George Hamilton-Gordon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
George Hamilton-Gordon
4th Earl of Aberdeen.jpg
Premiér Spojeného království
Ve funkci:
19. prosinec 1852 – 30. leden 1855
PanovníkViktorie
PředchůdceEdward Smith-Stanley
NástupceHenry Temple
Stranická příslušnost
ČlenstvíKonzervativní strana
Narození28. leden 1784
Edinburgh
Úmrtí14. prosinec 1860
Londýn
Místo pohřbeníLondýn
ChoťLady Catherine Hamilton (1805–1812)
Harriet Hamilton Gordon, Countess of Aberdeen (1815–1833)
RodičeGeorge Gordon a Charlotte Baird
DětiGeorge Hamilton-Gordon, 5th Earl of Aberdeen
Arthur Hamilton-Gordon, 1st Baron Stanmore
Lady Jane Hamilton-Gordon
Lady Charlotte Hamilton-Gordon
Lady Alice Hamilton-Gordon
unnamed Gordon, Lord Haddo
Alexander Hamilton-Gordon
Frances Hamilton-Gordon
Douglas Hamilton-Gordon
PříbuzníRobert Gordon, William Gordon a Alexander Gordon (sourozenci)
Katherine Eliza, George Hamilton-Gordon, 6th Earl of Aberdeen, John Hamilton-Gordon, 1. markýz z Aberdeenu[1], Harriet Gordon, Mary Gordon a James Henry Gordon[2] (vnoučata)
Alma materSt John's College, Cambridge
Profesepolitik a diplomat
Náboženstvíprotestantismus
Oceněníčlen Královské společnosti
Fellow of the Society of Antiquaries of Scotland
společník Edinburské královské společnosti
Podvazkový řád
PodpisGeorge Hamilton-Gordon, podpis
CommonsGeorge Hamilton-Gordon, 4th Earl of Aberdeen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Hamilton-Gordon, 4. hrabě z Aberdeenu, (28. leden 1784 – 14. prosinec 1860) byl britský státník pocházející ze Skotska, člen strany Toryů, který v letech 1852 až 1855 vykonával funkci premiéra.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 28. ledna 1784 jako nejstarší syn Geroge Gordona, lorda Haddo, a jeho manželky Charlotte. Po smrti jeho rodičů (otec 1791, matka 1795) byl svěřen do péče Henryho Dundase. Studoval na škole v Harrow a poté na St John's College v Cambridgi.

Po smrti svého dědečka roku 1801 zdědil titul hraběte z Aberdeenu a procestoval celou Evropu. Po návratu do země roku 1805 se oženil s Catherine Elizabeth a v prosinci se stal zástupcem Skotska ve Sněmovně lordů.

Roku 1812 byl jmenován mimořádným velvyslancem ve Vídni, kde v říjnu 1813 podepsal mírovou dohodu mezi Británií a Rakouskem. Byl jedním ze zástupců Británie na kongresu v Chatillonu v únoru 1814 a na jednáních, která vedla k uzavření pařížské mírové smlouvy v květnu téhož roku. Po návratu do země byl jmenován vikomtem a členem tajné rady. V následujících třinácti letech zastával méně významné politické funkce.

V červnu 1828 se stal ministrem zahraničí ve Wellesleyho vládě, ale spolu s ním z důvodu nesouhlasu s reformou volebních obvodů odstoupil. Ve vládě Roberta Peela vykonával funkci ministra války a kolonií a později i ministra zahraničí. V té době přispěl k urovnání sporů se Spojenými státy americkými týkajícími se vytyčení hranic na severovýchodě a v Oregonu a pracoval na zlepšení vztahů s Francií. Spolu s Peelem rezignoval po prosazení zrušení cla na obilí. Po Peelově smrti se stal vůdčí postavou jeho následovatelů (označovaných jako peelité).

