Dezinformace

Dezinformace je součást propagandy a je definována jako nepravdivá informace, která je záměrně šířena za účelem oklamání lidí. Dezinformace je někdy zaměňována s misinformací, což je také nepravdivá informace, ale ne záměrně. Slovo dezinformace vzniká přidáním latinské předpony dis- ke slovu informace a znamená „převrácení nebo odstranění informace“. Člověku, který šíří dezinformace, se říká dezinformátor.

Podle Ministerstva vnitra „dezinformace znamená šíření záměrně nepravdivých informací, obzvláště pak státními aktéry nebo jejich odnožemi vůči cizímu státu nebo vůči médiím, s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří je přijímají“. Podle Vojenského zpravodajství dezinformace zpravidla zapadají do nějakého širšího obsahu, neboť jejich autoři obvykle sledují rozsáhlejší agendu, a dále pak dezinformace nemusí být smyšlená. Může se jednat o informaci prezentovanou v zavádějícím kontextu, kupříkladu vyjádření nevýznamných osob může být prezentováno jako odraz nálad celé společnosti nebo její významné části. Někdy je cílem dezinformace jen zpochybnit původní informaci nebo její pravdivostní hodnotu předstíráním, že existuje alternativní pravda nebo že nikdo neříká pravdu. Motivem dezinformátora také může být vydělání peněz nebo získání volené funkce.

Dělení

V základním dělení se rozlišují dezinformace pasivní, kdy dochází k manipulaci již existující informace, ve smyslu jejího zpoždění, zatajení či likvidace. Druhou skupinou jsou dezinformace aktivní, které jsou vyráběny či záměrně pozměňovány.

Použití

Dezinformace bývá využívána zejména ve válečných konfliktech nebo v rámci výzvědných tajných služeb (špionáže). Příkladem může být klasická varianta dezinformace, kterou uplatnil athénský vojevůdce Themistoklés, když oklamal krále Xerxa I., čímž zvítězil v bitvě u Salamíny roku 480 př. n. l.

V moderní éře je dezinformace šířena také v politickém boji prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Nejrozšířenějším zdrojem dezinformací jsou dezinformační weby, jejichž články se nejvíce šíří na sociálních sítích a pomocí řetězových e-mailů.

Příklady

• Příkladem politického boje může být falešná zpráva vypuštěná KGB, že AIDS byl vyvinut v rámci vojenského výzkumu Spojených států amerických. Tuto informaci převzaly a vytiskly indické noviny a následně se dezinformace rozšířila do celého světa.
• V českém prostředí je příkladem klamná zpráva o údajném zabití studenta Martina Šmída na Národní třídě na začátku Sametová revoluce dne 17. listopadu 1989. Informaci vypustila Drahomíra Dražská. Fámu si prý vymyslela jen ze vzteku a z bezmoci nad tím, že byla na Národní třídě zraněna.

Disinformation vs Misinformation

• Za šíření dezinformací bylo označeno tvrzení vlád Spojených států a Velké Británie a jejich zpravodajských služeb, že Irák krátce před invazí do Iráku v roce 2003 vlastnil zbraně hromadného ničení. Podle bývalého britského premiéra Gordona Browna byla tehdy samotná britská vláda obětí dezinformační kampaně ze strany Spojených států. Později však byly odtajněny dokumenty o Operaci Avarice.
• Vláda Sociálních demokratů ve Švédsku varovala před šířením dezinformací a propagandy ze strany Ruska před parlamentními volbami v roce 2018. Vyškolila proto úředníky a do švédských domácností distribuovala miliony letáků varujících před hrozbou. Po volbách provedl Oxford Internet Institute, který je součástí Oxfordské univerzity, analýzu šíření falešných zpráv a dezinformací ve Švédsku a zjistil, že okolo 80 % hlavních zdrojů bylo domácího švédského původu, zatímco ruské zdroje představovaly pouhé 1 % URL adres. Rusko bylo obviněno, že ke koordinovanému šíření dezinformací využívá tzv. trollí farmy.
• Americká kyberbezpečnostní firma New Knowledge, jejíž zprávu o údajném ruském působení a ovlivňován voleb zveřejnil zpravodajský výbor amerického Senátu jako důkaz vlivu ruských fake news a dezinformací ve Spojených státech, byla v prosinci 2018 obviněna, že ve spolupráci se společností napojenou na Demokraty vytvořila tisíce falešných ruských trollů na Facebooku a Twitteru, kteří měli během senátních voleb v Alabamě vytvořit dojem, že Rusové podporují republikánského kandidáta Roye Moora. Moore nakonec volby do Senátu prohrál.
• Britský lékař Andrew Wakefield publikoval v odborném časopise The Lancet v roce 1998 informaci, že očkování způsobuje autismus. Teprve v roce 2004 popsal britský investigativní novinář Brian Deer v časopisu The Sunday Times střet zájmů Wakefielda, na základě kterého byla tato informace vědecky vyvrácena, avšak stala se součástí neustále opakovaného mýtu. Následkem toho byl Andrew Wakefield vyřazen z britského seznamu lékařů a na území Spojeného království mu bylo odepřeno právo vykonávat lékařské povolání.

Misinformace

Často za totožný pojem je považováno slovo misinformace, které však má podobný hlavní (denotativní) význam, leč v některých dílčích významech se liší. Dezinformace je úmyslně lživá informace za účelem poškození či ovlivnění někoho. Oproti tomu misinformace je většinou nezáměrně nepravdivá informace čili chybná. Popřípadě může jít o satiristické pojetí zpráv (například web Tisíckráte.cz).

Odkazy

Literatura

• ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3. 
• KOVAŘÍKOVÁ, Zdeňka; GROHMANN, Jan. Rusko a dezinformace. Armádní noviny [online]. 2022-10-21 [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 

Související články

• Fake news (falešná zpráva)
• Hoax (poplašná zpráva)
• Informace
• Informační válka
• Manipulace
• Mystifikace
• Propaganda

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dezinformace na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo dezinformace ve Wikislovníku
• Dezinformace v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
• iRozhlas: Tag dezinformace
• Zadražilová, I.: Informace a dezinformace z hlediska jejich dopadu na společnost, bakalářská práce, FF MU v Brně, 2007

Autoritní data	NKC: ph138026 TDKIV: 000000095 BNF: cb11959113p (data) GND: 4252093-9 LCCN: sh85038430 LNB: 000060287 NARA: 10640251 NLI: 987007557964705171

Portály: Politika | Informační věda a knihovnictví