SWIFT

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
SWIFT
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formadružstvo s ručením omezeným
Datum založení1973
Adresa sídlaLa Hulpe, 1310, Belgie
Souřadnice sídla
Charakteristika firmy
Oblast činnostitelekomunikační průmysl a telekomunikace
OceněníCena velkého bratra (2006)
Identifikátory
Oficiální webwww.swift.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o bankovní společnosti. Další významy jsou uvedeny na stránce Swift.

Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci (anglicky Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication, SWIFT), oficiálně S.W.I.F.T. SCRL, je belgická nezávislá společnost sloužící jako zprostředkovatel a vykonavatel finančních transakcí v mezinárodním platebním styku.

Svých cílů SWIFT dosahuje provozem telekomunikační sítě SWIFTNet, kterou užívá více než 11 000 bank a dalších finančních i nefinačních institucí z více než 200 zemí světa. Ty jsou v této síti identifikovány jedinečnými kódy – BIC (Business Identifier Codes, standard ISO 9362), které jim SWIFT přiděluje. Těmto institucím též poskytuje software a související služby.

Společnost SWIFT byla za tímto účelem založena velkými evropskými a severoamerickými bankami v roce 1973. Právní formou jde o družstvo s ručením omezeným (francouzsky Société à responsabilité limitée Cooperative) vlastněné zúčastněnými institucemi, sídlící v belgickém La Hulpe nedaleko Bruselu.

V roce 2018 byla polovina přeshraničních plateb vyšších částek na světě realizována prostřednictvím systému SWIFT.[1] Denní počet vyměněných datových zpráv v roce 2015 činil 32 milionů (ve srovnání s 2,4 miliony v roce 1995).[2]

Univerzální přijetí systému SWIFT a závislost světové ekonomiky na něm znamená možnost jeho použití k politickému boji. V období let 20122016 byly v kontextu ekonomických a finančních sankcí uvalených Spojenými státy ze systému SWIFT odpojeny finanční instituce Íránu. V roce 2014 britská vláda uvažovala o vyloučení Ruska ze systému v rámci sankcí na něj uvalených v souvislosti s počínající krizí na Ukrajině,[3] a tak byl roku 2015 zaveden čínský systém CIPS a roku 2017 ruský systém SPFS. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022 rozhodla Evropská unie v rámci svých sankčních balíčků proti Rusku také o odpojení některých ruských bank, včetně největší Sberbank, od systému SWIFT.[4][5]

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Na sklonku šedesátých let začal výrazný nárůst mezinárodních bankovních operací převyšovat možnosti klasického ručního zpracování i možnosti tehdejších telekomunikačních prostředků. V této době banky komunikovaly převážně prostřednictvím dálnopisu (telex), který neposkytoval dostatečnou bezpečnost a nenabízel prostor pro efektivní automatizaci. Náklady se prudce zvyšovaly, což nutilo jednotlivé banky automatizovat a budovat vlastní zúčtovací systémy. Používání různých systémů a odlišných postupů jednotlivých bank v platebním styku vedlo velmi často k nedorozumění a ve svém důsledku komplikovalo zpracování plateb. Skupina významných bank navrhla proto řešení založené na dvou klíčových požadavcích – společném jazyku a společném telekomunikačním systému mezi bankami.

V květnu roku 1973 skupina 239 bank z patnácti vyspělých zemí Evropy a Severní Ameriky založila nevýdělečnou organizaci typu družstva, plně vlastněnou členskými bankami s hlavním sídlem v Bruselu v jejímž vedení byl Carl Reuterskiöld, dalším ze spoluzakladatelů byl Bessel Kok. Tato společnost měla za úkol sjednotit a standardizovat mezibankovní komunikaci a umožnit přenos dat mezi bankami a dalšími finančními institucemi s důrazem na bezpečnost a spolehlivost. Návrh a vývoj jednotného systému, postupů, řešení technických, komerčních a právních otázek trvaly další čtyři roky a velký význam v něm měla společnost Logica, mezinárodní společnost specializující se na informační technologie, která měla už tou dobou ve svém portfoliu zřízení řídícího systému pro síť plynovodů ve Spojeném království roku 1971.

