David Cameron

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
The Rt Hon David Cameron
David Cameron
David Cameron
Úřadující
Ve funkci od: 11. května 2010
Panovník Alžběta II.
Předchůdce Gordon Brown

Člen parlamentu
Úřadující
Ve funkci od: 7. června 2001
Předchůdce Shaun Woodward
Volební obvod Witney
Většina 22,740 (32,5%)

Stranická příslušnost
Členství Konzervativní

Narození 9. října 1966 (49 let)
Anglie Londýn, Anglie
Choť Samantha Sheffieldová
Rodiče Ian Donald Cameron
Mary Fleur Mount
Děti Ivan Reginald Ian
Nancy Gwen
Arthur Elwen
Sídlo Downing Street 10
Vzdělání Oxfordská univerzita
Zaměstnání politik
Profese historik, žurnalista
Náboženství Anglikánská církev
Webová stránka http://www.davidcameronmp.com/
Commons Kategorie David Cameron

David William Donald Cameron (* 9. října 1966 Londýn) je britský politik, předseda Konzervativní stranypremiér Spojeného království Velké Británie a Severního Irska od vítězství, kterého dosáhl z pozice lídra strany v parlamentních volbách 2010. Po demisi Gordona Browna byl 11. května téhož roku jmenován premiérem, přičemž se stal nejmladším britským premiérem za posledních skoro 200 let.

Poté, co britští voliči rozhodli o vystoupení Spojeného království z Evropské unie v referendu dne 23. června 2016, ohlásil Cameron svou rezignaci na úřad premiéra, avšak se záměrem setrvat ve funkci do říjnové konference konzervativců, na níž by měl být vybrán jeho nástupce. Nový premiér by měl vést a vyjednávat britský odchod z unie (tzv. brexit), na němž se Cameron nehodlá podílet, neboť se velmi silně zasazoval za setrvání v unii.[1]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Cameron absolvoval Eton a Oxfordskou univerzitu. Předsedou své strany, v jejímž čele vystřídal Michaela Howarda, byl zvolen 6. prosince 2005, čímž se stal lídrem tehdejší opozice v britském parlamentě. Pod jeho vedením se Konzervativní strana zčásti odklonila od tradičního konzervativismu směrem k sociálně liberálním a dokonce levicovějším pozicím a změnila i styl své prezentace. Došlo tak k setření některých signifikantních rozdílů mezi jeho politickým uskupením a Labouristickou stranou, které se prohloubily od přerodu labouristů na tzv. New Labour.[2][3]

Ve vedení strany usiluje o modernizaci stranické politiky a věnuje svou pozornost i tématům britskou politikou dříve opomíjeným, jako jsou např. ochrana klimatu, evropská chemická politika (REACH), rozvoj obnovitelné energetiky a také boj s chudobou v oblastech třetího světa.[4] V roce 2006 v rozhovoru prohlásil, že podporoval rozhodnutí Tonyho Blaira a George W. Bushe provést invazi do Iráku.[5] Chová též nezdolnou náklonnost ke státu Izrael – na výroční večeři organizace United Jewish Israel Appeal řekl, že „není rozpor v tom být pyšný Žid, uvědomělý sionista a loajální britský občan“.[6]

V roce 2011 Cameron podpořil vojenskou intervenci v Libyi, která vedla ke svržení libyjské vlády a k rozpadu Libye.[7] Cameron sám prohlásil, že Británie hrála klíčovou roli při vojenské intervenci proti libyjské vládě a při podpoře protivládních povstalců.[8]

Cameronova vláda odmítla označit vyhlazení Arménů v Turecku jako genocidu, protože nechtěla narušit přátelské vztahy s Tureckem, které je klíčovým spojencem a členským státem NATO.[9]

Cameron podporuje spojenectví se Saúdskou Arábií[10] a britská vláda poskytuje vojenskou a logistickou podporu Saúdské Arábii při její vojenské intervenci v Jemenu, za což je Cameron kritizován částí domácí opozice, protože saúdské bombardování Jemenu si vyžádalo tisíce civilních obětí.[11]

