Bezděkov pod Třemšínem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bezděkov pod Třemšínem
Kaplička v obci
Kaplička v obci
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ020B 529672
Pověřená obec Rožmitál pod Třemšínem
Obec s rozšířenou působností Příbram
Okres (LAU 1) Příbram (CZ020B)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 142 (2020)[1]
Rozloha 3,63 km²
Katastrální území Bezděkov pod Třemšínem
Nadmořská výška 550 m n. m.
PSČ 262 42
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Bezděkov pod Třemšínem 3
262 42 Rožmitál pod Třemšínem
bezdekov@volny.cz
Starosta Vilém Trčka
Oficiální web: www.bezdekovptr.cz
Bezděkov pod Třemšínem
Bezděkov pod Třemšínem
Další údaje
Kód části obce 3603
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Bezděkov pod Třemšínem (do roku 1950 jen Bezděkov[2]) leží v okrese Příbram. Má 142[1] obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 363 ha.

Ve vzdálenosti 3 km severně leží město Rožmitál pod Třemšínem, 8 km jihovýchodně město Březnice, 14 km severovýchodně město Příbram a 17 km jižně město Blatná.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli je Bezděkov pod Třemšínem jednou z mladších obcí na Rožmitálsku, přesto se neví kdy a kým byla založena. Je velmi pravděpodobné, že roku 1347 Bezděkov ještě neexistoval, neboť v té době, při rozsáhlém dělení rožmitálských statků, se o vsi Bezděkovské žádné dochované dokumenty nezmiňují. Jako první písemnou zmínku o obci lze tedy zatím brát až údajný zápis vztahující se k roku 1565, který ve zdejších usedlostech jmenovitě uvádí 6 osedlých (rodin). Tento soupis se zřejmě nalézal v zámeckém archivu rožmitálského Arcibiskupského velkostatku neboť je zmiňován v rozsáhlé místopisné publikaci Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí. Další zprávy o obci jsou jen strohé a všeobecné. Podrobněji se o Bezděkovu začínají dokumenty zmiňovat až od konce 18. století.

V roce 1844 byla na návsi postavena kaple Nejsvětější Trojice. V té době žilo v Bezděkově kolem tří set obyvatel.[3] Nejvyššího počtu (315) dosáhla obec v roce 1862. [3] Již dva roky na to vznikla spojená obec Piňovice-Bezděkov, kdy v Piňovicích úřadoval a obec spravoval starosta, v Bezděkově zastával tuto funkci první radní. Pohromou pro obec byl rok 1889, kdy zde vypukl velký požár a při kterém lehlo popelem celkem 11 domů. V roce 1897 došlo k přeškolení obce do Rožmitálu. Než se tak stalo, musely děti školou povinné docházet do nedaleké školy v Pročevilech. Další velký požár, při kterém v roce 1904 shořely 4 domy, byl impulzem ke snaze založit i v Bezděkově sbor dobrovolných hasičů. Ten se však, hlavně kvůli neochotě obecních radních, podařilo ustanovit až na sklonku roku 1911. Pár let na to propukla 1. světová válka a do frontových linií bylo z obce postupně odvedeno 33 mužů. Pět z nich se však do Bezděkova již nikdy nevrátilo.

Kaple Nejsvětější Trojice, po opravě v roce 2018

Po skončení 1. světové války došlo k pomalé rozluce mezi Piňovicemi a Bezděkovem, v té době stále ještě spojené v jednu obec. V roce 1919 sice přesídlil obecní úřad z Piňovic do Bezděkova, ale již v následujícím roce bylo schváleno usnesení bezděkovského osadního výboru k odtržení od Piňovic. K tomu došlo v roce 1923, kdy byl Bezděkov povýšen z osady na samostatnou obec s vlastní samosprávou. První velkou zkouškou fungování již samostatné obce byla její elektrifikace, která úspěšně proběhla v roce 1929. V roce 1935 zasáhla obec větrná smršť, při níž bylo poškozeno mnoho obytných i hospodářských budov a která napáchala také rozsáhlé polomy v lesích. Ještě téhož roku také došlo k zavedení celonočního veřejného osvětlování a i z tohoto důvodu byla zrušena do té doby veřejná funkce obecného ponocného. Ale to již v Evropě začaly opět řinčet zbraně a schylovalo se k vypuknutí 2. světové války. Při všeobecné mobilizaci v září 1938 nastoupilo ke svým útvarům i 18 mužů z Bezděkova, jenže vládou přijaté kruté podmínky Mnichovské dohody jim znemožnily bránit svou vlast a tím i Bezděkov. Ten byl následné okupační německé nadvlády zbaven až příchodem sovětských vojsk v květnu roku 1945.

