Charles Grey

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Charles Grey
Grey2.JPG
Premiér Spojeného království
Ve funkci:
22. listopad 1830 – 16. červenec 1834
PanovníkVilém IV. Britský
PředchůdceArthur Wellesley
NástupceWilliam Lamb
Ministr zahraničí Spojeného království
Ve funkci:
24. září 1806 – 25. března 1807
PředchůdceCharles James Fox
NástupceSir George Canning
První lord admirality
Ve funkci:
11. února 1806 – 29. září 1806
PředchůdceCharles Middleton, 1. baron Barham
NástupceThomas Grenville
Stranická příslušnost
ČlenstvíWhigové

Narození13. března 1764
Fallodon, Northumberland
Úmrtí17. července 1845 (ve věku 81 let)
Howick, Northumberland
ChoťMary Grey, Countess Grey (1794–1845)
Partner(ka)Georgiana Cavendishová
RodičeCharles Grey, 1st Earl Grey a Elizabeth Grey, Countess Grey
DětiEliza Courtney
Louisa Elizabeth Grey
Henry George Grey, 3. hrabě Grey
Frederick Grey
Charles Grey
stillborn daughter Grey
Lady Caroline Grey
Lady Georgiana Grey
Lady Mary Grey
William Grey
George Grey
Thomas Grey
John Grey
Francis Grey
Henry Cavendish Grey
William George Grey
Lady Elizabeth Bulteel
PříbuzníSir George Grey, 1st Baronet[1], Lady Elizabeth Grey[1], Edward Grey[1] a Lady Hannah Grey[1] (sourozenci)
Georgiana Ellice[2][1], Alexandra Ellice[2], Robert Ellice[2], Eliza Ellice[2] a Charles Ellice[2] (vnoučata)
Alma materTrinity College, Cambridge
Profesepolitik
OceněníPodvazkový řád
PodpisCharles Grey, podpis
CommonsCharles Grey, 2nd Earl Grey
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Grey, 2. hrabě Grey (Charles Grey, 2nd Earl Grey, 2nd Viscount Howick, 2nd Baron Grey of Howick, 3rd Baronet Grey of Howick) (13. března 176417. července 1845) byl britský státník a premiér. Jako člen strany whigů byl dlouholetým vlivným poslancem a řečníkem Dolní sněmovny, jako dědic hraběcího titulu se stal v roce 1807 členem Sněmovny lordů. Mezitím byl v letech 1806–1807 krátce ministrem námořnictva a ministrem zahraničí. V letech 1830–1834 zastával úřad britského předsedy vlády, v této funkci prosadil volební reformu z roku 1832 a zrušení otroctví v koloniích (1833).[3] Jeho jméno je spojeno i s aromatickou značkou čajeEarl Grey.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Portrét Charlese Greye z roku 1794

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Greyů dlouhodobě sídlící na zámku Howick HallNorthumbrii.[4] Narodil se jako nejstarší z pěti synů generála Charlese Greye, 1. hraběte Greye (1729–1807) a jeho manželky Elizabeth (1744–1822), rozené taktéž Greyové. Studoval na Eton College a později na Trinity College v univerzitním městě Cambridge. Na Cambridgské univerzitě studoval latinu, anglickou kompozici a řečnictví, což mu dopomohlo k tomu, že se z něho později stal jeden z nejschopnějších parlamentních řečníků. V letech 1784–1786 absolvoval kavalírskou cestu, navštívil Francii, Itálii a německé země.

Roku 1786 byl zvolen poslancem Dolní sněmovny. Stal se součástí skupiny whigů, jako byli Charles James FoxRichard Brinsley Sheridan, soustředěné tehdy kolem Jiřího, prince z Walesu. Brzy byl zvolen do vysoké funkce v této politické straně. Byl výrazným zastáncem emancipace katolíků a volební reformy.

