Bezděkov pod Třemšínem
| Bezděkov pod Třemšínem | |
|---|---|
 Kaple Nejsvětější Trojice | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ020B 529672 |
| Pověřená obec | Rožmitál pod Třemšínem |
| Obec s rozšířenou působností | Příbram (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Příbram (CZ020B) |
| Kraj (NUTS 3) | Středočeský (CZ020) |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°34′38″ s. š., 13°52′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 145 (2022)[1] |
| Rozloha | 3,63 km² |
| Katastrální území | Bezděkov pod Třemšínem |
| Nadmořská výška | 550 m n. m. |
| PSČ | 262 42 |
| Počet domů | 64 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Bezděkov pod Třemšínem 3 262 42 Rožmitál pod Třemšínem bezdekov@volny.cz |
| Starosta | Vilém Trčka |
| Oficiální web: www | |
  Bezděkov pod Třemšínem | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 529672 |
| Kód části obce | 3603 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Bezděkov pod Třemšínem (do roku 1950 jen Bezděkov[3], německy Besdiekau) leží v okrese Příbram. Má 145[1] obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 363 ha. Ve vzdálenosti 3 km severně leží město Rožmitál pod Třemšínem, 8 km jihovýchodně město Březnice, 14 km severovýchodně město Příbram a 17 km jižně město Blatná.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kdy a kým byl Bezděkov založen se neví, vždy však byl zřejmě součástí rožmitálského panství. První písemná zmínka pochází ze zápisu smlouvy z roku 1544, kdy bylo zadlužené rožmitálské panství předáno věřitelům. Zde je Bezděkov uveden jako součást zadluženého dominia[4]. Další zápis o Bezděkově je z roku 1565, kdy je ve zdejších usedlostech jmenovitě uvedeno 6 osedlých (rodin)[5]. Další dochované záznamy o obci jsou jen strohé a všeobecné. Podrobněji se o Bezděkovu začínají dokumenty zmiňovat až od druhé poloviny 18. století.
V roce 1844 byla na návsi postavena kaple Nejsvětější Trojice[5]. V roce 1870 vznikla spojená obec Pňovice-Bezděkov, kdy v Piňovicích úřadoval a obec spravoval starosta, v Bezděkově zastával tuto funkci první radní. V té době žilo v Bezděkově kolem tří set obyvatel. Nejvyššího počtu (326) dosáhla obec v roce 1886[6]. Pohromou pro obec byl rok 1889, kdy zde vypukl velký požár a při kterém lehlo popelem celkem 11 domů. V roce 1897 došlo k přeškolení obce do Rožmitálu. Než se tak stalo, musely děti školou povinné docházet do nedaleké školy v Pročevilech. Další velký požár, při kterém v roce 1904 shořely 4 domy, byl impulzem ke snaze založit v Bezděkově sbor dobrovolných hasičů. Ten se však, hlavně kvůli neochotě obecních radních, podařilo ustanovit až na sklonku roku 1911. Pár let na to propukla 1. světová válka a do frontových linií bylo z obce postupně odvedeno 33 mužů. Pět z nich se do Bezděkova nikdy nevrátilo.
Meziválečné období a 2. světová válka[editovat | editovat zdroj]
Po skončení 1. světové války došlo k pomalé rozluce mezi Pňovicemi a Bezděkovem, v té době stále ještě spojené v jednu obec. V roce 1919 sice přesídlil obecní úřad z Pňovic do Bezděkova, ale již v následujícím roce bylo schváleno usnesení bezděkovského osadního výboru k odtržení od Pňovic. K tomu došlo v roce 1923, kdy byl Bezděkov povýšen z osady na samostatnou obec s vlastní samosprávou. První velkou zkouškou fungování již samostatné obce byla její elektrifikace, která úspěšně proběhla v roce 1929. V roce 1935 zasáhla obec větrná smršť, při níž bylo poškozeno mnoho obytných i hospodářských budov, a která napáchala také rozsáhlé polomy v lesích. Ještě téhož roku také došlo k zavedení celonočního veřejného osvětlování, kvůli čemuž byla zrušena do té doby veřejná funkce obecného ponocného. Ale to již v Evropě začaly opět řinčet zbraně a schylovalo se k vypuknutí 2. světové války. Při všeobecné mobilizaci v září 1938 nastoupilo ke svým útvarům i 18 mužů z Bezděkova, jenže vládou přijaté kruté podmínky Mnichovské dohody jim znemožnily bránit svou vlast a tím i Bezděkov. Ten byl následné okupační německé nadvlády zbaven až příchodem sovětských vojsk v květnu roku 1945.
