Pověra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čáp bílý podle pověry přináší do rodin novorozeňata

Pověra je víra v neexistující jevy nebo bytosti, která v rozporu s racionálním myšlením a bez rozumných důvodů přiřazuje věcem a dějům nadpřirozenou schopnost ovlivňovat budoucnost.[1][2]

Vzdor vědeckému pokroku pověry přežívají stovky let, hlavně zásluhou tradice. Na rozdíl od náboženství nejsou pověry většinou udržovány a podporovány institucionálně. Uchovávají se především ve formě přísloví, pořekadel a bájí. Proto jsou zvláště živé na venkově. Pověra se někdy omezuje jen na výklad (zdánlivě) nevysvětlitelného jevu, jindy v souvislosti s tímto jevem vede k určité činnosti. Převážná většina pověr je vázána pouze na určitou geografickou, etnickou nebo kulturní oblast. Také různá povolání a profese mají své zvláštní pověry (rybáři, myslivci, námořníci; řada vrcholových sportovců nosí své amulety pro štěstí).

Druhy pověr[editovat | editovat zdroj]

Pověry můžeme rozdělit na:[2]

  • vysvětlující - podávají výklad, jak nějaký jev vzniká: nemoc je důsledkem uhranutí,
  • zasahující - určitý úkon ovlivní chování lidí: postup, jak uhranout, recept na nápoj lásky,
  • ochranné - určitý úkon zamezí působení nadpřirozených sil nebo konkrétních jevů: ochrana před uhranutím, amulety, chránící před bouří, návody pro těhotné ženy, aby se jim narodilo zdravé dítě, návod, jak zabránit otěhotnění,
  • věštící - určité znaky napovídají budoucnost. Ty lze ještě rozdělit na:
    • cílené věštby - nějaká osoba si nechá vyložit budoucnost - astrologie, čtení z ruky (chiromantie), horoskop, kondiciogram.
    • odhadování budoucnosti podle určitých jevů - sem patří zejména odhad, jestli budu mít štěstí nebo smůlu.

Význam pověr v životě[editovat | editovat zdroj]

V tzv. primitivních společnostech je víra v magickou moc základem náboženských obřadů (rituálů a tabu). Složitost moderního světa způsobuje, že pověry nechybějí ani v našem každodenním životě. Každý z nás je občas postaven před problém, který nemá jednoznačné pozitivní řešení. Pověrčiví lidé se domnívají, že uskuteční svá přání nebo zaženou nějakou obavu „předepsaným“ činem nebo slovem (klepáním na dřevo, házením soli přes rameno). Potrpí si také na různé předměty pro štěstí, které nosí u sebe (amulety, talismany, aj.), nebo je mají schované doma (koňské podkovy, zaječí pacičky, čtyřlístky).

Pověrčivost lidí ve vysokém postavení často ovlivňovala závažná politická rozhodnutí. Radám svých astrologů věřili např. římský císař Tiberius, významný vojevůdce a státník za třicetileté války Albrecht z Valdštejna. Císař Rudolf II. byl velkým podporovatelem astrologů a alchymistů.

Nejvíce pověr se pojí k mezním událostem lidského života (narození, sňatek, smrt).

Vznik pověr[editovat | editovat zdroj]

Lidé jsou k pověrčivosti náchylní z podstaty. Vznik pověr je vysvětlen například v knize Derren Brown - Magie a manipulace mysli. Kupříkladu pověra v amulet přinášející štěstí: nositel amuletu si pamatuje všechny pozitivní události, které se přihodily když měl amulet u sebe, a spojuje je s přítomností amuletu. Nevědomě ignoruje (nepamatuje si) všechny negativní události. Dalším příkladem může být například pověra v telepatické schopnosti, kdy člověk myslí na nějakou osobu, a ona jako by to telepaticky vycítila, vám zatelefonuje v tu chvíli, kdy na ni myslíte. Jde vždy o náhodu, ale pokud zrovna na danou osobu myslíte ve chvíli kdy zavolá, zanechá to ve vás tak silný dojem, že si jej zapamatujete na dlouhou dobu. Zatímco když nějaká osoba zavolá zrovna ve chvíli, kdy myslíte na někoho jiného, nezanechá to dojem žádný a událost je ignorována.

Přehled některých faktorů přinášejících štěstí nebo smůlu[editovat | editovat zdroj]

Štěstí přináší:

  • kominík, zejména pokud se ho dotkneme, nebo se chytím za knoflík
  • střepy znamenají štěstí
  • fůra sena
  • číslo 7
  • zvířata: bílý kůň, vlaštovka, čáp, hrdlička, slunéčko sedmitečné, světluška, cvrček, pavouk
  • doby: Velký pátek, Štědrý den, neděle, úsvit

Smůlu přináší:

  • rozbité zrcadlo
  • převržená slánka
  • fůra slámy
  • zajíc nebo černá kočka přeběhne přes cestu
  • číslo 13
  • zvířata: had, kozel, vlk, ropucha, sova (zejména sýček), havran, straka, smrtihlav
  • doby: pátek třináctého, měsíc v úplňku, půlnoc, poledne, filipojakubská noc (30. dubna)

Je zřejmé, že zvířata pověrčiví lidé rozdělují především podle vzhledu, vydávaných zvuků, chování apod.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle Ottova slovníku naučného, heslo Pověra.
  2. a b VONDRÁČEK, Vladimír. Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Bratislava : Columbus, 1993. S. 89-92.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]