a Renè Boeglin
29 1965 Československo Praha Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Východní Německo Gerd Martin a Erich Dusin Západní Německo Werner Wenzel a Günter Bittendorf
30 1966 Západní Německo Kolín nad Rýnem Východní Německo Gerd Martin a Erich Dusin Západní Německo Werner Wenzel a Günter Bittendorf Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
31 1967 Švýcarsko Baden Západní Německo Werner Wenzel a Günter Bittendorf Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Východní Německo Erich Dusin a Erich Emde
32 1968 Západní Německo Kassel Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Východní Německo Dieter Stolze a Hans Stolze Západní Německo Werner Wenzel a Günter Bittendorf
33 1969 Východní Německo Erfurt Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Wolfgang Flackus a Klaus Bernais Východní Německo Erich Dusin a Erich Emde
34 1970 Československo Ostrava Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Wolfgang Flackus a Klaus Bernais Švýcarsko Paul Oberhänsli a Georg Meile
35 1971 Švýcarsko Baden Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Wolfgang Flackus a Klaus Bernais Švýcarsko Peter Tschopp a Bruno Moser
36 1972 Západní Německo Offenburg Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Wolfgang Flackus a Klaus Bernais Švýcarsko Jörg Osterwalder a Hanspeter Maurer
37 1973 Rakousko Vídeň Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Wolfgang Flackus a Klaus Bernais Švýcarsko Peter Tschopp a Remo Stübi
38 1974 Nizozemsko Heerlen Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Wolfgang Flackus a Klaus Bernais Švýcarsko Paul Oberhänsli a Georg Meile
39 1975 Belgie Gent Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Wolfgang Flackus a Klaus Bernais Švýcarsko Paul Oberhänsli a Georg Meile
40 1976 Západní Německo Münster Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Wolfgang Flackus a Klaus Bernais Švýcarsko Paul Oberhänsli a Georg Meile
41 1977 Československo Brno Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Hartmut Retzlaff a Reiner Will Švýcarsko Beat Weber a Bruno Moser
42 1978 Dánsko Herning Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Švýcarsko Paul Oberhänsli a Georg Meile Západní Německo Erwin Schmitt a Klaus Schneider
43 1979 Francie Schiltigheim Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Švýcarsko Paul Oberhänsli a Jörg Osterwalder Belgie Eric Tack a Daniel Van de Velde
44 1980 Švýcarsko Möhlin Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Švýcarsko Paul Oberhänsli a Jörg Osterwalder Západní Německo Hartmut Retzlaff a Thomas Steinmeier
45 1981 Nizozemsko Heerlen Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Švýcarsko Paul Oberhänsli a Jörg Osterwalder Západní Německo Erwin Schmitt a Klaus Schneider
46 1982 Západní Německo Wiesbaden Západní Německo Andreas Steinmeier a Thomas Steinmeier Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Švýcarsko Markus Foi a Luigi Foi
47 1983 Rakousko Vídeň Západní Německo Andreas Steinmeier a Thomas Steinmeier Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Švýcarsko Peter Kern a Martin Zinser
48 1984 Francie Schiltigheim Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Švýcarsko Paul Oberhänsli a Jörg Osterwalder Západní Německo Andreas Steinmeier a Thomas Steinmeier
49 1985 Švýcarsko St. Gallen Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Andreas Steinmeier a Thomas Steinmeier Švýcarsko Paul Oberhänsli a Jörg Osterwalder
50 1986 Belgie Genk Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Jürgen King a Werner King Švýcarsko Peter Kern a Martin Zinser
51 1987 Dánsko Herning Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Jürgen King a Werner King Rakousko Andreas Bösch a Manfred Schneider
52 1988 Západní Německo Ludwigshafen Československo Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil Západní Německo Manfred Geilert a Frank Müller Rakousko Andreas Bösch a Gernot Fontain
53 1989 Nizozemsko Heerlen Československo Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl Západní Německo Jürgen King a Werner King Rakousko Andreas Böch a Manfred Schneider
54 1990 Rakousko Bregenz Západní Německo Andreas Steinmeier a Thomas Steinmeier Československo Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl Švýcarsko Andreas Metzger a Ulli Suter
