Dezinformace
Dezinformace (z latiny: de = od, informare = vzdělávat, upravovat) je lživá, klamná, falešná informace, která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti, tak aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravdivosti. Je v antagonistickém postavení k pravdivé zprávě.
Dělení[editovat | editovat zdroj]
V základním dělení se rozlišují dezinformace pasivní, kdy dochází k manipulaci již existující informace, ve smyslu jejího zpoždění, zatajení či likvidace. Druhou skupinou jsou dezinformace aktivní, které jsou vyráběny či záměrně pozměňovány.
Použití[editovat | editovat zdroj]
V dřívějších dobách byla dezinformace využívána zejména ve válečných konfliktech nebo v rámci výzvědných tajných služeb (špionáže). Příkladem může být klasická varianta dezinformace, kterou uplatnil athénský vojevůdce Themistoklés, když oklamal krále Xerxa I., čímž zvítězil v bitvě u Salamíny roku 480 př. n. l.
V moderní éře je dezinformace šířena také v politickém boji prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Příkladem takové varianty může být falešná zpráva vypuštěná KGB, že AIDS byl vyvinut v rámci vojenského výzkumu Spojených států amerických. Tuto informaci převzaly a vytiskly indické noviny a následně se dezinformace rozšířila do celého světa. V českém prostředí je příkladem klamná zpráva o údajném zabití studenta Martina Šmída na Národní třídě 17. listopadu 1989. Informaci vypustila Drahomíra Dražská. Fámu si prý vymyslela jen ze vzteku a z bezmoci nad tím, že byla na Národní třídě zraněna.[1]
Za šíření dezinformací bylo označeno tvrzení vlád Spojených států a Velké Británie a jejich zpravodajských služeb, že Irák krátce před invazí do Iráku v roce 2003 vlastnil zbraně hromadného ničení.[2] Podle bývalého britského premiéra Gordona Browna byla samotná britská vláda obětí dezinformační kampaně ze strany Spojených států.[3]
Vláda Sociálních demokratů ve Švédsku varovala před šířením dezinformací a propagandy ze strany Ruska před parlamentními volbami v roce 2018. Vyškolila proto úředníky a do švédských domácností distribuovala miliony letáků varujících před hrozbou. Po volbách provedl Oxford Internet Institute, který je součástí Oxfordské univerzity, analýzu šíření falešných zpráv a dezinformací ve Švédsku a zjistil, že okolo 80 % hlavních zdrojů bylo domácího švédského původu, zatímco ruské zdroje představovaly pouhé 1 % URL adres.[4][5] Rusko se prokazatelně snažilo zasahovat i do výsledků dalších voleb.[6] Ke koordinovanému šíření dezinformací využívá tzv. trollí farmy.[7]
Americká kyberbezpečnostní firma New Knowledge, jejíž zprávu o údajném ruském působení a ovlivňován voleb zveřejnil zpravodajský výbor amerického Senátu jako důkaz vlivu ruských fake news a dezinformací ve Spojených státech, byla v prosinci 2018 obviněna, že ve spolupráci se společností napojenou na Demokraty vytvořila tisíce falešných ruských trollů na Facebooku a Twitteru, kteří měli během senátních voleb v Alabamě vytvořit dojem, že Rusové podporují republikánského kandidáta Roye Moora. Moore nakonec volby do Senátu prohrál.[8][9]
Nejrozšířenějším zdrojem dezinformací jsou dezinformační weby, jejichž články se nejvíce šíří na sociálních sítích a pomocí e-mailů.
Misinformace[editovat | editovat zdroj]
Často za totožný pojem je považováno slovo misinformace, které však má podobný denotativní význam, leč v některých dílčích významech se liší. Dezinformace je úmyslně lživá informace za účelem poškození či ovlivnění někoho. Oproti tomu misinformace je většinou nezáměrně nepravdivá informace čili chybná. Popřípadě může jít o satiristické pojetí zpráv (například web. Tisíckráte.cz).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Fake news (falešná zpráva)
- Hoax (poplašná zpráva)
- Informace
- Informační válka
- Manipulace
- Mystifikace
- Propaganda
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ TELEVIZE, Česká. Drahomíra Dražská: Strůjkyně zprávy o mrtvém Šmídovi promluvila. ČT24 - Česká televize [online]. [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. (česky)
- ↑ WMD and the fatal war of misinformation. The Independent [online]. 25. ledna 2004. Dostupné online.
- ↑ Britain was 'misled' and 'misinformed' by US over Iraq's WMDs. SBS News [online]. 5. listopadu 2017. Dostupné online.
- ↑ Fake News Takes Its Toll on Sweden’s Elections. www.bloomberg.com. Bloomberg, 15. listopadu 2018. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ New report shows that Swedish election second only to US in proportion of ‘junk news’ shared. Oxford Internet Institute [online]. 6. září 2018. Dostupné online.
- ↑ Politico: Rakousko ukazuje, že ruské snahy o ovlivňování voleb nejsou jen pustými výmysly. www.patria.cz [online]. [cit. 2020-03-16]. Dostupné online.
- ↑ Novinářka popsala, jak funguje ruská továrna na fake news. ‚Smrtí mi pak vyhrožovali i přátelé,‘ vzpomíná. iROZHLAS [online]. [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Group touted by Democrats for 'bombshell' Russia report was behind Alabama Senate race tricks. Fox News [online]. 28. prosince 2018. Dostupné online.
- ↑ GREENWALD, Glenn. NBC News, to Claim Russia Supports Tulsi Gabbard, Relies on Firm Just Caught Fabricating Russia Data for the Democratic Party. The Intercept [online]. 3. února 2019. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo dezinformace ve Wikislovníku- Dezinformace v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
- Zadražilová, I.: Informace a dezinformace z hlediska jejich dopadu na společnost, bakalářská práce, FF MU v Brně, 2007
