Bezděkov pod Třemšínem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bezděkov pod Třemšínem
Kaplička v obci
Kaplička v obci
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ020B 529672
Pověřená obecRožmitál pod Třemšínem
Obec s rozšířenou působnostíPříbram
Okres (LAU 1)Příbram (CZ020B)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel141 (2021)[1]
Rozloha3,63 km²
Katastrální územíBezděkov pod Třemšínem
Nadmořská výška550 m n. m.
PSČ262 42
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBezděkov pod Třemšínem 3
262 42 Rožmitál pod Třemšínem
bezdekov@volny.cz
StarostaVilém Trčka
Oficiální web: www.bezdekovptr.cz
Bezděkov pod Třemšínem
Bezděkov pod Třemšínem
Další údaje
Kód obce529672
Kód části obce3603
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Bezděkov pod Třemšínem (do roku 1950 jen Bezděkov[2]) leží v okrese Příbram. Má 141[1] obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 363 ha. Ve vzdálenosti 3 km severně leží město Rožmitál pod Třemšínem, 8 km jihovýchodně město Březnice, 14 km severovýchodně město Příbram a 17 km jižně město Blatná.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec je pojmenována podle zakladetele Bezděky a vždy byla součástí rožmitálského panství. První zmínka o ní pochází ze zápisu z roku 1565, který ve zdejších usedlostech jmenovitě uvádí 6 osedlých (rodin). Tento soupis se zřejmě nalézal v zámeckém archivu rožmitálského arcibiskupského velkostatku a je zmiňován v rozsáhlé místopisné publikaci Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí. Další zprávy o obci jsou jen strohé a všeobecné. Podrobněji se o Bezděkovu začínají dokumenty zmiňovat až od konce 18. století.

V roce 1844 byla na návsi postavena kaple Nejsvětější Trojice. V té době žilo v Bezděkově kolem tří set obyvatel.[3] Nejvyššího počtu (315) dosáhla obec v roce 1862.[3] Již dva roky na to vznikla spojená obec Pňovice-Bezděkov, kdy v Piňovicích úřadoval a obec spravoval starosta, v Bezděkově zastával tuto funkci první radní. Pohromou pro obec byl rok 1889, kdy zde vypukl velký požár a při kterém lehlo popelem celkem 11 domů. V roce 1897 došlo k přeškolení obce do Rožmitálu. Než se tak stalo, musely děti školou povinné docházet do nedaleké školy v Pročevilech. Další velký požár, při kterém v roce 1904 shořely 4 domy, byl impulzem ke snaze založit v Bezděkově sbor dobrovolných hasičů. Ten se však, hlavně kvůli neochotě obecních radních, podařilo ustanovit až na sklonku roku 1911. Pár let na to propukla 1. světová válka a do frontových linií bylo z obce postupně odvedeno 33 mužů. Pět z nich se do Bezděkova nikdy nevrátilo.

Meziválečné období a 2. světová válka[editovat | editovat zdroj]

Po skončení 1. světové války došlo k pomalé rozluce mezi Pňovicemi a Bezděkovem, v té době stále ještě spojené v jednu obec. V roce 1919 sice přesídlil obecní úřad z Pňovic do Bezděkova, ale již v následujícím roce bylo schváleno usnesení bezděkovského osadního výboru k odtržení od Pňovic. K tomu došlo v roce 1923, kdy byl Bezděkov povýšen z osady na samostatnou obec s vlastní samosprávou. První velkou zkouškou fungování již samostatné obce byla její elektrifikace, která úspěšně proběhla v roce 1929. V roce 1935 zasáhla obec větrná smršť, při níž bylo poškozeno mnoho obytných i hospodářských budov, a která napáchala také rozsáhlé polomy v lesích. Ještě téhož roku také došlo k zavedení celonočního veřejného osvětlování, kvůli čemuž byla zrušena do té doby veřejná funkce obecného ponocného. Ale to již v Evropě začaly opět řinčet zbraně a schylovalo se k vypuknutí 2. světové války. Při všeobecné mobilizaci v září 1938 nastoupilo ke svým útvarům i 18 mužů z Bezděkova, jenže vládou přijaté kruté podmínky Mnichovské dohody jim znemožnily bránit svou vlast a tím i Bezděkov. Ten byl následné okupační německé nadvlády zbaven až příchodem sovětských vojsk v květnu roku 1945.