55 1991 Československo Brno Německo Jürgen King a Werner King Švýcarsko Peter Kern a Marcel Bosshart Belgie Luc Mottet a Rudy Covent
56 1992 Švýcarsko Curych Německo Jürgen King a Werner King Švýcarsko Peter Kern a Marcel Bosshart Československo Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl
57 1993 Hongkong Hongkong Švýcarsko Peter Kern a Marcel Bosshart Rakousko Marco Schallert a Reinhardt Schneider Německo Jürgen King a Werner King
58 1994 Německo Saarbrücken Německo Jürgen King a Werner King Česko Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl Švýcarsko Peter Kern a Marcel Bosshart
59 1995 Francie Épinal Švýcarsko Peter Kern a Marcel Bosshart Česko Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl Belgie Luc Mottet a Rudy Covent
60 1996 Malajsie Johor Bahru Švýcarsko Peter Kern a Marcel Bosshart Německo Michael Lomuscio a Sandro Lomuscio Rakousko Rudolf Böhm a Herbert Pischl
61 1997 Švýcarsko Winterthur Švýcarsko Peter Kern a Marcel Bosshart Česko Pavel Šmíd a Oldřich Groch Rakousko Andreas Bösch a Gernot Fontain
62 1998 Česko Přerov Německo Jörg Latzel a Karsten Hormann Česko Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl Rakousko Marco Schallert a Dietmar Schneider
63 1999 Portugalsko Madeira Švýcarsko Peter Jiříček a Christoph Hauri Rakousko Marco Schallert a Dietmar Schneider Česko Pavel Šmíd a Petr Skoták
64 2000 Německo Böblingen Německo Michael Lomuscio a Sandro Lomuscio Švýcarsko Peter Jiříček a Hanspeter Flachsmann Rakousko Marco Schallert a Dietmar Schneider
65 2001 Japonsko Kaseda Německo Michael Lomuscio a Sandro Lomuscio Rakousko Marco Schallert a Dietmar Schneider Česko Pavel Šmíd a Petr Skoták
66 2002 Rakousko Dornbirn Švýcarsko Peter Jiříček a Paul Looser Rakousko Marco Schallert a Reinhard Schneider Česko Pavel Šmíd a Petr Skoták
67 2003 Francie Schiltigheim Česko Miroslav Berger a Jiří Hrdlička Švýcarsko Peter Jiříček a Paul Looser Rakousko Reinhard Schneider a Andreas Lubetz
68 2004 Maďarsko Tata Česko Pavel Šmíd a Petr Skoták Švýcarsko Peter Jiříček a Paul Looser Rakousko Simon König a Dietmar Schneider
69 2005 Německo Freiburg Německo Mike Pfaffenberger a Steve Pfaffenberger Česko Miroslav Berger a Jiří Hrdlička Rakousko Simon König a Dietmar Schneider
70 2006 Německo Chemnitz Německo Thomas Abel a Christian Hess Česko Jiří Böhm a Jiří Hrdlička Rakousko Simon König a Dietmar Schneider
71 2007 Švýcarsko Winterthur Německo Thomas Abel a Christian Hess Rakousko Martin Lingg a Markus Bröll Švýcarsko Peter Jiříček a Timo Reichen
72 2008 Rakousko Dornbirn Česko Radim Hasoň a Jiří Hrdlička Německo Thomas Abel a Christian Hess Rakousko Simon König a Dietmar Schneider
73 2009 Portugalsko Tavira Švýcarsko Peter Jiříček a Marcel Waldispühl Německo Matthias König a Uwe Berner Rakousko Simon König a Dietmar Schneider
74 2010 Německo Stuttgart Německo Uwe Berner a Matthias König Švýcarsko Peter Jiříček a Marcel Waldispühl Rakousko Dietmar Schneider a Patrick Schnetzer
75 2011 Japonsko Kagošima Rakousko Dietmar Schneider a Patrick Schnetzer Švýcarsko Roman Schneider a Dominik Planzer Německo Marco Rossmann a Roman Müller
76 2012 Německo Aschaffenburg Švýcarsko Dominik Planzer a Roman Schneider Rakousko Dietmar Schneider a Patrick Schnetzer Německo Marco Rossmann a Jens Krichbaum
77 2013 Švýcarsko Basilej Rakousko Markus Bröll a Patrick Schnetzer Německo Marco Rossmann a Jens Krichbaum Švýcarsko Dominik Planzer a Roman Schneider
78 2014 Česko Brno Rakousko Markus Bröll a Patrick Schnetzer Švýcarsko Dominik Planzer a Roman Schneider Česko Pavel Šmíd a Petr Skoták
79 2015 Malajsie Johor Bahru Rakousko Markus Bröll a Patrick Schnetzer Švýcarsko Dominik Planzer a Roman Schneider Francie Benjamin Meyer a Quentin Seyfried
80 2016 Německo Stuttgart Rakousko Markus Bröll a Patrick Schnetzer Švýcarsko Dominik Planzer a Roman Schneider Německo Gerhard Mlady a Bernd Mlady
81 2017 Rakousko Dornbirn Německo Bernd Mlady a Gerhard Mlady Rakousko Markus Bröll a Patrick Schnetzer Švýcarsko Dominik Planzer a Roman Schneider
82 2018 Belgie Lutych Rakousko Markus Bröll a Patrick Schnetzer Německo Bernd Mlady a Gerhard Mlady Švýcarsko Paul Looser a Roman Schneider
83 2019 Švýcarsko Basilej Rakousko Markus Bröll a Patrick Schnetzer Německo Bernd Mlady a Gerhard Mlady Česko Jiří Hrdlička a Pavel Loskot