Cameronova vláda je silně nepřátelská vůči Rusku a například navrhovala zablokovat přístup Ruska a jeho bank k systému mezinárodního bankovního platebního styku SWIFT.[12] V lednu 2016 Cameron zvažoval uvalit na Rusko další sankce za údajný podíl ruské vlády na smrti bývalého agenta FSB Litviněnka.[13]

Ačkoliv Cameron sliboval omezení imigrace, tak za jeho vlády počet imigrantů naopak vzrostl. Jenom v roce 2014 se do Spojeného království přistěhovalo 624 000 lidí, hlavně z jiných členských států Evropské unie, mj. z Polska.[14]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Je přímým potomkem (praprapraprapravnukem) krále Viléma IV. (1765-1837) a jeho milenky, irské herečky Dorothey Jordan a jako takový i příbuzným královny Alžběty II. (bratranec z pátého kolena); jako potomek dítěte vzešlého z nelegitimního vztahu ovšem nemůže figurovat v následnické linii britského trůnu. Přes Viléma IV. má anglické, skotské i německé předky.[15]

Cameronovi předci vlastnili třtinové plantáže na Jamajce se stovkami otroků.[16]

V roce 2013 účinkoval ve videoklipu britské populární hudební skupiny One Direction.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BERNARDY, David. Musíme se řídit vůlí lidu, řekl David Cameron. Rozhodl se rezignovat [online]. Český rozhlas, 2016-06-24, [cit. 2016-06-24]. Dostupné online.  
  2. HITCHENS, Peter. The Tories are doomed [online]. The Guardian, 2005-12-14, [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. HITCHENS, Peter. What does it matter if we are governed by Blue Labour or New Labour? [online]. blog Daily Mail, 2009-03-23, [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ŠUTA, Miroslav. Zelená lekce Davida Camerona Topolánkově ODS: Podpoříme povinnou náhradu nebezpečných chemikálií! [online]. Společnost pro trvale udržitelný život, 2006-10-17, [cit. 2016-06-24]. Dostupné online.  
  5. Cameron backs Blair on Iraq war [online]. BBC, 2006-06-23, [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. David Cameron’s Speech at Annual dinner of United Jewish Israel Appeal [online]. [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. JEMELKA, Petr. Puč v Libyi řídí Cameron a Sarkozy, četla Clintonová v mailu [online]. Aktuálně.cz, 2015-05-24, [cit. 2016-06-24]. Dostupné online.  
  8. MULHOLLAND, Hélène Mulholland. Libya intervention: British forces played key role, says Cameron [online]. The Guardian, 2011-09-02, [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. BLACK, Ian. Britain sidesteps Armenian genocide recognition a century after killings [online]. The Guardian, 2015-04-23, [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. STONE, Jon. David Cameron defends Britain's alliance with Saudi Arabia and rejects accusations it funds Isis [online]. The Independent, 2016-01-18, [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. STONE, Jon. David Cameron accused of silently taking Britain into Saudi Arabia’s war in Yemen [online]. The Independent, 2016-01-20, [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Britové chtějí odříznout Rusko od platebního systému SWIFT [online]. Novinky.cz, 2014-08-29, [cit. 2016-06-24]. Dostupné online.  
  13. HOŠEK, Jiří. Británie by mohla uvalit další sankce na Rusko. Kvůli vraždě Alexandra Litviněnka [online]. Český rozhlas, 2016-01-19, [cit. 2016-06-24]. Dostupné online.  
  14. GRICE, Andrew. David Cameron immigration pledge 'failed spectacularly' as figures show net migration almost three times as high as Tories promised [online]. The Independent, 2015-02-26, [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. BARRATT, Nick. Family detective: Adam Hart-Davis [online]. The Daily Telegraph, 2008-01-05, [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. MATULÍK, Rostislav. Světem hýbe kauza celebrit s otrokářskou minulostí [online]. Novinky.cz, 2015-08-16, [cit. 2016-06-24]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]