Dům Habadových
Pamětní deska k uctění památky rodiny Habadových

Incident u Habadových[editovat | editovat zdroj]

Dne 2. prosince 1944 došlo v domě č. 42 rodiny Habadových ke střelbě, při níž byl postřelen Emanuel Habada a jeho synové Karel a Josef Habadovi, a členové rožmitálského odboje Jiří Třasoň a Alois Hovorka. Střelci byli agenti gestapa Ladislav Štěpánek a Jaroslav Panenka. Celou akci naplánovalo klatovské gestapo s pomocí svého konfidenta Miroslava Náhlovského, bývalého laboranta v lékárně u Třasoňových v Rožmitále, kterému členové odboje nerozvážně svěřili svou důvěru. Náhlovský přišel s prosbou, že se potřebuje úkryt což mu bylo zajištěno právě u rodiny Habadových v Bezděkově. Zde podle plánu sdělil, že ví o dvou československých parašutistech, kteří potřebují pomoc, za které se vydávali Štěpánek s Panenkou. Celá akce měla především za cíl polapit Aloise Hovorku, jednoho z předních členů rožmitálského odboje. Alois Hovorka byl během přestřelky zasažen do břicha a společně s Habadovými byl odvezen do příbramské nemocnice, odkud byli později převezeni na Pankrác, kde byli všichni popraveni 19. a 20. dubna 1945. Marie Habadová byla poslána do koncentračního tábora v Terezíně, kde jako jediná z rodiny přežila konec války. Emanuel, Karel a Josef Habadovi byli In memoriam vyznamenáni Československým válečným křížem 1939. Zatčený Jiří Třasoň, který měl jen lehké poranění, následně prozradil úkryt Františka Lízla, velitele rožmitálského odboje a další osoby podílející se na odbojové činnosti. Událost připomíná pamětní deska umístěná na domě Habadových.[4]

Poválečné období a doba socialismu[editovat | editovat zdroj]

Pomník padlým v 1. světové válce stával před kapličkou a byl odstraněn v roce 1960 při stavbě silnice. Pomník válečným obětem na fotografii vznikl v roce 1948 a nachází se u vjezdu do obce[5]
Prodejna potravin v Bezděkově pod Třemšínem, vystavěna roku 1974
Kaple Nejsvětější Trojice z roku 1844, po opravě v roce 2018
Kravín

Náhlá změna politické orientace, jež v zemi nastala po komunistickém převratu v únoru 1948, se dotkla také samotného Bezděkova. Nejprve byla v roce 1950 obec přejmenována na Bezděkov pod Třemšínem a poté byly v roce 1954 znárodněny obecní lesy. O rok později, po politickém nátlaku, došlo i v Bezděkově k založení Jednotného zemědělského družstva, při čemž byly zestátněny i zbylé, do té doby ještě soukromé zemědělské pozemky. Obecní pastouška (čp. 3) byla přestavěna na budovu místního národního výboru, k níž byly posléze přistavěny i nové kanceláře JZD. K další velké změně došlo v roce 1960, kdy zanikl okres Blatná a Bezděkov byl územněsprávně včleněn pod okres Příbram, čímž přešel z kraje Plzeňského pod kraj Středočeský a tak věci týkající se krajského souhlasu byly od té doby vyřizovány už jen v Praze a nikoli v Plzni. O další tři roky později se Bezděkov stal obcí spádovou, kdy pod jeho místní národní výbor připadla správa obce Vševily i s osadou Lesní Chalupy. V sedmdesátých letech nastal v obci čilý stavební ruch. V roce 1974 byla dokončena výstavba obecní prodejny smíšeného zboží, již si místní občané postavili dobrovolnou svépomocí v takzvané Akci Z. V roce 1977 byla postavena nová myslivecká chata u střelnice a o rok na to dokončena přestavba pohostinství. V té době vyrostlo v obci i několik nových rodinných domů, čímž se trochu zabránilo pozvolnému vylidňování obce.

V roce 1980 byla obci odebrána samostatnost a byla přiřazena pod správu města Rožmitál pod Třemšínem. Pro vyřizování obecních záležitostí zde byl založen občanský výbor. Ten se, i přes omezené možnosti, dále snažil vylepšovat život zdejším občanům. Kolem budovy občanského výboru byl v roce 1982 upraven tok potoka a o rok později byla dokončena výstavba kanalizačních řádů pro svod dešťové vody. V roce 1985 byla dobudována požární nádrž a dva roky na to byla u obecního vodojemu postavena akumulační nádrž na pitnou vodu, jenž byla poté připojena na místní vodovod. V roce 1988 došlo k další územní změně. Osada Lesní Chalupy, jenž byla až do té doby vždy součástí sousedních Vševil, byla katastrálně přičleněna k Bezděkovu a stala se tak nově jeho součástí.

