Liz Trussová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
The Rt Hon Liz Trussová
Liz Trussová (2022)
Liz Trussová (2022)
Premiérka Spojeného království
Úřadující
Ve funkci od:
6. září 2022
PanovníkAlžběta II.
Karel III.
VicepremiérkaThérèse Coffeyová
PředchůdceBoris Johnson
Vůdkyně Konzervativní strany
Úřadující
Ve funkci od:
5. září 2022
PředchůdceBoris Johnson
Ministryně zahraničí Spojeného království
Ve funkci:
15. září 2021 – 6. září 2022
Předseda vládyBoris Johnson
PředchůdceDominic Raab
NástupceJames Cleverly
Ministryně pro ženy a rovné příležitosti Spojeného království
Ve funkci:
10. září 2019 – 6. září 2022
Předseda vládyBoris Johnson
PředchůdkyněAmber Ruddová
NástupceNadhim Zahawi
(ministr pro rovné příležitosti)
Poslankyně Dolní sněmovny
Úřadující
Ve funkci od:
6. května 2010
PředchůdceChristopher Fraser
Volební obvodSouth West Norfolk
Stranická příslušnost
ČlenstvíKonzervativní strana (od 1996)
Liberální demokraté (před 1996)

Narození26. července 1975 (47 let)
Oxford, Oxfordshire, Anglie
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
ChoťHugh O'Leary (od 2000)
RodičeJohn Kenneth Truss
Děti2
SídloThetford a Burnaby (1987–1988)
Alma materMerton College
Roundhay School
Profesepolitička a účetní
Webová stránkawww.elizabethtruss.com
CommonsLiz Truss
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mary Elizabeth Trussová (nepřechýleně: Truss, * 26. července 1975 Burnley) je britská politička, od září 2022 premiérka Spojeného království v čele většinového kabinetu a vůdkyně Konzervativní strany, jakožto třetí žena v těchto úřadech po Margaret Thatcherové a Therese Mayové.[1][2] V letech 2019–2022 zastávala úřad ministryně pro ženy a rovné příležitosti[3] a mezi roky 2021–2022 také ministryně zahraničních věcí ve vládě Borise Johnsona.[4] Jako členka konzervativců působila také ve vládních funkcích premiérů Davida Camerona a Theresy Mayové.

Po Cameronově rezignaci byla v červenci 2016 jmenována ministryní spravedlnosti a lordem kancléřem, čímž se stala první ženou v tisícileté historii tohoto úřadu (vyjma Eleonory Provensálské z roku 1253).[5][6][7] Po parlamentních volbách 2017 byla jmenována hlavní tajemnicí ministerstva financí.[8] Po odstoupení premiérky Mayové v roce 2019 podpořila kandidaturu Borise Johnsona na post předsedy Konzervativní strany, který ji po uvedení do premiérského křesla jmenoval státní tajemnicí pro mezinárodní obchod a předsedkyní Rady pro obchod. Podporovala vývoz britských zbraní do Saúdské Arábie a ignorovala výrok britského soudu, který se snažil vývozu zbraní zabránit z důvodu páchání válečných zločinů během Saúdy vedené vojenské intervence v Jemenu.[9][10]

V roce 2021 se stala ministryní zahraničí, když nahradila Dominica Raaba. Dne 19. prosince 2021 se stala hlavní vyjednavačkou britské vlády s Evropskou unií a předsedkyní britské Rady partnerství EU a Spojeného království, kde vystřídala lorda Frosta.[11] V listopadu 2021 vyzvala k příměří ve válce Tigraji mezi etiopskými povstaleckými skupinami a etiopskou vládou vedenou Abiy Ahmedem s tím, že „neexistuje žádné vojenské řešení a jsou zapotřebí jednání, aby se zabránilo krveprolití a nastolil trvalý mír“.[12] V únoru 2022 varovala Čínu, aby respektovala britskou suverenitu nad Falklandy poté, co Čína podpořila nárok Argentiny na Falklandské ostrovy.[13] Saúdskou Arábii označila za „spojence“.[14] Uvedla, že Británie a Turecko jsou „klíčovými evropskými spojenci“ v NATO a vyzvala k prohloubení britsko-turecké spolupráce v oblasti „energie, obrany a bezpečnosti“.[15] Prohlásila, že bude nadále podporovat Kypr v jeho úsilí „najít mírové a trvalé řešení“ kyperského konfliktu mezi řeckými Kypřany a Tureckem podporovanými severokyperskými separatisty.[16] Politiku Číny vůči etnické menšině Ujgurů označila za genocidu.[17]

