Gordon Brown

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
The Rt Hon Gordon Brown
Gordon Brown official.jpg
Premiér Spojeného království 
Ve funkci:
27. červen 2007 – 11. květen 2010
PanovníkAlžběta II.
PředchůdceTony Blair
NástupceDavid Cameron
Člen parlamentu
Předchůdcenově zřízený obvod
Volební obvodKirkcaldy a Cowdenbeath
Většina18 216 (43,6 %)
Stranická příslušnost
ČlenstvíLabouristé

Narození20. února 1951 (70 let)
Skotsko Giffnock, Skotsko
NárodnostSkotové
ChoťSarah Macaulay
RodičeRev. John Ebenezer Brown a Bunty Souter
PříbuzníAndrew Brown (sourozenec)
SídloDowning Street 10
Alma materUniversity of Edinburgh
Profesehistorik, žurnalista
Náboženstvískotský presbyterián
Oceněníčestný společník Edinburské královské společnosti
CommonsGordon Brown
Některá data mohou pocházet z datové položky.

James Gordon Brown (* 20. února, 1951 Giffnock) je britský politik. Byl předsedou labouristické strany (od 24. června 2007 do 11. května 2010) a předsedou vlády (od 27. června 2007 do 11. května 2010). Předtím v letech 1997–2007 zastával funkci ministra financí.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Už v 16 letech byl přijat na Edinburskou univerzitu, kde v roce 1972 ukončil magisterská studia, v roce 1982 potom dosáhl doktorátu (PhD.). V letech 19721975 byl rektorem Edinburské univerzity, zvolen byl ještě jako student. Při školním ragbyovém zápase utrpěl poranění hlavy, v důsledku kterého je slepý na levé oko.

Veřejná činnost[editovat | editovat zdroj]

V opozici[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byl zvolen do parlamentu v roce 1983. 80. letech byl postupně mluvčím opozice pro průmysl a obchod, stínovým ministrem průmyslu a obchodu a v roce 1992 se stal stínovým ministrem financí. Po smrti předsedy labouristické strany Johna Smitha v květnu 1994 byl jedním z hlavních kandidátů na jeho nástupce. Zvolen však byl Tony Blair, který Brownovi přenechal oblast ekonomické politiky.

Kancléř pokladu[editovat | editovat zdroj]

Po vítězství labouristů ve volbách v roce 1997 se stal v kabinetu Tonyho Blaira kancléřem pokladu (tradiční označení britského ministra financí). Úřad zastával nepřetržitě přes deset let, nejdéle v moderních dějinách ministerstva. Mezi jeho nejvýznamnější kroky v úřadě patřilo posílení postavení Bank of England, snížení daní z příjmů, prosazoval úspory ve vládních výdajích, prodal část zlatých zásob, odepsal část dluhů zemí Třetího světa. Ekonomický růst byl za jeho úřadování vyšší než průměr Eurozóny, naopak nezaměstnanost byla nižší. V Blairově vládě patřil mezi hlavní odpůrce přijetí Eura. Spekulace vyvolávaly proměny jeho vztahu s premiérem, který dlouho otálel se svým odchodem z funkce. Po léta byl považován za Blairova nejpravděpodobnějšího nástupce.

Předseda vlády[editovat | editovat zdroj]

Gordon Brown s americkým prezidentem George W. Bushem, Camp David, červenec 2007

Mezi jeho hlavní cíle v době nástupu do funkce 27. června 2007 opatření proti korupci, konstituční reforma (vyjasnění práv a povinností britských občanů), řešení bytové otázky a zdravotnictví.

V zahraniční politice prosazuje postupné stahování britských vojsk z Iráku, vztahy s USA zůstávají nadále těsné, nikoliv však tak vřelé jako za vlád Tonyho Blaira. V současné době po sérii neúspěchů ve volbách čelí silné kritice od členů své strany.

3. října 2008 ohlásil rozsáhlé změny ve složení vlády. Povolal z Bruselu evropského komisaře pro obchod Petera Mandelsona. Dosavadní ministr podnikání John Hutton se stal ministrem obrany, kde nahradil Dese Browna, a šéf labouristických poslanců v Dolní sněmovně Geoff Hoon se stal novým ministrem dopravy namísto Ruth Kellyové. Do vlády se vrátila i bývalá ministryně zahraničí Margaret Beckettová, která se stala ministryní bytové výstavby.[1] Brown také vytvořil nové ministerstvo pro energetiku a změnu klimatu, které vedl Ed Miliband[2], Brownův pozdější nástupce ve vedení Labouristické strany.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 2000 se oženil se Sarah Macaulayovou. Mají spolu dva syny.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Byl kritizován za napojení svého bratra na lobbisty atomového energetického průmyslu. Rozruch vyvolalo také jeho pozvání pro bývalou premiérku Margaret Thatcherovou do Downing Street a také fakt, že nenechal své předsednictví potvrdit v mimořádných volbách.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gordon Brown na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Správce pokladu
Předchůdce:
Kenneth Clarke
19972007
Gordon Brown
Nástupce:
Alistair Darling