Incident u Habadových[editovat | editovat zdroj]
Dne 2. prosince 1944 došlo v domě č. 42 rodiny Habadových ke střelbě, při níž byl postřelen Emanuel Habada a jeho synové Karel a Josef Habadovi, a členové rožmitálského odboje Jiří Třasoň a Alois Hovorka. Střelci byli agenti gestapa Ladislav Štěpánek a Jaroslav Panenka. Celou akci naplánovalo klatovské gestapo s pomocí svého konfidenta Miroslava Náhlovského, bývalého laboranta v lékárně u Třasoňových v Rožmitále, kterému členové odboje nerozvážně svěřili svou důvěru. Náhlovský přišel s prosbou, že se potřebuje úkryt což mu bylo zajištěno právě u rodiny Habadových v Bezděkově. Zde podle plánu sdělil, že ví o dvou československých parašutistech, kteří potřebují pomoc, za které se vydávali Štěpánek s Panenkou. Celá akce měla především za cíl polapit Aloise Hovorku, jednoho z předních členů rožmitálského odboje. Alois Hovorka byl během přestřelky zasažen do břicha a společně s Habadovými byl odvezen do příbramské nemocnice, odkud byli později převezeni na Pankrác, kde byli všichni popraveni 19. a 20. dubna 1945. Marie Habadová byla poslána do koncentračního tábora v Terezíně, kde jako jediná z rodiny přežila konec války. Emanuel, Karel a Josef Habadovi byli In memoriam vyznamenáni Československým válečným křížem 1939. V důsledku události v Bezděkově bylo gestapem zatčeno 46 osob z Rožmitálska, včetně ukrývaného velitele odbojového hnutí, Františka Lízla.[7] Událost připomíná pamětní deska umístěná na domě Habadových.[8]
Poválečné období a doba socialismu[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
.jpg)
Náhlá změna politické orientace, jež v zemi nastala po komunistickém převratu v únoru 1948, se dotkla také samotného Bezděkova. Nejprve byla v roce 1950 obec přejmenována na Bezděkov pod Třemšínem a poté byly v roce 1954 znárodněny obecní lesy. O rok později, po politickém nátlaku, došlo i v Bezděkově k založení Jednotného zemědělského družstva, při čemž byly zestátněny i zbylé, do té doby ještě soukromé zemědělské pozemky. Obecní pastouška (čp. 3) byla přestavěna na budovu místního národního výboru, k níž byly posléze přistavěny i nové kanceláře JZD. K další velké změně došlo v roce 1960, kdy zanikl okres Blatná a Bezděkov byl územněsprávně včleněn pod okres Příbram, čímž přešel z kraje Plzeňského pod kraj Středočeský a tak věci týkající se krajského souhlasu byly od té doby vyřizovány už jen v Praze a nikoli v Plzni. O další tři roky později se Bezděkov stal obcí spádovou, kdy pod jeho místní národní výbor připadla správa obce Vševily i s osadou Lesní Chalupy.[10] V 70. letech nastal v obci čilý stavební ruch. V roce 1974 byla dokončena výstavba obecní prodejny smíšeného zboží, již si místní občané postavili dobrovolnou svépomocí v takzvané „Akci Z“. V roce 1977 byla postavena nová myslivecká chata u střelnice a o rok na to dokončena přestavba pohostinství. V té době vyrostlo v obci i několik nových rodinných domů, čímž se trochu zabránilo pozvolnému vylidňování obce.
