Fake news

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nápis „fake news“ složený ze slov „propaganda“

Fake news (česky „podvržené zprávy“) jsou žánr tzv. žluté žurnalistiky (bulvární či neetické novinařiny) úmyslně šířící dezinformace či hoaxy za účelem ovlivnit a zmanipulovat příjemce.[1] Do žánru fake news nepatří parodie či satira.[2] Doménou fake news bývají dezinformační weby, šířeny ale mohou být prostřednictvím všech mediálních platforem.[1]

Vznik fake news[editovat | editovat zdroj]

Fake news jsou smyšleným dílem. Každá fake news musí být uvěřitelná, proto se musí zakládat na částečně věrohodných informacích. To také zahrnuje její přizpůsobení místu kulturnímu kontextu zveřejnění. Na obdobných principech se tvoří i tzv. urban legends, které ale na rozdíl od fake news mají primární cíl pobavit, nikoliv zmanipulovat příjemce. Sdělení fake news mají většinou bulvární charakter a jsou formulována tak, aby vzbudila emoce.[3]

První, kdo podvrženou zprávu zveřejní je typicky nepříliš známé internetové médium, respektive dezinformační web. Autor doufá, že zpráva se z jeho webu dostane do mainstreamových médií.[3] Současně jsou fake news sdíleny na sociální síť (typicky facebook). Podle studie Kolumbijské univerzity lidé, pokud jsou (i nepřímo) ve skupině, mají tendenci si příliš neověřovat zprávy.[4] To vede například právě k šíření dezinformací na sociálních sítích. Fake news ale šíří menšina uživatelů a více k tomu tíhnou starší lidé nad 65 let věku.[5][6] Na sociální síti pak dezinformační web šíří fake news nejen za pomoci své vlastní stránky, ale také přes několik spřízněných stránek s názvy jako např.: milujeme svět, sdílíme pravdu, ty nejlepší typy, které se starají o šíření fake news. Tyto tři konkrétně jmenované stránky využívá pro šíření svých zpráv český dezinformační web AC24.cz.[7]

Příklady fake news[editovat | editovat zdroj]

Dezinformační web po demonstraci na Národní třídě dne 17. listopadu 2014, kdy účastníci demonstrace vystavili prezidentu Miloši Zemanovi červenou kartu, vytvořil článek o tom, že zmíněnou demonstraci organizovalo velvyslanectví USA v ČR. Tvrzení bylo vystavěno na základě fotografie účastnice demonstrace rozdávající červené karty kamarádkám. Dezinformační web z profilu účastnice na facebooku zjistil, že žena pracovala jako lektorka angličtiny pro velvyslanectví USA v Praze. Na této informaci dezinformační web vystavěl fake news o organizaci demonstrace americkou ambasádou.[1]

V roce 2014 Rusko použilo státem kontrolovaná média,[8] například síť RT,[9] k rozšiřování dezinformací o okolnostech ruské okupace Krymu[9] a sestřelu letu Malaysia Airlines 17 proruskými povstalci.[8][9]

Volby prezidenta Francie 2017, také byly ovlivňovány fake news.[10]

Koncem roku 2018 sám týdeník Der Spiegel odhalil, že jeden z jeho novinářů Claas Relotius, který za své články získal v průběhu předchozích let mnohá ocenění, například cenu CNN „Novinář roku 2014“, si ve skutečnosti řadu svých článků zásadním způsobem domýšlel a dokresloval, vymýšlel si celé pasáže a příběhy a citoval vymyšlené osoby. Redakce to zjistila díky interním upozorněním a vlastním rešerším, autor manipulace přiznal a redakci opustil.[11]

Americký prezident Donald Trump opakovaně obvinil z šíření fake news některá americká média, například televizi CNN či deníky The New York Times či The Washington Post.[12] Amerického prezidenta podpořil polský prezident Andrzej Duda, který napsal: „Musíme nadále bojovat proti tomuto jevu. Polsko zažívá moc falešných zpráv z první ruky. Mnoho evropských a dokonce i amerických úředníků utváří své názory na Polsko na základě neúprosného toku falešných zpráv.“[12] V prosinci 2016 byl za šíření fake news kritizován americký deník Washington Post, poté co otiskl nepravdivou zprávu, že hackeři z Ruska pronikli do centrální elektrizační soustavy Spojených států.[13] Naopak západní média za jedny z častých šiřitelů fake news uvádějí zpravodajské zdroje rozšiřující ruskou propagandu.[14]

