Datel knížecí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxDatel knížecí
alternativní popis obrázku chybí
Datel knížecí na ručně dobarvené, původně černobílé fotografii z roku 1935
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádšplhavci (Piciformes)
Čeleďdatlovití (Picidae)
Roddatel (Campephilus)
Binomické jméno
Campephilus principalis
(Linné, 1758)
Poddruhy
  • Campephilus p. principalis
  • Campephilus p. bairdii
Synonyma
  • Picus principalis Linné, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Datel knížecí (Campephilus principalis) je jeden z největších šplhavých ptáků světa.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dosahuje až 51 cm na délku a rozpětí křídel činí až 76 cm. Samec je černý s červenou chocholku, ruční letky jsou bílé, od hřbetu po tvářích mají bílé pruhy. Samice oproti samcům mají černou chocholku. Obě pohlaví mají slonovinově zbarvený zobák (také tomu napovídá i anglický název Ivory billed woodpecker), což lze přeložit jako datel slonovinozobý.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Jeho domovem jsou pralesy na jihovýchodě Spojených států amerických, samostatný poddruh žije také na Kubě.

Ohrožení a status[editovat | editovat zdroj]

V roce 1920 byl datel knížecí považován za vyhynulý druh, o 24 let později byla ve zbytku lesa spatřena samice. Příčinou vyhynutí byla nadměrná těžba dřeva. Ubývání přirozeného prostředí a v menší míře také lov ztenčily jeho stavy natolik, že není jasné, zda vůbec nějaký jedinec ještě přeživá. V současnosti v podstatě neexistují lesní porosty, které by byly schopné udržet životaschopnou populaci datla knížecího. Druh je Mezinárodním svazem ochrany přírody klasifikován jako kriticky ohrožený, přičemž je považován za pravděpodobně vyhynulý.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]