Mistrovství světa v roce 2020 byli odloženo kvůli aktuální situaci v celé Evropě o rok. Nový termín MS byl určen na 29.–31. října 2021. Pořadatelským místem zůstává německý Stuttgart.

Počty medailí z MS dle států[editovat | editovat zdroj]

Započteno 83 již proběhlých MS od roku 1930 do roku 2019 včetně. Výsledky NSR jsou připočteny Německu, ČSSR Česku.

Pořadí Stát Zlatá medaile Zlato Stříbrná medaile Stříbro Bronzová medaile Bronz
1. NěmeckoNěmecko Německo 31 27 11
2. ČeskoČesko Česko 25 14 14
3. ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 18 27 20
4. RakouskoRakousko Rakousko 7 7 14
5. Východní Německo NDR 2 4 4
6. FrancieFrancie Francie 0 4 15
7. BelgieBelgie Belgie 0 0 5

Pořadatelství MS dle států[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1930 se všechna MS konala v Evropě. Až v roce 1993 se konalo první MS v Asii (Hongkong). Nejčastějšími pořadatelskými městy jsou Curych (Švýcarsko) a Vídeň (Rakousko) – 4×. Započteno 83 již proběhlých MS od roku 1930 do roku 2019 včetně.

Pořadí Stát Počet MS Naposledy
1. NěmeckoNěmecko Německo 19 2016
2. ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 15 2019
3. FrancieFrancie Francie 9 2003
4. RakouskoRakousko Rakousko 8 2017
5. ČeskoČesko Česko 7 2014
6. BelgieBelgie Belgie 6 2018
7. DánskoDánsko Dánsko 5 1987
8. NizozemskoNizozemsko Nizozemsko 3 1989
9. ItálieItálie Itálie 2 1955
10. PortugalskoPortugalsko Portugalsko 2 2009
11. JaponskoJaponsko Japonsko 2 2011
12. MalajsieMalajsie Malajsie 2 2015
13. LucemburskoLucembursko Lucembursko 1 1952
14. Hongkong Hongkong 1 1993
15. MaďarskoMaďarsko Maďarsko 1 2004

Čeští medailisté MS[editovat | editovat zdroj]

Prvními českými medailisty na MS v kolové byli již v roce 1946 Jaroslav Novák a Jan Novák, kteří získali stříbrné medaile v Curychu. Prvními mistry světa se stali František Sedláček a Bohumil Daneš v Praze roku 1948. Nejúspěšnějšími českými hráči jsou bratři Pospíšilové.

Pořadí Jméno Zlatá medaile Zlato Stříbrná medaile Stříbro Bronzová medaile Bronz
1. Jindřich Pospíšil 20 (1965, 1968–1981, 1984–1988) 5 (1962, 1964, 1967, 1982, 1983) 2 (1961, 1966)
2. Jan Pospíšil 20 (1965, 1968–1981, 1984–1988) 4 (1964, 1967, 1982, 1983) 1 (1966)
3. Miroslav Berger 2 (1989, 2003) 5 (1990, 1994, 1995, 1998, 2005) 1 (1992)
4. Jiří Hrdlička 2 (2003, 2008) 2 (2005, 2006) 1 (2019)
5. Miroslav Kratochvíl 1 (1989) 4 (1990, 1994, 1995, 1998) 1 (1992)
6. František Sedláček 1 (1948) 2 (1947, 1955) 3 (1949, 1953, 1954)
7. Pavel Šmíd 1 (2004) 1 (1997) 4 (1999, 2001, 2002, 2014)
8. Bohumil Daneš 1 (1948) 1 (1947) 1 (1949)
9. Petr Skoták 1 (2004) 0 4 (1999, 2001, 2002, 2014)
10. Radim Hasoň 1 (2008) 0 0
11. Jaroslav Novák 0 1 (1955) 4 (1946, 1953, 1954, 1956)
12. Jaroslav Svoboda 0 1 (1962) 1 (1961)
13. Oldřich Groch 0 1 (1997) 0
14. Jiří Böhm 0 1 (2006) 0
15. Jan Novák 0 0 1 (1946)
16. Jaroslav Beneš 0 0 1 (1956)
17. Zdeněk Bíma 0 0 1 (1959)
Lubomír Špachmann 0 0 1 (1959)
19. Pavel Loskot 0 0 1 (2019)

Kolová v České republice[editovat | editovat zdroj]

V České republice je celkem 13 oddílů kolové:

  • TJ Pankrác Praha
  • TJ Start VD Plzeň
  • TJ Favorit Brno
  • MO Svitávka
  • SC Svitávka
  • Lokomotiva Liberec
  • Spartak Chrastava
  • SK Chodsko
  • Sokol Šitbořice
  • Spartak Přerov
  • Sokol Zlín
  • MILO Olomouc
  • Prima Nezamyslice

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Facebookové stránky jednotlivých oddílů[editovat | editovat zdroj]