Porevoluční vývoj[editovat | editovat zdroj]

Politické změny po sametové revoluci z roku 1989 umožnily mnohým obcím opětovné nabytí své samostatnosti. Mezi prvními tak učinila již v roce 1990 obec Vševily, k níž byla, na základě oprávněných požadavků, nazpět přičleněna osada Lesní Chalupy. V roce 1992 proběhla kolaudace nové hasičské zbrojnice postavené u požární nádrže. Ale to již došlo k naplnění snahy mnohých místních občanů k opětovné samostatnosti obce, jenž byla, po kladném hlasování v místním referendu, zrealizována. Znovunabytí samostatnosti nastalo na Nový rok 1993, kdy bylo, spolu s rozpadem státní Československé federace, ukončeno i víceméně nechtěné spojenectví s městem Rožmitál pod Třemšínem. Obec si poté oficiálně přisvojila svůj předešlý název Bezděkov pod Třemšínem.

V roce 2001 bylo postaveno sportovní hřiště pro míčové hry s asfaltovým povrchem, o rok později byla dokončena výstavba kořenové čistírny odpadních vod. Téhož roku zasáhly celé území Česka rozsáhlé povodně, při nichž bylo v obci vytopeno několik sklepních prostor, a to jak u rodinných domů tak i rekreačních chalup. Rokem 2004 začalo budování splaškové kanalizace s jejím napojením na zkolaudovanou kořenovou čistírnu. Již fungující kanalizace byla plně dokončena roku 2007 připojením nemovitostí v dolní části obce, které byly napojeny ke kanalizaci pomocí kalové přečerpávací stanice postavené za budovou obecního úřadu. V roce 2009 skončila v obci živočišná výroba. Zemědělské družstvo vyklidilo v září kravín, kde chovalo jalovice, v listopadu pak došlo k vyklizení výkrmny vepřů. Položením nové střešní krytiny v roce 2016, byla ukončena několikaletá rozsáhlá rekonstrukce budovy Obecního úřadu. V jubilejním roce 2018 byla u požární nádrže k stému výročí vzniku Československa vysazena Lípa republiky, u které byl též usazen i pamětní kamen, jenž připomíná toto významné výročí. Během tohoto roku byla také provedena generální oprava kaple Nejsvětější Trojice na návsi.

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Plzeň, politický i soudní okres Březnice[6]
  • 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Březnice
  • 1868 země česká, politický okres Blatná, soudní okres Březnice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Klatovy, politický okres Blatná, soudní okres Březnice[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Strakonice, soudní okres Březnice[8]
  • 1945 země česká, správní okres Blatná, soudní okres Březnice[9]
  • 1949 Plzeňský kraj, okres Blatná[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • František Trčka (1923–1927)
  • Václav Tuháček (1927–1932)
  • František Polák (1932–1945)
  • Josef Podlešák (1945–1948)
  • Josef Lejsek (1948–1949)
  • Adolf Fous (1949–1950)
  • Václav Kašpárek (1950)
  • Václav Sýkora (1950–1952)
  • Václav Kašpárek (1952–1953)
  • František Sadílek (1953)
  • Josef Roj (1953–1956)
  • Josef Podlešák (1955–?)
  • Alois Kuchta (1963–1971)
  • Manfréd Hilbich (1971–?)
  • Robert Trčka (?–1980)

1980–1993 – obec přičleněna k Rožmitálu pod Třemšínem

  • Václav Štěpán (1993–1994)
  • Robert Trčka (1994–2003)
  • Karel Dražan (2004–2010)
  • Jan Kodat (2010–2018)
  • Vilém Trčka (2018–současnost)

Členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]

Bezděkov pod Třemšínem je členem ve svazku obcí Mikroregion Třemšín, který vznikl v roce 2000 s cílem celkového rozvoje regionu. Současně je členem sdružení Čechy nad zlato, které vzniklo v roce 1996 za účelem ochrany životního prostředí v oblastech ohrožených průzkumem ložisek a těžbou zlata.[11]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel od začátků sčítání obyvatel má sestupnou tendenci. Nejvíce obyvatel (326) zde žilo v roce 1886. Nejvýraznější úbytek obyvatel byl zaznamenán v roce 1950, kdy oproti roku 1930 ubylo 68 obyvatel. Nejmenší počet obyvatel (142) byl zaznamenán v roce 2020. Vývoj počtu obyvatel a sčítání domů je uveden v tabulce:[3][12]

Rok 1790 1837 1848 1862 1870 1880 1886 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2020
Počet obyvatel 311 315 315 304 313 326 299 282 275 244 229 161 153 160 174 142 143 155 142
Rozdíl počtu obyvatel +4 0 −11 +9 +14 −27 −17 −7 −31 −15 −68 −8 +7 +14 −32 +1 +12 −13
Počet domů 33 43 45 47 48 50 49 48 48 49 43 43 43 49 54 55
Rozdíl počtu domů +10 +2 +2 +1 +2 −1 −1 0 +1 −6 0 0 +6 +5 +1

