Žluva hajní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Žluva hajní

alternativní popis obrázku chybí
Žluva hajní - samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: pěvci (Passeriformes)
Čeleď: žluvovití (Oriolidae)
Rod: žluva (Oriolus)
Binomické jméno
Oriolus oriolus
(Linnaeus, 1758)
Rozšíření žluvy hajní (červeně hnízdiště, růžově zimoviště)
Rozšíření žluvy hajní (červeně hnízdiště, růžově zimoviště)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žluva hajní (Oriolus oriolus) je středně velký druh zpěvného ptáka z čeledi žluvovitých (Oriolidae).

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rozlišují se 2 poddruhy:[2]

  • O. o. oriolus (Linnaeus, 1758) – severozápadní Afrika, Evropa, západní Sibiř
  • O. o. kundoo Sykes, 1832 – střední a jižní Asie

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pestře zbarvený pták velikosti kosa černého (délka těla 24–25 cm). Hmotnost se pohybuje mezi 42–102 g. Samec je zářivě žlutý, s kontrastující černou uzdičkou, křídly a ocasem. Uprostřed složeného křídla je žlutá skvrna, na ocase dva žluté pruhy. Samice je vybarvena nenápadně, svrchu olivově zeleně a zespodu špinavě bíle s podélnými jemnými proužky. Uzdičku má šedavou. Některé starší samice mohou být zespodu žluté, nečárkované a tudíž dost podobné samcům, dají se však poznat podle šedavé uzdičky a částečně zelenavých ramenních letek a středních ocasních per. Mladý pták je podobný samici. Zobák dospělého je hnědorůžový a mladého tmavě hnědý nebo šedý, nohy olivově modrošedé.[2][3][4]

Hlas[editovat | editovat zdroj]

Vábení je drsné „vík“, zpěv hlasité flétnovité „dylióliju“.

Žluva hajní

Zpěv

Problémy s přehráváním? Nápověda.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Žluva hajní je rozšířena ve většině Palearktu, východně po Altaj a Indii. Severní hranice areálu v Evropě prochází jihovýchodem Britských ostrovů, Dánskem a jižním Švédskem a pozvolna se posunuje k severu. Tažný druh, s hlavními zimovišti ve východní a jihovýchodní Africe.[2][5] Evropská populace je stabilní a čítá více než 3 400 000 párů.[6]

Výskyt v ČR[editovat | editovat zdroj]

V ČR hnízdí pravidelně, ale nepříliš početně, hlavně v nížinách. Celková početnost byla v letech 1985–89 i 2001–03 odhadnuta na 8000–16 000 párů.[2]

Přílet na naše území probíhá na přelomu dubna a května, na zimoviště odlétá počátkem září.

Prostředí[editovat | editovat zdroj]

Vejce žluvy hajní

Vyskytuje se ve světlých listnatých lesích, sadech apod.

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí jednotlivě. Samec se na hnízdišti objevuje o týden dříve než samice a ihned po příletu začíná obhajovat hnízdní okrsek. Hnízdo si splétá z trávy ve vodorovně rostlých vidlicích větví, obvykle vysoko v korunách stromů. Hnízdí 1x ročně od května do července, s případnou náhradní snůškou. Samice klade 3–5 bílých, jemně černě skvrnitých vajec o rozměrech 30,48 x 21,25 mm. Snášena jsou denně, sezení začíná od snesení posledního vejce. Inkubace trvá 14–17 dnů, sedí pouze samice, kterou samec krmí. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí po 14–15 dnech. S rodiči zůstávají až do odletu na zimoviště. Většina ztrát je způsobena predací (hlavně krkavcovitými a veverkami) a nepříznivým počasím. Pohlavní dospělosti dosahují v 1. roce života, nejvyšší známý věk kroužkovaného ptáka je 14 let a 10 měsíců.[2]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Živí se různými bezobratlými (hmyzem, pavouky, měkkýši) a dužnatými plody, např. moruše, střemchy, vinné révy, třešně.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2016.3. 8. prosince 2016. Dostupné online. [cit. 2016-12-10]
  2. a b c d e f HUDEC, K. a kol.. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.  
  3. SVENSSON, L. a kol.. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.  
  4. Walther, B. & Jones, P. (2008): Family Oriolidae (Orioles). In: del Hoyo, J.; Elliott, A. & Christie, D. A. (eds): Handbook of Birds of the World (Vol.13: Penduline-tits to Shrikes). Lynx Edicions, Barcelona. ISBN 978-84-96553-45-3
  5. CEPÁK, J. a kol.. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.  
  6. BUEFIELD, I.; BOMMEL, F. van. Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status. Cambridge : BirdLife International, 2004. Dostupné online. ISBN 978-0946888535.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dungel, J., Hudec, K.:Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha, 2001.
  • Šťastný, K., Drchal, K. Naši pěvci. Praha, SZN, 1984. 174 S.
  • Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K.: Svět zvířat IV - Ptáci(1). Albatros, Praha, 1998.

Podobné názvy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]