V roce 1980 byla obci odebrána samostatnost a byla přiřazena pod správu města Rožmitál pod Třemšínem.[10] Pro vyřizování obecních záležitostí zde byl založen občanský výbor. Ten se, i přes omezené možnosti, dále snažil vylepšovat život zdejším občanům. Kolem budovy občanského výboru byl v roce 1982 upraven tok potoka a o rok později byla dokončena výstavba kanalizačních řádů pro svod dešťové vody. V roce 1985 byla dobudována požární nádrž a dva roky na to byla u obecního vodojemu postavena akumulační nádrž na pitnou vodu, jenž byla poté připojena na místní vodovod. V roce 1988 došlo k další územní změně. Osada Lesní Chalupy, jenž byla až do té doby vždy součástí sousedních Vševil, byla katastrálně přičleněna k Bezděkovu a stala se tak nově jeho součástí.
Porevoluční vývoj[editovat | editovat zdroj]
Politické změny po sametové revoluci z roku 1989 umožnily mnohým obcím opětovné nabytí své samostatnosti. Mezi prvními tak učinila již v roce 1990 obec Vševily, k níž byla, na základě oprávněných požadavků, nazpět přičleněna osada Lesní Chalupy. V roce 1992 proběhla kolaudace nové hasičské zbrojnice postavené u požární nádrže. Ale to již došlo k naplnění snahy mnohých místních občanů k opětovné samostatnosti obce, jenž byla, po kladném hlasování v místním referendu, zrealizována. Znovunabytí samostatnosti nastalo na 1. ledna 1993, kdy bylo, spolu s rozpadem státní Československé federace, ukončeno i víceméně nechtěné spojenectví s městem Rožmitál pod Třemšínem. Obec si poté oficiálně přisvojila svůj předešlý název Bezděkov pod Třemšínem.[10]
V roce 2001 bylo postaveno sportovní hřiště pro míčové hry s asfaltovým povrchem, o rok později byla dokončena výstavba kořenové čistírny odpadních vod. Téhož roku zasáhly celé území Česko rozsáhlé povodně, při nichž bylo v obci vytopeno několik sklepních prostor, a to jak u rodinných domů tak i rekreačních chalup. Rokem 2004 začalo budování splaškové kanalizace s jejím napojením na zkolaudovanou kořenovou čistírnu. Již fungující kanalizace byla plně dokončena roku 2007 připojením nemovitostí v dolní části obce, které byly napojeny ke kanalizaci pomocí kalové přečerpávací stanice postavené za budovou obecního úřadu. V roce 2009 skončila v obci živočišná výroba. Zemědělské družstvo vyklidilo v září kravín, kde chovalo jalovice, v listopadu pak došlo k vyklizení výkrmny vepřů. Položením nové střešní krytiny v roce 2016, byla ukončena několikaletá rozsáhlá rekonstrukce budovy Obecního úřadu. V jubilejním roce 2018 byla u požární nádrže k stému výročí vzniku Československa vysazena Lípa republiky, u které byl též usazen i pamětní kamen, jenž připomíná toto významné výročí. Během tohoto roku byla také provedena generální oprava kaple Nejsvětější Trojice na návsi.
Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Plzeň, politický i soudní okres Březnice[11]
- 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Březnice
- 1868 země česká, politický okres Blatná, soudní okres Březnice
- 1939 země česká, Oberlandrat Klatovy, politický okres Blatná, soudní okres Březnice[12]
- 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Strakonice, soudní okres Březnice[13]
- 1945 země česká, správní okres Blatná, soudní okres Březnice[14]
- 1949 Plzeňský kraj, okres Blatná[15]
- 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
- 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram
Starostové[editovat | editovat zdroj]
- František Trčka (1923–1927)
- Václav Tuháček (1927–1932)
- František Polák (1932–1945)
- Josef Podlešák (1945–1948)
- Josef Lejsek (1948–1949)
- Adolf Fous (1949–1950)
- Václav Kašpárek (1950)
- Václav Sýkora (1950–1952)
- Václav Kašpárek (1952–1953)
- František Sadílek (1953)
- Josef Roj (1953–1956)
- Josef Podlešák (1955–?)
