Krásná Hora nad Vltavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Krásná Hora nad Vltavou
Pohled na město od severu

Pohled na město od severu

znak obce Krásná Hora nad Vltavouznak

status: město
LAU 2 (obec): CZ020B 540552
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (LAU 1): Příbram (CZ020B)
obec s rozšířenou působností: Sedlčany
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 36,8 km²
počet obyvatel: 1097 (1. 1. 2011)
nadmořská výška: 434 m n. m.
PSČ: 262 56
zákl. sídelní jednotky: 13
části obce: 11
katastrální území: 10
adresa městského úřadu: Krásná Hora nad Vltavou 90
262 56 Krásná Hora nad Vltavou
starosta / starostka: Vít Hubička
Oficiální web: www.krasna-hora.cz
E-mail: www.obeckh@iol.cz

Krásná Hora nad Vltavou
Red pog.svg
Krásná Hora nad Vltavou
Zdroje k infoboxu a částem obce

Krásná Hora nad Vltavou (německy Schönberg) je město, které se nachází v okrese Příbram, kraj Středočeský, asi 14 km jihozápadně od města Sedlčany. Ke dni 1. 1. 2011 zde žilo 1097 obyvatel.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Město Krásná Hora nad Vltavou se skládá z jedenácti částí na deseti katastrálních územích.

Dále k obci patří katastrální území Proudkovice

Historie[editovat | editovat zdroj]

Okolí Krásné Hory bylo osídleno již v dávné historii, jak o tom svědčí četné archeologické nálezy. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1341. Město bylo spjato s dolováním zlaté rudy již na přelomu 13. a 14. stol. Po smrti Václava II. je zdědila Eliška Přemyslovna; ta také městečku udělila první privilegia, která potvrdil Jan Lucemburský 11. 1. 1341. V říjnu tohoto roku král Jan Lucemburský zastavil Krásnou Horu, společně s nedalekým Milešovem, Petru z Rožmberka.[1]

První počátky dolování započaly v první polovině 14. století.[2] Doly byly zdrojem příjmů pro hornickou osadu, pozdější hornické město. Historie milešovských a krásnohorských dolů je těsně spjata.[3] Práva milešovských a krásnohorských havířů potvrdil následně roku 1351 Karel IV., 1458 Jiří z Poděbrad, 1478 Vladislav Jagellonský, 1539 Ferdinand I.[4] Zřejmě z druhé poloviny 15. století pochází krásnohorský znak se stříbrnou věží na zeleném pahorku, v červeném poli.

Výměnami majitelů však Krásná Hora přestala být od r. 1554 královským majetkem a začal úpadek. Roku 1556 koupil Krásnou Horu Jan Vorel z Plavče, který si zde vystavěl tvrz. Brzy po jeho příchodu však vypukly nepokoje. Někdejší svobodní měšťané těžce nesli robotní povinnost a vzbouřili se proti Vorlovi. Povstání však bylo brzy potlačeno, vůdci potrestáni a robota utužena. Celé Vorlovo panství však bylo řáděním povstalců naprosto zpustošeno. V roce 1576 byla Krásná hora koupena Lobkovici, tímto se město stalo trvalou součástí panství Vysoký Chlumec.[5] Roku 1620 mělo stavovské vojsko, vedené vojevůdcem Anhaltem, ležení v Krásné Hoře a okolních vesnicích.[6]

Dolování zlata v obci zaniklo po třicetileté válce, pokusy o obnovení od začátku 18. století byly po několika letech zastaveny. Roku 1839 zde byla nalezena antimonová ruda, od padesátých let probíhala těžba antimonu a posléze (1884) opět i zlata. S přestávkou na počátku 20. století se zde antimon těžil až do začátku 90. let, kdy bylo dolování definitivně ukončeno a šachty zavezeny.

Dnem 29. února 2012 byl Krásné Hoře nad Vltavou opět obnoven status města.[7] K žádosti o jeho obnovení přiložila obec jako důkaz např. trhový řád z 19. století, jehož pečeť uvádí Krásnou Horu s titulem město.[8]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Západním směrem od náměstí se nachází stylově nevyhraněný kostel svatého Mikuláše z let 1850-55, který byl postaven na místě původního gotického kostela.[9] Hřbitov kolem kostela byl roku 1857 přemístěn na současné místo na jihozápadním okraji obce.

