Pálení čarodějnic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oslava čarodějnic v Jesenici u Prahy, 2016

Pálení čarodějnic (také Noc čarodějnic, Filipojakubská noc, Valpuržina noc nebo Beltine) se odehrává v noci z 30. dubna na 1. května.[1]

Historie a souvislosti[editovat | editovat zdroj]

Walpuržina noc, Albert Welti, 1897
Malé čarodějnice ve Valticích, 1998

Jde o velmi starý a dodnes živý lidový zvyk a zvláštní jarní svátek, rozšířený o tomto datu zejména v Evropě. Tuto noc se lidé scházeli a scházejí u zapálených ohňů, z pozemků vyčištěných pro příští obdělávání pálí staré klestí, a slaví příchod jara. Na některých místech se staví májka.[2]

Tyto lidové zvyky vycházejí z různých svátků pohanských, církevních a s nimi souvisejících pověr.:

  • Pohanský slovanský svátek vyhánění Smrtky (Morany), jež má připadat na Smrtnou neděli před velikonocemi, nebo na masopustní slavnost, se v posledních desetiletích také spojuje s pálením čarodějnic. Hadrová smrtka vycpaná slámou jako panák na kůlu se nosí v průvodu a nakonec vhodí do řeky nebo spálí v ohni.
  • Svátek svaté Valburgy (710–779), anglické misionářky a abatyše benediktinského kláštera připadá na 1. květen, v katolické kalendáři se vždy slaví vigilie, tj. předvečer a noční bdění každého svátku. Valburga platí za selskou patronku dobré úrody, proti hromu a blesku, ale také plodnosti a šestinedělek. Pálení ohně je v tomto smyslu pozitivním očistným rituálem. Lidové pověry s ním od středověku spojovaly také rej čarodejnic, který pod označením Valpuržina noc literárně zaznamenal například Johann Wolfgang Goethe v dramatu Faust.
  • Svátek svatých apoštolů Filipa a Jakuba, připadá rovněž na 1. května, a byl tudíž pro křesťany krycím datem lidového kultu.

Noc z 30. dubna na 1. května byla pokládána za magickou. Svátek se původně pravděpodobně slavil o úplňku, jenž byl nejblíže dnu, nacházejícímu se přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Lidé věřili, že tuto noc se čarodějnice na prokletém místě (například na popravišti) slétají na čarodějnický sabat. Tato noc byla jedním z největších pohanských svátků. Lidé také věřili například v otevírání různých jeskyní a podzemních slují, ve kterých jsou ukryty poklady. Hlavním smyslem tohoto starého lidového zvyku byla pravděpodobně oslava plodnosti.[4]

Na ochranu před čarodějnicemi (původně před zlými duchy a démony obecně, čarodějnice jsou až výsledkem inkvizičních procesů)[2] se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Postupem času se z těchto ohňů stávalo „pálení čarodějnic“. Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti, jindy se přes oheň skákalo kvůli zajištění mládí a plodnosti. Regionální činnost moravských čarodějnic zmapovala kniha Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně.

V Německu se čarodějnice slétají na čarodějnický sabat do Brockenu. Stejný či podobný svátek se slaví v mnoha jiných evropských zemích (Skotsko, Irsko, Wales, Švédsko, Dánsko, Finsko, Polsko, Rusko, Rumunsko, Německo, Litva). Různé země označují tento svátek různými jmény.[5]

Související současné slavnosti připadající na 30. duben[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VONDRÁČKOVÁ, Michaela. Filipojakubská noc se blíží, pozor na čarodějnice!. Český rozhlas [online]. 2016-04-29. Dostupné online.  
  2. a b KUŠOVÁ, Tereza. Pálení čarodějnic je pohanským svátkem z dob inkvizice. Novinky.cz [online]. 2011-04-30. Dostupné online.  
  3. Janet & Stewart Farrarː A witches' Bible, 2012, s. 10–13
  4. KARPENKOVÁ, Ivana. KULTURA: Pálení čarodějnic. Neviditelný pes [online]. 2017-04-18. Dostupné online.  
  5. Walpurgis Night [online]. Encyclopædia Britannica. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Carlo GINZBURG, Noční příběh: sabat čarodějnic. Přeložil Josef HAJNÝ. Praha: Argo, 2003, 384 s., ISBN 80-7203-514-4.
  • Stewart FARRAR: Čarodějství dnes, rukověť moderního čaroděje. Překlad Lily Sikytová. Ivo Železný, Praha 1996.
  • Janet and Stewart FARRARː A witches' Bible, the complete witches handbook. vyd. 2012, ISBN 978-14-463-5790-3 (český překlad chybí)
  • Scott Cunningham: Keltská přírodní magie Wicca. Fontána, Olomouc 2002.
  • Jakub „Zahrada“ Achrer: Wicca, první zasvěcení. Volvox Globator, Praha 2005, ISBN 80-7207-583-7.
  • Gerald B. Gardner: Moderní čarodějnictví. GRADA Publishing Praha 2009, ISBN 978-80-247-3218-3.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]