- Alois Kuchta (1963–1971)
- Manfréd Hilbich (1971–?)
- Robert Trčka (?–1980)
1980–1993 – obec přičleněna k Rožmitálu pod Třemšínem
- Václav Štěpán (1993–1994)
- Robert Trčka (1994–2003)
- Karel Dražan (2004–2010)
- Jan Kodat (2010–2018)
- Vilém Trčka (2018–současnost)
Členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]
Bezděkov pod Třemšínem je členem ve svazku obcí Mikroregion Třemšín a sdružení Čechy nad zlato, které vzniklo v roce 1996 za účelem ochrany životního prostředí v oblastech ohrožených průzkumem ložisek a těžbou zlata.[16] Také je členem MAS Podbrdsko, z.s.[17] a Sdružení místních samospráv ČR.
Demografie[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel od začátků sčítání obyvatel má sestupnou tendenci. Nejvíce obyvatel (326) zde žilo v roce 1886. Nejvýraznější úbytek obyvatel byl zaznamenán v roce 1950, kdy oproti roku 1930 ubylo 68 obyvatel. Nejmenší počet obyvatel (142) byl zaznamenán v roce 2020. Vývoj počtu obyvatel a sčítání domů je uveden v tabulce:[5][18]
| Rok | 1790 | 1837 | 1848 | 1862 | 1870 | 1880 | 1886 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2020 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | – | 311 | 315 | 315 | 304 | 313 | 326 | 299 | 282 | 275 | 244 | 229 | 161 | 153 | 160 | 174 | 142 | 143 | 155 | 142 |
| Rozdíl počtu obyvatel | – | – | +4 | 0 | −11 | +9 | +14 | −27 | −17 | −7 | −31 | −15 | −68 | −8 | +7 | +14 | −32 | +1 | +12 | −13 |
| Počet domů | 33 | 43 | – | 45 | 47 | – | – | 48 | 50 | 49 | 48 | 48 | 49 | 43 | 43 | 43 | 49 | 54 | 55 | – |
| Rozdíl počtu domů | – | +10 | – | +2 | +2 | – | – | +1 | +2 | −1 | −1 | 0 | +1 | −6 | 0 | 0 | +6 | +5 | +1 | – |
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Roku 1565 zde bylo šest osedlých (sedláků): Jan Janoušek, Vaněk,, Trčka, Bartoň Beran, Jan Sýkora, Janek Slanec, Vaněk Častiašek. Roku 1654 zde byli 4 hospodáři: Jan Janouškovic, Pavel Trčka, Duchoň Sýkora, Jan Jaroš. Roku 1740 zde bylo 7 hospodářů a 1 chalupník: Matěj Trčka, vdova Kateřina Janoušková, Havel Sýkora, Jan Sýkora, Tomáš Květoň, Maryana Jarošová, Václav Janoušek, Řehoř Loučka, hospodský Martin Tryhubka. V roce 1930 jest v Bezděkově: 1 hostinec, 1 krejší, 2 obuvníci, 1 švadlena, 4 zámečníci, 3 kováři, 1 holič, 5 tesařů, 9 zedníků a 25 kameníků.[5]
Při sčítání lidu v roce 2011 se 109 ze 155 obyvatel hlásilo k české národnosti. Jednou byla zastoupena slovenská národnost.[19] V roce 2019 zde žilo 142 obyvatel z toho 77 mužů a 65 žen. Průměrný věk občanů byl 43,5 let.[20]
Náboženství[editovat | editovat zdroj]
Bezděkov farně patřil ke Starému Rožmitálu k místnímu kostelu Povýšení svatého Kříže. Na návsi je kaplička z roku 1844. V roce 1921 zde žilo 244 obyvatel z nichž se 243 hlásilo k římskokatolické církvi a pouze jeden byl bez vyznání.[5] Při sčítání lidu z roku 2011 se v obci ze 155 obyvatel hlásilo k víře 25 obyvatel. Nejvíce se jich hlásilo k římskokatolické církvi (21).[19]
Společnost[editovat | editovat zdroj]
V obci je obchod se smíšeným zbožím. V budově obecního úřadu funguje knihovna. Poštou obec náleží k Rožmitálu pod Třemšínem. V obci je možnost krátkodobého ubytování v soukromém srubu.[21]