U kostela byl v roce 1930 postaven pietní kamenný pomník obětem vojenské letecké tragedie z roku 1929 v milešovském kraji u Předního Chlumu. V spodní části pomníku jsou umístěné podobenky tří vojenských letců (jeden nadporučík, dva četaři), kteří zahynuli při pozorovacích manévrech.[10] Součástí pomníku bývala i socha T. G. Masaryka, která byla po roce 1948 odstraněna. Pomník padlým v první světové válce se nachází mezi kostelem a místní školou; obsahuje pískovcovou sochu vojína s puškou a tornou, klečícího pod smuteční vrbou. Ve vitrínkách uvnitř pomníku je prsť z bojišť Zborova, Terronu a Dosso Alto.

V parku na náměstí je barokní mariánský sloup z r. 1772; pozlacená soška na jeho vrcholu byla odlita roku 1862 v rožmitálských hutích a téhož roku vysvěcena. Původní dřevěná socha byla umístěna do výklenku domu čp. 41.[11] Poblíž sloupu stojí kamenný korec na měření obilí, zřejmě pozdně gotického původu. Tato míra sloužila k měření obilí přivezeného na trh. Unikátní technická památka nese letopočet 1822.

Dominantou náměstí je budova radnice s radniční věží a hodinami.

Sloup se sochou Panny Marie, kostel svatého Mikuláše, kamenný korec i sýpka jsou vedené v Seznamu kulturních památek v okrese Příbram.

Na východní straně náměstí byla po roce 1554 postavena tvrz. V 16. století pozbyla na významu, od roku 1623 se již neuvádí. Tvrz nezanikla, později byla přestavěna na sýpku. I tato nyní dosti schátralá budova je od roku 1991 památkově chráněna.

Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Krásná Hora u Sedlčan (800 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] lékař, zvěrolékař, 3 autodopravci, cihelna, cukrář, čalouník, drogerie, hodinář, 2 holiči, hospodářské družstvo, 5 hostinců, hotel, hrnčíř, klempíř, 2 koláři, 3 kováři, kožišník, 6 krejčích, obchod s kůžemi, mechanik, 2 mlýny, obchod s obilím, obchod s obuví Baťa, 4 obuvníci, 2 pekaři, 30 rolníků, 6 řezníků, sedlář, 6 obchodů se smíšeným zbožím, Krásnohorská Kampelička, Okresní hospodářská záložna v Sedlčanech, obchod s hospodářskými stroji, 3 obchody se střižním zbožím, 2 švadleny, 2 trafiky. 2 trhovci, 6 truhlářů, 2 zahradníci, 2 zámečníci, 2 zedničtí mistři

V obci Krašovice (přísl. Mokřice, Vrbice, 365 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Krásné Hory) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] cihelna, 2 hostince, kovář, obchod s kůžemi, 2 mlýny, obchod s peřím, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky, truhlář, vápenka

V obci Podmoky (přísl. Proudkovice, Přední Chlum, 490 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Krásné Hory) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] cihelna, hostinec, kovář, 2 krejčí, 2 mlýny, 2 obuvníci, švadlena, tesařský mistr, 2 trafiky

V obci Vletice (přísl. Hostovnice, 260 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Krásné Hory) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] 2 cihelny, hostinec, kolář, kovář, 2 mlýny, 3 rolníci, 2 trafiky

V obci Zhoř (přísl. 3vastalova Lhota, 300 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Krásné Hory) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] hostinec, kovář, mlýn, 2 rolníci, trafika

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V Krásné Hoře jsou dvě restaurace a ordinace praktického lékaře a lékaře pro děti a dorost, kadeřnictví, prodejna smíšeného zboží. Zubař zde ordinaci nemá. Základní školu ve školním roce 2012/13 navštěvovalo 114 dětí v 8 třídách.[8] V obci působí místní Tělovýchovná jednota Sokol a fotbalový klub.