V roce 1977 byl systém SWIFT úspěšně uveden do provozu, všechny jeho zakládající země „živě“ napojeny a počet členských bank vzrostl na 586. První standardizovaná finanční zpráva byla poslána swiftovou sítí v květnu 1977 belgickým princem Albertem. V té době již skupinu tvořilo 518 komerčních bank z 22 zemí. V prvním roce provozu sítě bylo odesláno celkem 3,4 mil. swiftových zpráv. Původně plánovaný objem 300 tis. zpráv za den byl v následujících letech výrazně překonán. Rozšiřování okruhu členských bank bylo doprovázeno zvyšováním objemu přenesených zpráv. K dnešnímu dni výhod systému SWIFT využívá přes 9 tisíc peněžních institucí a dalších více než tisíc korporátních klientů, objem přenesených zpráv za den se blíží 20 milionům a průměrný čas doručení zprávy je méně než 20 sekund.

Účel[editovat | editovat zdroj]

V současné době používají banky k přenosu dat i informací převážně jen SWIFT. Dálnopisové zprávy tvoří nepatrnou část zasílaných zpráv. Dálnopisové spojení využívají hlavně méně významné banky a finanční instituce, které zpracovávají malé množství platebních operací, pro něž by bylo napojení na swiftovou síť příliš nákladné vzhledem k malému rozsahu využití. V řadě zemí byl dokonce dálnopis už zrušen, v ČR se tak stalo v r. 2008.

Zapojením do SWIFTu získávají banky mnoho výhod, zejména

  • rychlou komunikaci s ostatními bankami nebo finančními institucemi po celém světě,
  • zvýšení produktivity zpracování informací (vše je automatizováno),
  • snížení nákladů na přenos informací např. oproti dálnopisné zprávě
  • zvýšení bezpečnosti při přenosu informací

Síť[editovat | editovat zdroj]

Swiftová síť je složena ze dvou operačních středisek. Jedno je v Evropě (Leiden) a druhé v USA (New York). Střediska jsou mezi sebou vzájemně propojena a slouží k ukládání dat druhému středisku. Přenos dat a informací realizovaný prostřednictvím SWIFTu se provádí prostřednictvím tzv. swiftových zpráv, které jsou charakterizovány vysokým stupněm standardizace formy i obsahu a stejným jazykem – angličtinou. Každá swiftová zpráva se vždy označuje písmeny MT a třemi numerickými znaky – MT xyz, kde x je kategorie zprávy; y je skupina zprávy; z je typ zprávy. Paralelně byla vyvinuta nová sada finančních zpráv ve formátu XML, jejich používání je však zatím dobrovolné až na SEPA platby. Povinné používání XML zpráv je plánováno od 11/2025.

Rozhraní SWIFT[editovat | editovat zdroj]

Pro připojení do sítě SWIFT slouží rozhraní SWIFT (aplikace umožňující komunikaci dle standardů podporovaných v síti SWIFT).

  • SWIFTNet Link (SNL) – infrastrukturní komunikační rozhraní (hlavní komponentou je Tuxedo)
  • SWIFTAlliance Access (SAA)– serverová aplikace zajišťující přenos, zpracování a distribuci swiftových zpráv
  • SWIFTAlliance Entry (SAE) – jednouživatelská aplikace zajišťující přenos a zpracování swiftových zpráv (na PC)
  • SWIFTAlliance Workstation (SAW) – tlustý klient SAA
  • SWIFTAlliance Gateway (SAG) – komunikační koncentrátor
  • SWIFTAlliance Starter Set (SAS) – light verze SAG
  • SWIFTAlliance Webstation (SAB) – GUI SAG
  • SWIFTAlliance Messenger (SAM) – Java aplikační server zprostředkující přístup do SAA z tenkého klienta
  • SWIFTAlliance Lite (SAL) – odlehčená verze pro korporáty