Školství[editovat | editovat zdroj]
Když byl 6. prosince 1744 vydán Všeobecný školní řád pro všechny císařsko-královské země, který stanovil mimo jiné i všeobecnou vzdělávací povinnost pro chlapce i dívky, začalo se v Bezděkově, tak jako podobně v okolních obcích, nejdříve vyučovat u někoho v chalupě, což bylo „u Vdovů”, kde později vznikl místní Vachatův hostinec. Až v roce 1834 dohodly se obce Bezděkov, Pročevily, Volenice a Vševily k výstavbě společné školní budovy. Vybráno bylo nakonec místo v Pročevilech pod kostelem sv. Barbory, kde byla škola otevřena již v následujícím roce.[22] Zde se bezděkovské děti vyučovaly až do roku 1896, kdy byl Bezděkov přiškolen do sousedního Rožmitálu.[23]
Spolky[editovat | editovat zdroj]
- Sbor dobrovolných hasičů – Oficiálně vznikl 9. prosince 1911 a stal se členem hasičské župy Podtřemšínské č. 61. Od svého založení funguje nepřetržitě a významně se podílí na různých činnostech v obci např. brigádách či organizaci společenských a kulturních akcích jako je pálení čarodějnic, masopust či stavění Máje. Sbor je součástí Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a je zařazen do systému IZS v kategorii JPO V. SDH Bezděkov pod Třemšínem se také aktivně účastní v požárním sportu. Družstvo mužů „A“ v letech 2014–2016 zcela ovládlo Extraligu ČR v požárním útoku a tři ročníky v řadě se stalo jejím absolutním vítězem.[24] V roce 2019 bylo ve sboru evidováno 60 mužů a 29 žen.[25]
- Myslivecký spolek Hradec – Vznikl v roce 1976 sloučením mysliveckých sdružení Bezděkov a Pňovice. Za sídlo si zvolil Bezděkov, kde se od 60. let nachází myslivecká broková střelnice na asfaltové terče. Zde si spolek v roce 1977 svépomocí postavil mysliveckou chatu. Honitba spolku má rozlohu 1760 ha, z čehož 2 ha jsou vodních ploch, 428 ha lesů a 1330 ha polí a luk. Chovnou, ale i lovnou zvěří je převážné zvěř srnčí a černá, okrajově též jelení. V roce 2019 měl spolek 20 myslivců z Bezděkova, Vševil, Pňovic a z Rožmitálu pod Třemšínem.[25]
- Rybářský spolek – Dobrovolný rybářský spolek s názvem „Chyť ho“ byl založen 3. srpna 2002. Cílem spolku je sportovní lov ryb a vytvoření zájmové činnosti pro místní i přespolní děti. Spolek je otevřený a neziskový, financovaný z příspěvků členské základny. Nejvíce členů měl v roce 2009 – 32 dospělých a 14 dětí. V roce 2019 měl spolek 23 členů z toho 7 dětí. Hospodaří na rybníce v osadě Chaloupky, který je v majetku sousední obce Vševily a na rybníčku „Veruňák” v Bezděkově.[25]
- Český svaz včelařů – V roce 2019 spolek tvořila čtveřice včelařů registrovaná u základní organizace ČSV v Rožmitále pod Třemšínem, která sdružuje všechny včelaře z rožmitálského regionu. Na území obce se nachází pět včelích stanovišť, v nichž včelaři chovají v součtu necelou stovku včelstev.[25]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 3 km lze v Rožmitálu pod Třemšínem najet na silnice II/191 Rožmitál pod Třemšínem – Starý Smolivec – Nepomuk, I/18 Rožmitál pod Třemšínem – Příbram – Sedlčany a I/19 Nezvěstice – Rožmitál pod Třemšínem – Březnice – Milevsko – Tábor.
Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Autobusová doprava – V obci má zastávku autobusová linka Nepomuk-Rožmitál p.Tř.-Březnice-Mirovice (od 06/2022 zařazena do systému PID jako linka č. 495 ).
Turistika[editovat | editovat zdroj]
Nad obcí je umístěná naučná stezka Bezděkov, která na svém konci navazuje na turistickou trasu Kasejovice – Třemšín – Březnice – Příbram.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- kulturní památka Kaple Nejsvětější Trojice
- přírodní park Třemšín
- přírodní památka Bezděkovský lom
- přírodní památka Rožmitál pod Třemšínem
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Emanuel Trčka (1873–1932), politik
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého : díl XI - Prácheňsko. Praha: nakladatelství ARGO, 1997. ISBN 80-7203-140-6. S. 196.
- ↑ a b c d e SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Bezděkov, s. 240.
- ↑ Pamětní kniha obce Bezděkov. [s.l.]: [s.n.], 1922 - 1996. S. 1.
- ↑ JIRÁSEK, Jindřich. Tenkrát v Rosenthálu - Život a živoření v protektorátu. 1. vyd. Praha: Double Impact, 2021. 134 s. ISBN 978-80-11-00494-1. S. 100–102.
- ↑ HÁLA, František. Příspěvek k dějinám Rožmitálska v období let 1939 - 1948. [s.l.]: samonáklad, 2008. 244 s. S. 112–121.
- ↑ Ing. Josef Šedý, Arno Glaser. Pomník Obětem 1. a 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-06-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c STOKLASOVÁ, Marie. Co (ne)víte o historii své obce. Třemšínské listy. Květen 2014, roč. XV, čís. 5, s. 21. Dostupné online.
- ↑ https://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
- ↑ http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Seznam členů - Sdružení obcí, měst a dalších právnických osob Čechy nad zlato [online]. cechynadzlato.cz [cit. 2021-09-05]. Dostupné online.
- ↑ Seznam členů MAS k 2.9.2020: [online]. maspodbrdsko.cz [cit. 2021-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-08-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Bezděkov pod Třemšínem (okres Příbram) SLDB 2011 [online]. [cit. 2020-08-16]. Dostupné online.
- ↑ Počet a věkové složení obyvatel k 31. 12. podle obcí 1991-2019 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-08-16]. Dostupné online.
- ↑ Ubytování v Bezděkově pod Třemšínem [online]. bezdekov-ubytovani.webnode.cz [cit. 2022-04-09]. Dostupné online.
- ↑ SIBLÍK, Josef. Blatensko a Březnicko. 2. vyd. Brno: Garn, 2014. 487 s. S. 405.
- ↑ F. A. Slavík, str. 121
- ↑ STOKLASOVÁ, Marie. Když se sny stanou skutečností. Třemšínské listy. Říjen 2014, roč. XI, čís. 10, s. 22. Dostupné online. Archivováno 18. 1. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ a b c d Spolky v Bezděkově pod Třemšínem [online]. bezdekovptr.cz [cit. 2021-11-09]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí. Město Rožmitál pod Třemšínem: Rožmitál pod Třemšínem, 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bezděkov pod Třemšínem na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bezděkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Bezděkov pod Třemšínem v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránka obce Bezděkov pod Třemšínem
- Bezděkov pod Třešínem na Facebooku