V prosinci 1852 se stal předsedou koaliční vlády vytvořené spojenectvím Whigů a stoupenců bývalého premiéra Roberta Peela. I když byly názory na volný obchod a vnitrostátní reformy stejné, postoje k zahraničí byly v rámci vlády odlišné. Na nátlak některých ministrů zapojil zemi do Krymské války na straně Osmanské říše. Tato válka ale skončila pro Británii neúspěchem. Poté, co byly zveřejněny podrobnosti o chybách ve vedení tohoto válečného konfliktu, John Russell rezignoval. V lednu 1855 byla vytvořena komise pro vyšetření postupu ve válce, což Gordon pochopil jako vyjádření nedůvěry a rezignoval také.

Gordon zemřel 14. prosince 1860 v Londýně a byl pohřben v rodinné hrobce u Stanmore.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Hamilton-Gordon, 4th Earl of Aberdeen na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Kindred Britain.
  2. ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Premiéři Spojeného království
Království Velké Británie (1707–1801)
Robert Walpole (1721–1742) • Spencer Compton (1742–1743) • Henry Pelham (1743–1754) • Thomas Pelham-Holles (1754–1756) • William Cavendish (1756–1757) • Thomas Pelham-Holles (1757–1762) • John Stuart (1762–1763) • George Grenville (1763–1765) • Charles Watson-Wentworth (1765–1766) • William Pitt (1766–1768) • Augustus Fitzroy (1768–1770) • Frederick North (1770–1782) • Charles Watson-Wentworth (1782) • William Petty (1782–1783) • William Cavendish-Bentinck (1783) • William Pitt mladší (1783–1801)
Znak Spojeného království
Spojené království (od 1801)
Henry Addington (1801–1804) • William Pitt mladší (1804–1806) • William Wyndham Grenville (1806–1807) • William Cavendish-Bentinck (1807–1809) • Spencer Perceval (1809–1812) • Robert Jenkinson (1812–1827) • George Canning (1827) • Frederick John Robinson (1827–1828) • Arthur Wellesley (1828–1830) • Charles Grey (1830–1834) • William Lamb (1834) • Arthur Wellesley (1834) • Robert Peel (1834–1835) • William Lamb (1835–1841) • Robert Peel (1841–1846) • John Russell (1846–1852) • Edward Smith-Stanley (1852) • George Hamilton-Gordon (1852–1855) • Henry Temple (1855–1858) • Edward Smith-Stanley (1858–1859) • Henry Temple (1859–1865) • John Russell (1865–1866) • Edward Smith-Stanley (1866–1868) • Benjamin Disraeli (1868) • William Gladstone (1868–1874) • Benjamin Disraeli (1874–1880) • William Gladstone (1880–1885) • Robert Cecil (1885–1886) • William Gladstone (1886) • Robert Cecil (1886–1892) • William Gladstone (1892–1894) • Archibald Primrose (1894–1895) • Robert Cecil (1895–1902) • Arthur Balfour (1902–1905) • Henry Campbell-Bannerman (1905–1908) • Herbert Henry Asquith (1908–1916) • David Lloyd George (1916–1922) • Andrew Bonar Law (1922–1923) • Stanley Baldwin (1923–1924) • Ramsay MacDonald (1924) • Stanley Baldwin (1924–1929) • Ramsay MacDonald (1929–1935) • Stanley Baldwin (1935–1937) • Neville Chamberlain (1937–1940) • Winston Churchill (1940–1945) • Clement Attlee (1945–1951) • Winston Churchill (1951–1955) • Anthony Eden (1955–1957) • Harold Macmillan (1957–1963) • Alec Douglas-Home (1963–1964) • Harold Wilson (1964–1970) • Edward Heath (1970–1974) • Harold Wilson (1974–1976) • James Callaghan (1976–1979) • Margaret Thatcherová (1979–1990) • John Major (1990–1997) • Tony Blair (1997–2007) • Gordon Brown (2007–2010) • David Cameron (2010–2016) • Theresa Mayová (2016–2019) • Boris Johnson (od 2019)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=George_Hamilton-Gordon&oldid=18577449“