Jako fake news bývá nálepkováno i pravdivé zpravodajství. Například v roce 2016 bylo za fake news komentátorem ruské státní televizní stanice RT Neilem Clarkem označeno tvrzení, které se objevilo před vojenskou invervencí v Libyi, že se libyjský režim chystal zmasakrovat obyvatelstvo Benghází, což bylo později označeno za nepodložené tvrzení Dolní sněmovnou Spojeného království.[15]

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Proti fake news se staví například Wikitribune.[16] V Česku se jimi zabývá Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám či projekt Manipulátoři.cz. Proti šiřitelům dezinformací a falešných zpráv (v tomto kontextu označeným jako „trollové“) rovněž začali vystupovat někteří anonymní samozvaní bojovníci nazývající se po vzoru fantasy žargonu za „elfy“.[17]

Podle skupiny analytiků z Yaleovy univerzity jsou opatření Facebooku nedostatečná.[18]

V roce 2017 byl výraz fake news vyhlášen Collinsovým výkladovým slovníkem za slovo roku.[19]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c GREGOR, Miloš; VEJVODOVÁ, Petra. Fake News - Nejlepší kniha o dezinformacích a manipulacích‎!!!. první. vyd. Brno: CPress, 2018. 144 s. ISBN 978-80-264-1805-4. 
  2. NUTIL, Petr. Média, lži a příliš rychlý mozek. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2018. 192 s. ISBN 978-80-271-0716-2. 
  3. a b GREGOR, Miloš; VEJVODOVÁ, Petra. Fake News - Nejlepší kniha o dezinformacích a manipulacích‎!!!. první. vyd. Brno: CPress, 2018. 144 s. ISBN 978-80-264-1805-4. 
  4. YIRKA, Bob. Study suggests people less likely to fact check news when in company of other people. Phys.org. 2014-05-23. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. (anglicky) 
  5. https://phys.org/news/2019-01-fake-news-stories.html - Fake news shared by very few, but those over 65 more likely to pass on such stories
  6. NEWTON, Casey. People older than 65 share the most fake news, a new study finds. The Verge [online]. 2019-01-09 [cit. 2019-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Blblec.online - Monitoring extrémistov na sociálnych sieťach. blbec.online [online]. [cit. 2019-01-04]. Dostupné online. 
  8. a b SHUSTER, Simon. How Russia Has Obscured the Facts In the MH17 Investigation. Time. 2016-09-29. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c MACFARQUHAR, Neil. A Powerful Russian Weapon: The Spread of False Stories. The New York Times. 2016-08-28. Dostupné online [cit. 2018-02-13]. (anglicky) 
  10. https://phys.org/news/2018-09-reveals-big-picture-french-presidential.html - Data reveals big picture of the French 2017 presidential election: Social media, fake news, and political communities
  11. pet. Jsme na dně, oznámil časopis Der Spiegel po zjištění, že si uznávaný redaktor ve velkém vymýšlel. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-12-19 [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. 
  12. a b Trump vyhlásil ‚ceny‘ za fake news. Polský prezident mu za to poděkoval. Lidovky. 18. ledna 2018.
  13. Leetaru, Kalev(1. ledna 2017)."'Fake News' and How The Washington Post Rewrote Its Story on Russian Hacking of the Power Grid".Forbes. Archived from the original. Šablona:Citation error. https://www.forbes.com/sites/kalevleetaru/2017/01/01/fake-news-and-how-the-washington-post-rewrote-its-story-on-russian-hacking-of-the-power-grid/#7d3f9ce6291e. 
  14. The Motherland Calls: Russian propaganda is state-of-the-art again. The Economist. 2016-12-08. Dostupné online [cit. 2018-02-01]. (anglicky) 
  15. ‘Fake news’ & ‘post-truth’ politics? What about those Iraqi WMDs?. RT. Neil Clark. 21. listopadu 2016.
  16. ČÍŽEK, Jakub. Autor Wikipedie vyhlásil válku fake news. Spustil nový projekt Wikitribune – Živě.cz. Živě.cz. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. (česky) 
  17. RYCHNOVSKÁ, Dagmar; SMETANA, Michal. A2larm [online]. 2019-01-19 [cit. 2019-01-10]. Dostupné online. (česky) 
  18. https://techxplore.com/news/2017-09-yale-facebook-tag-fake-news.html - Yale researchers cannot feel the punch in Facebook fight to tag fake news
  19. Výrazem roku jsou podle Collinsova slovníku fake news. Novinky.cz [online]. [cit. 2017-11-03]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]