Koncem roku 2021 se o ní začalo hovořit jako o možné nástupkyni premiéra Borise Johnsona.[18] Po jeho rezignaci se rozhodla utkat o post vůdce vládní Konzervativní strany, dle tradice znamenající také premiérský úřad. V zářijových vnitrostranických volbách 2022 porazila Rishiho Sunaka poměrem 81,33 ku 60,40 tisíce hlasů[19] a stala se vůdkyní konzervativců a britskou premiérkou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liz Truss na anglické Wikipedii.

  1. HJELMGAARD, Kim. What to know about Liz Truss, UK's incoming prime minister who models herself on Margaret Thatcher. USA TODAY [online]. 2022-09-06 [cit. 2022-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. JAMES, William; HOLTON, Kate; PIPER, Elizabeth. Truss appointed as Britain's PM, Johnson bows out. Reuters [online]. 2022-09-06 [cit. 2022-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Norfolk MP Liz Truss made international trade secretary [online]. 24-07-2019. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Britská ministryně: Ukažme Rusku, že útok na Ukrajinu by měl následky. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-12-21]. Dostupné online. 
  5. BOWCOTT, Owen. Liz Truss sworn in as first ever female lord chancellor. The Guardian. 21-07-2016. Dostupné online [cit. 30-01-2017]. (anglicky) 
  6. GRIFFITHS, Emma. Cabinet: Leadsom in, Gove out, Hunt stays: Round-up of today's news. www.bbc.co.uk. BBC News, 14-07-2016. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14-07-2016. (anglicky) 
  7. GERBER, Louis. Liz Truss is the new Secretary of Justice. Cosmopolis. Switzerland: 14-07-2016. Dostupné online [cit. 17-07-2016]. (anglicky) 
  8. Theresa May carries out Cabinet reshuffle. www.bbc.co.uk. BBC News, 11-06-2017. Dostupné online [cit. 11-06-2017]. (anglicky) 
  9. SABBAGH, Dan. Truss admits UK breached court order banning arm sales to Saudis again. The Guardian. 26. září 2019. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22. května 2022. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  10. CHUTER, Andrew. Britain lifts ban on Saudi weapons exports. Defense News. 7. července 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Ministerial appointments: 19 December 2021 [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. UK calls for ceasefire in Ethiopia conflict. Reuters. 5. listopadu 2021. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3. září 2022. (anglicky) 
  13. Liz Truss warns over Falklands' sovereignty as China backs Argentina's claim. The Independent. 6. února 2022. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3. září 2022. (anglicky) 
  14. UK foreign secretary praises Saudi Arabia, Oman for efforts to secure release of Briton. Saudi Gazette. 24. dubna 2022. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22. června 2022. (anglicky) 
  15. British foreign secretary visits Türkiye, discusses 'deepening cooperation'. TRT World. 23. června 2022. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25. června 2022. (anglicky) 
  16. Britain's leadership rivals, Truss and Sunak pledge support for Cyprus. Cyprus Mail. 10. srpna 2022. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11. srpna 2022. (anglicky) 
  17. Liz Truss pulls no punches about 'genocide' of Uighurs by China. The Times. 1. listopadu 2021. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Jako rotvajler. Šéfka britské diplomacie sedla do tanku a hlásí se o moc. iDNES.cz [online]. 2021-12-21 [cit. 2021-12-21]. Dostupné online. 
  19. WALKER, Peter A. Truss must act immediately on cost-of-living crisis: Sturgeon. businessInsider [online]. 2022-09-05 [cit. 2022-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]