Fake news

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Fake news (česky falešné zprávy) je typ žluté žurnalistiky šířící dezinformace či hoaxy.

Příčina[editovat | editovat zdroj]

Podle studie Kolumbijské univerzity lidé, pokud jsou (i nepřímo) ve skupině, mají tendenci si příliš neověřovat zprávy.[1] To vede například k šíření dezinformací na sociálních sítích.

Někteří komentátoři[kdo?] označují za fake news tvrzení Spojených států a jejich spojenců z roku 2003, že Irák krátce před Američany vedenou invazí do Iráku vlastnil zbraně hromadného ničení.[zdroj?] Později se toto tvrzení ukázalo jako nepravdivé.[2][3] Za fake news bylo v roce 2016 komentátorem ruské státní televizní stanice RT Neilem Clarkem označeno také tvrzení, které se objevilo před vojenskou invervencí v Libyi, že se libyjský režim chystal zmasakrovat obyvatelstvo Benghází, což bylo později označeno za nepodložené tvrzení Dolní sněmovnou Spojeného království.[3]

V roce 2014 Rusko použilo státem kontrolovaná média,[4] například síť RT,[5] k rozšiřování dezinformací o okolnostech ruské okupace Krymu[5] a sestřelu letu Malaysia Airlines 17 proruskými povstalci.[4][5]

Americký prezident Donald Trump opakovaně obvinil z šíření fake news některá americká média, například televizi CNN či deníky The New York Times či The Washington Post.[6] Amerického prezidenta podpořil polský prezident Andrzej Duda, který napsal: „Musíme nadále bojovat proti tomuto jevu. Polsko zažívá moc falešných zpráv z první ruky. Mnoho evropských a dokonce i amerických úředníků utváří své názory na Polsko na základě neúprosného toku falešných zpráv.“[6] V prosinci 2016 byl za šíření fake news kritizován americký deník Washington Post, poté co otiskl nepravdivou zprávu, že hackeři z Ruska pronikli do centrální elektrizační soustavy Spojených států.[7] Naopak západní média za jedny z častých šiřitelů fake news uvádějí zpravodajské zdroje rozšiřující ruskou propagandu.[8]

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Proti fake news se staví například Wikitribune.[9] V Česku se jimi zabývá Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám či projekt Manipulátoři.cz. Podle skupiny analytiků z Yaleovy univerzity jsou opatření Facebooku nedostatečná.[10]

V roce 2017 byl výraz fake news vyhlášen Collinsovým výkladovým slovníkem za slovo roku.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. YIRKA, Bob. Study suggests people less likely to fact check news when in company of other people. Phys.org. 2014-05-23. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. (anglicky) 
  2. The stench of the Iraq war lingers behind today's preoccupation with “fake news”.. The Guardian. 6. března 2017.
  3. a b ‘Fake news’ & ‘post-truth’ politics? What about those Iraqi WMDs?. RT. Neil Clark. 21. listopadu 2016.
  4. a b SHUSTER, Simon. How Russia Has Obscured the Facts In the MH17 Investigation. Time. 2016-09-29. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c MACFARQUHAR, Neil. A Powerful Russian Weapon: The Spread of False Stories. The New York Times. 2016-08-28. Dostupné online [cit. 2018-02-13]. (anglicky) 
  6. a b Trump vyhlásil ‚ceny‘ za fake news. Polský prezident mu za to poděkoval. Lidovky. 18. ledna 2018.
  7. Leetaru, Kalev."'Fake News' and How The Washington Post Rewrote Its Story on Russian Hacking of the Power Grid", Forbes, 1. ledna 2017. 
  8. The Motherland Calls: Russian propaganda is state-of-the-art again. The Economist. 2016-12-08. Dostupné online [cit. 2018-02-01]. (anglicky) 
  9. ČÍŽEK, Jakub. Autor Wikipedie vyhlásil válku fake news. Spustil nový projekt Wikitribune – Živě.cz. Živě.cz. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. (česky) 
  10. https://techxplore.com/news/2017-09-yale-facebook-tag-fake-news.html - Yale researchers cannot feel the punch in Facebook fight to tag fake news
  11. Výrazem roku jsou podle Collinsova slovníku fake news. Novinky.cz [online]. [cit. 2017-11-03]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]