Po náhlém úmrtí premiéra Williama Pitta se v roce 1806 stal členem Grenvillovy koaliční vlády jako ministr námořnictva. Po Foxově smrti převzal funkci ministra zahraničí a mluvčího strany whigů v Dolní sněmovně. Poté, co jeho otec získal v roce 1806 titul hraběte, vystupoval jako jeho dědic pod jménem vikomt Howick. Grenvillova vláda padla následujícího roku, Charles Grey po otci v roce 1807 zdědil titul hraběte a stal se členem Sněmovny lordů. Také v horní komoře britskéh parlamentu patřil k předním osobnostem strany whigů a přes dvacet let byl mluvčím opozice proti vládám toryů.

Volební reforma[editovat | editovat zdroj]

Zámek Howick Hall (Northumberland), hlavní sídlo hrabat Greyů

Po volbách v roce 1830 se whigové dostali k moci a Grey se stal předsedou vlády, v roce 1831 byl jmenován rytířem Podvazkového řádu.[5] V době kdy byl premiérem, zasadil se o přijetí zákona reformujícího volební obvody, který změnil strukturu dolní komory parlamentu, a roku 1833 byl v rámci Britského impéria realizován zákaz otroctví. V následujících letech ale došlo v jeho názorech k posunu směrem ke konzervatismu a byl opatrný v prosazování dalších reforem. Roku 1834 odešel z politiky a jeho nástupcem ve funkci premiéra se stal William Lamb.

Grey se vrátil do Howicku, ale politický vývoj stále sledoval. S postupujícím časem se vyjadřoval k vládě stále kritičtěji a to především proti narůstající závislosti vlády na radikálech. V jeho názorech se stále více projevoval konzervatismus, jaký vyjádřil na svém posledním veřejném vystoupení v září 1834 – uvedl, že účelem volební reformy byla ochrana a posílení konstitucionálního řádu, který měl být akceptovatelný pro většinu společnosti, zvláště pak pro střední společenskou třídu, které tato reforma přinesla největší užitek.

Pozdní období[editovat | editovat zdroj]

Grey strávil poslední léta svého života v ústraní v Howicku se svými knihami, rodinou a psy. V posledních letech byl jeho zdravotní stav chatrný a 17. července 1845 zemřel. Byl pohřben na místním hřbitově.

Značka čaje Earl Grey tea, čaj obsahující aromatickou bergamotovou silici, je pojmenována na jeho počest.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Charlesova manželka Mary Elizabeth s dcerami Carolinou a Georgianou (1805)

V roce 1794 se oženil s Mary Elizabeth Ponsonbyovou (1776–1861), dcerou vlivného irského politika Williama Ponsonbyho (1744–1806) ze šlechtické rodiny Ponsonbyů. Z jejich manželství se narodilo šestnáct dětí.

Charlesův mladší bratr Sir Henry George Grey (1766–1845) sloužil v armádě a během napoleonských válek dosáhl hodnosti generála. Další bratr Sir George Grey (1767–1828) byl námořním důstojníkem a předkem linie baronetů z Fallodonu (z jeho potomstva pocházel pozdější dlouholetý ministr zahraničí Edward Grey). Nejmladší bratr Edward Grey (1782–1837) byl biskupem v Herefordu.

Díky své manželce měl 2. hrabě Grey příbuzenské vazby také na několik významných z rodu Ponsonbyů. Jeho švagry byli generálmajor William Ponsonby (1772–1815), který padl v bitvě u Waterloo a významný diplomat John Ponsonby, 1. vikomt Ponsonby (1770–1855), dlouholetý britský velvyslanec v Istanbulu a ve Vídni.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Kindred Britain.
  2. a b c d e Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. Ottův slovník naučný, díl X.; Praha, 1895; s. 478 (heslo Grey)
  4. Rodokmen hrabat Greyů
  5. LOUDA, Jiří: Coats of Arms of the Knights of the Order of the Garter; Univerzita Palackého Olomouc, 2020; s. 459 ISBN 978-80-244-5621-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]