Druhy zpráv[editovat | editovat zdroj]

Swiftové zprávy se člení do deseti kategorií:

  • 0 – Systémové zprávy (System Messages)
  • 1 – Úhrady klientů a úhrady šeků (Customer Transfers, Cheques)
  • 2 – Mezibankovní převody (Financial Institution Transfers)
  • 3 – Konverze a operace na peněžních trzích (Foreign Exchange, Money Markets and Derivatives)
  • 4 – Inkasa a Cash Letters (Collections and Cash Letters)
  • 5 – Operace s cennými papíry (Securities)
  • 6 – Drahé kovy a komodity (Precious Metals and Syndications)
  • 7 – Dokumentární akreditivy a záruky (Documentary Credits, Guarantees)
  • 8 – Cestovní šeky (Travellers Cheques)
  • 9 – Zprávy o zůstatcích, výpisy, avíza o změnách sazeb, žádosti a statusy (Cash Management, Customer status)

v každé kategorii kromě 0 je pak poslední skupina zpráv společná:

  • n9x – Společná skupina zpráv (Common Group Messages)

Swiftová adresa – BIC[editovat | editovat zdroj]

Swiftová adresa dané banky BIC (Bank Identifier Code = bankovní identifikační kód) je osmi nebo jedenáctimístný údaj, který se skládá z následujících znaků:

  • kódu banky, který identifikuje banku pomocí čtyř abecedních znaků (např. KOMB – Komerční banka a.s. Praha; CNBA – ČNB; apod.)
  • kódu země, identifikujícího zemi nebo geografické území, na němž je umístěno sídlo banky nebo jiného konkrétního uživatele (používá se dvoumístného abecedního kódu ISO, např. FR pro Francii, US pro USA, CZ pro Českou republiku atd.);
  • kódu místa, který identifikuje pomocí dvoumístného alfanumerického znaku region nebo město, v němž je umístěno sídlo uživatele (např. PP – Praha, SG – Singapur atd.)
  • příp. kódu pobočky, který je volitelnou součástí swiftové adresy a skládá se ze tří alfanumerických znaků.

Swiftové adresy jsou popsány normou ISO 9362 a jsou publikovány v adresáři BIC Directory a to v tištěné nebo v elektronické podobě. Lze je též nalézt na webových stránkách SWIFTu.

Pozn: Kvůli zapojení nefinančních korporací se BIC dnes správně jmenuje Business Identifier Code tedy obchodní identifikační kód.

BIC kódy bank v ČR[editovat | editovat zdroj]

V tabulce jsou uvedeny kódy bank, stavebních spořitelen a závodních družstev. Stav k 6. 11. 2018.