Pomník válečným obětem
Prodejna potravin v Bezděkově pod Třemšínem

Náhlá změna politické orientace, jež v zemi nastala po komunistickém převratu v únoru 1948, se dotkla také samotného Bezděkova. Nejprve byla v roce 1950 obec přejmenována na Bezděkov pod Třemšínem a poté byly v roce 1954 znárodněny obecní lesy. O rok později, po politickém nátlaku, došlo i v Bezděkově k založení Jednotného zemědělského družstva, při čemž byly zestátněny i zbylé, do té doby ještě soukromé zemědělské pozemky. Obecní pastouška (čp. 3) byla přestavěna na budovu místního národního výboru, k níž byly posléze přistavěny i nové kanceláře JZD. K další velké změně došlo v roce 1960, kdy zanikl okres Blatná a Bezděkov byl územněsprávně včleněn pod okres Příbram, čímž přešel z kraje Plzeňského pod kraj Středočeský a tak věci týkající se krajského souhlasu byly od té doby vyřizovány už jen v Praze a nikoli v Plzni. O další tři roky později se Bezděkov stal obcí spádovou, kdy pod jeho místní národní výbor připadla správa obce Vševily i s osadou Lesní Chalupy.

V sedmdesátých letech nastal v obci čilý stavební ruch. V roce 1974 byla dokončena výstavba obecní prodejny smíšeného zboží, již si místní občané postavili dobrovolnou svépomocí v takzvané Akci Z. V roce 1977 byla postavena nová myslivecká chata u střelnice a o rok na to dokončena přestavba pohostinství. V té době vyrostlo v obci i několik nových rodinných domů, čímž se trochu zabránilo pozvolnému vylidňování obce.

V roce 1980 byla obci odebrána samostatnost a byla přiřazena pod správu města Rožmitál pod Třemšínem. Pro vyřizování obecních záležitostí zde byl založen občanský výbor. Ten se, i přes omezené možnosti, dále snažil vylepšovat život zdejším občanům. Kolem budovy občanského výboru byl v roce 1982 upraven tok potoka a o rok později byla dokončena výstavba kanalizačních řádů pro svod dešťové vody. V roce 1985 byla dobudována požární nádrž a dva roky na to byla u obecního vodojemu postavena akumulační nádrž na pitnou vodu, jenž byla poté připojena na místní vodovod. V roce 1988 došlo k další územní změně. Osada Lesní Chalupy, jenž byla až do té doby vždy součástí sousedních Vševil, byla katastrálně přičleněna k Bezděkovu a stala se tak nově jeho součástí.

Politické změny po Sametové revoluci z roku 1989 umožnily mnohým obcím opětovné nabytí své samostatnosti. Mezi prvními tak učinila již v roce 1990 obec Vševily, k níž byla, na základě oprávněných požadavků, nazpět přičleněna osada Lesní Chalupy. V roce 1992 proběhla kolaudace nové hasičské zbrojnice postavené u požární nádrže. Ale to již došlo k naplnění snahy mnohých místních občanů k opětovné samostatnosti obce, jenž byla, po kladném hlasování v místním referendu, zrealizována. Znovunabytí samostatnosti nastalo na Nový rok 1993, kdy bylo, spolu s rozpadem státní Československé federace, ukončeno i víceméně nechtěné spojenectví s městem Rožmitál pod Třemšínem. Obec si poté oficiálně přisvojila svůj předešlý název Bezděkov pod Třemšínem.