Katastrální zobrazení[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší katastrální mapa Krásné Hory z roku 1839 - intravillán

Nejstarší mapové zobrazení Krásné Hory je na Indikační skice Stabilního katastru z roku 1839, uložené v Národním archivu, zde reprodukujeme intravillán (vnitřní zastavěnou část obce). Na mapě mohou být mladší opravy cca do let 1860-1865 (například kostel sv.Mikuláše, nově postavený v letech 1850-1855, byl do mapy zakreslen dodatečně červenou barvou). U domů najdeme jejich čísla popisná a čísla stavebních parcel, u přilehlých pozemků čísla parcel a odkaz na čísla popisná majitelů a někdy přímo i jména majitelů.

Podpisy sousedů z Krásné Hory z roku 1839 na indikační skice

Z tehdejších obyvatel městečka vlastnoručně podepsali správnost katastrální mapy tito (při přepisu respektujeme tehdejší pravopis):

  • Wenczl Zapotocky Starší Obce
  • Gan Kubczu
  • František Sedláček Saused
  • Anton Joh. Nemecžek Saused
  • Jan Prochaska Saused

(nad nimi je podpis Josefa Krotty, představeného vyměřovací komise)

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany[17]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany[18]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany[19]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany[20]
  • 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[21]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • 2002-2014 Pavel Spilka
  • od 2014 Vít Hubička

Farnost Krásná Hora[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolická farnost Krásná Hora zahrnuje území obcí Krásná Hora nad Vltavou, Dolní Hbity, Dolní Líšnice, Vysoký Chlumec, Kamýk nad Vltavou, Hřiměždice, Jablonná, Solenice a Svatý Jan-Bražná a jejich přidružené osady s celkem pěti filiálními kostely. Duchovním správcem farnosti je od roku 2001 P. Zbygniew Grzyb.[22]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Obcí vedou silnice II/102 Praha - Štěchovice - Kamýk nad Vltavou - Krásná Hora nad Vltavou - Milevsko a II/118 Příbram - Kamýk nad Vltavou - Krásná Hora nad Vltavou - Petrovice.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
Obcí vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Dobříš, Kamýk nad Vltavou, Klučenice, Milevsko, Petrovice, Praha, Příbram, Sedlčany.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Obcí vedou cyklotrasy č. 111 Sedlčany - Krásná Hora nad Vltavou - Milešov - Dolní Líšnice, č. 301 Krásná Hora nad Vltavou - Kamýk nad Vltavou - Cholín - Buš, č. 8138 Krásná Hora nad Vltavou - Vysoký Chlumec - Nedrahovice a č. 8141 Krásná Hora nad Vltavou - Krašovice - Kuní - Vepice.
  • Pěší turistika
Obcí vedou turistické trasy na severozápad modrá turistická značka Krásná Hora nad Vltavou - Kamýk nad Vltavou, od severu k jihu zelená turistická značka Svatý Jan - Krásná Hora nad Vltavou - Vrbický křížek a na západ nad Vltavu žlutá turistická značka Krásná Hora nad Vltavou - U slupné strouhy.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko : Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 125.  
  2. "Kytka", str. 129.
  3. "Kytka", str. 129.
  4. "Kytka", str. 125.
  5. "Kytka", str. 129.
  6. "Kytka", str. 113.
  7. Rozhodnutí předsedkyně Poslanecké sněmovny č. 30 v 6. volebním období, ke stanovení obcí městem 29. února 2012, Miroslava Němcová
  8. a b http://www.skolahora.cz/vyrocni-zpravy.php
  9. "Kytka", str. 129.
  10. "Kytka", str. 129.
  11. HABART, Čeněk. Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, IV. díl. [s.l.] : [s.n.]. S. 51.  
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 634. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 638. (česky a německy)
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1080. (česky a německy)
  15. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1852. (česky a německy)
  16. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1919. (česky a německy)
  17. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  18. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  19. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  20. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  21. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  22. Farnost Krásná Hora [online]. [cit. 2015-11-23]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]