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Roku 1565 zde bylo šest osedlých (sedláků): Jan Janoušek, Vaněk,, Trčka, Bartoň Beran, Jan Sýkora, Janek Slanec, Vaněk Častiašek. Roku 1654 zde byli 4 hospodáři: Jan Janouškovic, Pavel Trčka, Duchoň Sýkora, Jan Jaroš. Roku 1740 zde bylo 7 hospodářů a 1 chalupník: Matěj Trčka, vdova Kateřina Janoušková, Havel Sýkora, Jan Sýkora, Tomáš Květoň, Maryana Jarošová, Václav Janoušek, Řehoř Loučka, hospodský Martin Tryhubka. V roce 1930 jest v Bezděkově: 1 hostinec, 1 krejší, 2 obuvníci, 1 švadlena, 4 zámečníci, 3 kováři, 1 holič, 5 tesařů, 9 zedníků a 25 kameníků.[3]

Při sčítání lidu v roce 2011 se 109 ze 155 obyvatel hlásilo k české národnosti. Jednou byla zastoupena slovenská národnost.[13] V roce 2019 zde žilo 142 obyvatel z toho 77 můžu a 65 žen. Průměrný věk občanů byl 43,5 let.[14]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Bezděkov farně patřil ke Starému Rožmitálu k místnímu kostelu Povýšení svatého Kříže. Na návsi je kaplička z roku 1844. V roce 1921 zde žilo 244 obyvatel z nichž se 243 hlásilo k římskokatolické církvi a pouze jeden byl bez vyznání.[3] Při sčítání lidu z roku 2011 se v obci ze 155 obyvatel hlásilo k víře 25 obyvatel. Nejvíce se jich hlásilo k římskokatolické církvi (21).[13]

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Průvod během oslav 110 let od založení SDH a sjezdu rodáků 7. srpna 2021
Bezděkovský lom

Školství[editovat | editovat zdroj]

Když byl 6. prosince 1744 vydán Všeobecný školní řád pro všechny císařsko-královské země, který stanovil mimo jiné i všeobecnou vzdělávací povinnost pro chlapce i dívky, začalo se v Bezděkově, tak jako podobně v okolních obcích, nejdříve vyučovat u někoho v chalupě, což bylo „u Vdovů”, kde později vznikl místní Vachatův hostinec. Až v roce 1834 dohodly se obce Bezděkov, Pročevily, Volenice a Vševily k výstavbě společné školní budovy. Vybráno bylo nakonec místo v Pročevilech pod kostelem sv. Barbory, kde byla škola otevřena již v následujícím roce.[15] Zde se bezděkovské děti vyučovaly až do roku 1896, kdy byl Bezděkov přiškolen do sousedního Rožmitálu.[16]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 3 km lze v Rožmitálu pod Třemšínem najet na silnice II/191 Rožmitál pod Třemšínem – Starý Smolivec – Nepomuk, I/18 Rožmitál pod Třemšínem – Příbram – Sedlčany a I/19 Nezvěstice – Rožmitál pod Třemšínem – Březnice – Milevsko – Tábor. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší stanicí je Rožmitál pod Třemšínem (4 km), nejbližší zastávkou Skuhrov pod Třemšínem (4 km). V obci má zastávku autobusová linka Rožmitál pod Třemšínem – Březnice – Mirovice (v pracovních dnech 13 spojů). Autobusovou dopravu zajišťuje společnost ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Obcí vede modře značená turistická trasa Kasejovice – Třemšín – Bezděkov pod Třemšínem – Březnice. Její součástí je nad obcí umístěná naučná stezka Bezděkov pod Třemšínem.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  3. a b c d e SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Bezděkov, s. 240. (česky) 
  4. HÁLA, František. Příspěvek k dějinám Rožmitálska v období let 1939 - 1948. [s.l.]: samonáklad, 2008. 244 s. S. 112–121. 
  5. Ing. Josef Šedý, Arno Glaser. Pomník Obětem 1. a 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  6. https://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  7. http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  11. Seznam členů - Sdružení obcí, měst a dalších právnických osob Čechy nad zlato [online]. cechynadzlato.cz [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. 
  13. a b Bezděkov pod Třemšínem (okres Příbram) SLDB 2011 [online]. [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. 
  14. Počet a věkové složení obyvatel k 31. 12. podle obcí 1991-2019 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. 
  15. SIBLÍK, Josef. Blatensko a Březnicko. 2. vyd. Brno: Garn, 2014. 487 s. S. 405. 
  16. F. A. Slavík, str. 121

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí. Město Rožmitál pod Třemšínem: Rožmitál pod Třemšínem, 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]