Kostel svaté Barbory (Pročevily)
| Poutní kostel svaté Barbory | |
|---|---|
.jpg) Kostel sv. Barbory s hlavním, jižním vstupem | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Volenice |
| Souřadnice | 49°33′25,46″ s. š., 13°53′17,96″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | Česká církevní provincie |
| Diecéze | Diecéze českobudějovická |
| Vikariát | Vikariát Písek |
| Farnost | Římskokatolická farnost Březnice u Příbrami |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | Barbora z Nikomédie |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Carlo Lurago |
| Stavební sloh | Baroko |
| Výstavba | 1650–1660, 1730 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | Pálené cihly, meď, dřevo |
| Další informace | |
| Adresa | Volenice, Česko |
| Kód památky | 46328/2-2597 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svaté Barbory je raně barokní filiální kostel v Pročevilech, části obce Volenice v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Kostel je chráněn jako kulturní památkou České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na místě dnešního kostela stála původně poutní kaple, která byla vystavěna podle plánů architekta Carla Luraga zřejmě mezi léty 1650–1660, a to jezuity z nedaleké Březnice. Jezuité o původní kapli i nadále pečovali a kolem roku 1730 ji nechali obklopit ambity. Poutě, které se ke kapli konaly, si v následujících letech vyžádaly další rozšíření kaple a byla také vystavěna věž zvonice, kde jsou umístěny dva zvony. Větší zvon (z roku 1782) nese nápis Fudit me Josephus Perner Budwicii 1782 a druhý, menší zvon pochází z roku 1850, ale i on byl ulit firmou Perner z Českých Budějovic. V 18. století byla nedaleko kostela postavena fara, kde sídlil stálý správce, později kněz. Jezuité spravovali kostel až do roku 1773, kdy byl stejně jako veškerý ostatní majetek tohoto řádu na základě buly papeže Klementa XIV. zabaven a následně připojen k Bubovické farnosti. V souvislosti s těmito změnami došlo k postupnému útlumu a nakonec k úplnému konci tradičních poutí k pročevilskému kostelu, který tak ztratil svůj status poutního kostela.
Po komunistickém převratu v roce 1948 došlo k postupné destrukci kostela a jeho stav po revoluci v roce 1989 byl již havarijní, přesto k nákladné rekonstrukci došlo až v roce 2013. Součástí této rekonstrukce byla jak samotná obnova kostela, tak jeho nejbližšího okolí. Kostel byl také několikrát vykraden, takže z jeho původního vybavení se příliš nedochovalo. Odcizena byla i velmi vzácná pozdně gotická socha sv. Barbory.[2][3]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Kostel stojí na vrchu pod nímž se nachází obec Pročevily. Vchody kostela jsou umístěny na sever a jih a dveře zvonice, jež je umístěna přímo za hlavním oltářem, pak vedou na východ, směrem k Březnici a zároveň jsou v přímé ose s březnickým kostelem sv. Ignáce, původním sídlem jezuitského řádu. Tvar kostela je osmiúhelník a střechu tvoří rozměrná kupole. Uvnitř se nachází dva oltáře, menší oltář sv. Máří Magdalény a hlavní oltář sv. Barbory, kde byla původně umístěna pozdně gotická socha svaté Barbory. Na severní straně je kostela je umístěn hřbitov.[1]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Severní vchod do kostela -
Zvonice kostela na východní straně -
Hřbitov -
Stav kostela před rekonstrukcí v roce 2013
.jpg)
.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b kostel sv. Barbory [online]. Památkový katalog [cit. 2021-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Pročevily [online]. Římskokatolická farnost Březnice u Příbrami [cit. 2021-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Pročevily [online]. volenice.cz [cit. 2021-02-21]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Barbory na Wikimedia Commons