V roce 2001 bylo postaveno sportovní hřiště pro míčové hry s asfaltovým povrchem, o rok později byla dokončena výstavba kořenové čistírny odpadních vod. Téhož roku zasáhly celé území Česka rozsáhlé povodně, při nichž bylo v obci vytopeno několik sklepních prostor, a to jak u rodinných domů tak i rekreačních chalup. Rokem 2004 začalo budování splaškové kanalizace s jejím napojením na zkolaudovanou kořenovou čistírnu. Již fungující kanalizace byla plně dokončena roku 2007 připojením nemovitostí v dolní části obce, které byly napojeny ke kanalizaci pomocí kalové přečerpávací stanice postavené za budovou obecního úřadu. V roce 2009 skončila v obci živočišná výroba. Zemědělské družstvo vyklidilo v září kravín, kde chovalo jalovice, v listopadu pak došlo k vyklizení výkrmny vepřů. Položením nové střešní krytiny v roce 2016, byla ukončena několikaletá rozsáhlá rekonstrukce budovy Obecního úřadu. V jubilejním roce 2018 byla u požární nádrže k stému výročí vzniku Československa vysazena Lípa republiky, u které byl též usazen i pamětní kamen, jenž připomíná toto významné výročí. Během tohoto roku byla také provedena generální oprava kaple Nejsvětější Trojice na návsi, jenž se tak opět stala krásnou vizitkou malebné podbrdské vesničky Bezděkov pod Třemšínem.

Incident u Habadových[editovat | editovat zdroj]

Dům Habadových
Pamětní deska k uctění památky rodiny Habadových

Dne 2. prosince 1944 došlo v domě č. 42 rodiny Habadových ke střelbě, při níž byl postřelen Emanuel Habada a jeho synové Karel a Josef Habadovi, a členové rožmitálského odboje Jiří Třasoň a Alois Hovorka. Střelci byli agenti gestapa Ladislav Štěpánek a Jaroslav Panenka. Celou akci naplánovalo klatovské gestapo s pomocí svého konfidenta Miroslava Náhlovského, bývalého laboranta v lékárně u Třasoňových v Rožmitále, kterému členové odboje nerozvážně svěřili svou důvěru. Náhlovský přišel s prosbou, že se potřebuje úkryt což mu bylo zajištěno právě u rodiny Habadových v Bezděkově. Zde podle plánu sdělil, že ví o dvou československých parašutistech, kteří potřebují pomoc, za které se vydávali Štěpánek s Panenkou. Celá akce měla především za cíl polapit Aloise Hovorku, jednoho z předních členů rožmitálského odboje. Alois Hovorka byl během přestřelky zasažen do břicha a společně s Habadovými byl odvezen do příbramské nemocnice, odkud byli později převezeni na Pankrác, kde byli všichni popraveni 19. a 20. dubna 1945. Marie Habadová byla poslána do koncentračního tábora v Terezíně, kde jako jediná z rodiny přežila konec války. Emanuel, Karel a Josef Habadovi byli In memoriam vyznamenáni Československým válečným křížem 1939. Zatčený Jiří Třasoň, který měl jen lehké poranění, následně prozradil úkryt Františka Lízla, velitele rožmitálského odboje a další osoby podílející se na odbojové činnosti. Událost připomíná pamětní deska umístěná na domě Habadových. [4]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Plzeň, politický i soudní okres Březnice[5]
  • 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Březnice
  • 1868 země česká, politický okres Blatná, soudní okres Březnice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Klatovy, politický okres Blatná, soudní okres Březnice[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Strakonice, soudní okres Březnice[7]
  • 1945 země česká, správní okres Blatná, soudní okres Březnice[8]
  • 1949 Plzeňský kraj, okres Blatná[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 3 km lze v Rožmitálu pod Třemšínem najet na silnice II/191 Rožmitál pod Třemšínem – Starý Smolivec – Nepomuk, I/18 Rožmitál pod Třemšínem – Příbram – Sedlčany a I/19 Nezvěstice – Rožmitál pod Třemšínem – Březnice – Milevsko – Tábor. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší stanicí je Rožmitál pod Třemšínem (4 km), nejbližší zastávkou Skuhrov pod Třemšínem (4 km). V obci má zastávku autobusová linka Nepomuk – Rožmitál pod Třemšínem – Březnice – Mirovice (v pracovních dnech 6 spojů). Autobusovou dopravu zajišťuje společnost Veolia Transport Praha.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Obcí vede modře značená turistická trasa Kasejovice – Třemšín – Bezděkov pod Třemšínem – Březnice. Její součástí je nad obcí umístěná naučná stezka Bezděkov pod Třemšínem.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Bezděkovský lom

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí. Město Rožmitál pod Třemšínem: Rožmitál pod Třemšínem, 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  3. a b SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Bezděkov, s. 240. (česky) 
  4. HÁLA, František. Příspěvek k dějinám Rožmitálska v období let 1939 - 1948. [s.l.]: samonáklad, 2008. 244 s. 
  5. https://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  6. http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]