Název BIC kód
Air Bank AIRACZPP
Artesa, spořitelní družstvo ARTTCZPPXXX
B-Efekt BEFKCZP1XXX
Bank of China (Hungary) BKCHCZPPXXX
Banka CREDITAS CTASCZ22XXX
BNP Paribas Fortis GEBACZPPXXX
BNP Paribas Personal Finance (Hello Bank) BPPFCZP1XXX
Citibank Europe CITICZPP
Citfin, spořitelní družstvo CITFCZPP
COMMERZBANK COBACZPX
Česká exportní banka CZEECZPP
Česká národní banka CNBACZPP
Česká spořitelna GIBACZPX
Českomoravská stavební spořitelna Nemá (alternativa BIC: CEKOCZPP)
Českomoravská záruční a rozvojová banka CMZRCZP1
Československá obchodní banka CEKOCZPP
Československé úvěrní družstvo Nemá (alternativa BIC: CEKOCZPP)
Deutsche Bank DEUTCZPX
Družstevní záložna Kredit Nemá (alternativa BIC: CEKOCZPP)
EEPAYS EEPSCZPPXXX
Equa bank EQBKCZPP
Expobank EXPNCZPPXXX
Fairplay Pay FAPOCZP1XXX
Fio banka FIOBCZPP
Fortis Bank GEBACZPP
MONETA Money Bank AGBACZPP
HSBC Bank MIDLCZPP
Hypoteční banka Nemá (alternativa BIC: CEKOCZPP)
ING Bank INGBCZPP
J & T Banka JTBPCZPP
Komerční banka KOMBCZPP
Industrial and Commercial Bank of China Limited Prague Branch ICBKCZPPXXX
mBank BREXCZPP
Modrá pyramida stavební spořitelna Nemá (alternativa BIC: KOMBCZPP)
MONETA Money Bank AGBACZPPXXX
MUFG Bank (Europe) BOTKCZPPXXX
NEY spořitelní družstvo Nemá (alternativa BIC: CEKOCZPP)
Oberbank OBKLCZ2X
ORANGETRUST ORRRCZP1XXX
Payment Execution PAERCZP1XXX
Peněžní dům, spořitelní družstvo Nemá (alternativa BIC: CEKOCZPP)
Podnikatelská družstevní záložna Nemá (alternativa BIC: CEKOCZPP)
Poštová banka POBNCZPP
PKO BP BPKOCZPPXXX
PPF banka PMBPCZPP
PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich Nemá (alternativa BIC: CEKOCZPP)
Raiffeisen stavební spořitelna Nemá (alternativa BIC: CEKOCZPP)
Raiffeisenbank RZBCCZPP
Royal Bank of Scotland ABNACZPP
Saxo Bank SAXPCZP1
Sberbank CZ VBOECZ2X
Stavební spořitelna České spořitelny Nemá (alternativa BIC: GIBACZPP)
Trinity Bank MPUBCZPPXXX
UniCredit Bank BACXCZPP
Volksbank Raiffeisenbank Nordoberpfalz GENOCZ21XXX
Všeobecná úverová banka SUBACZPP
Waldviertler Sparkasse Bank SPWTCZ21X
Wüstenrot hypoteční banka Nemá (alternativa BIC: CEKOCZPP)
Wüstenrot stavební spořitelna Nemá (alternativa BIC: CEKOCZPP)

Zdroj: Měšec.cz

Member Administered Closed User Groups[editovat | editovat zdroj]

MACUG (Member Administered Closed User Group) je zkratka, pod kterou se skrývá uzavřená skupina firem spravovaná bankou – Member. Closed User Group má za úkol umožnit bankám a jejich korporátním klientům výměnu dat a informací pomocí zabezpečené sítě SWIFTNet. Skupina je označena za uzavřenou, protože firmy nemohou komunikovat s jinými uživateli sítě, dokonce ani mezi sebou navzájem, ale vždy jen se svou bankou. Druhou možností je SCORE – standardizované prostředí pro korporáty, které zastřešuje přímo SWIFT, takže korporáti mohou komunikovat se všemi bankami zúčastněnými ve SCORE.

SIBOS[editovat | editovat zdroj]

SIBOS (SWIFT International Banking Operations Seminar) je jedním z nejvýznamnějších meetingů, který se koná každý rok za účasti zástupců jednotlivých institucí ze všech členských zemí. Cílem této prestižní akce je zhodnocení uplynulého období, stavu probíhajících projektů a dostupnosti sítě, přehled nových a plánovaných projektů, přehlídka nových produktů a služeb atd. Menší evropskou akcí je pak SOFE – SWIFT Operation Forum Europe.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ARNOLD, Martin. Ripple and Swift slug it out over cross-border payments [online]. 6 June 2018 [cit. 2019-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 September 2019. (anglicky) 
  2. Swift Company Information [online]. SWIFT, 9 March 2010 [cit. 2016-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. (anglicky) The UK Has A Plan To Cut Off Russian Businesses From The Rest Of The World
  4. ČTK. EU schválila částečné embargo na ruskou ropu i sankce proti bankám. ČeskéNoviny.cz [online]. ČTK, 2022-06-03 [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. 
  5. KRKOŠKA, David. Unie našla shodu na ropném embargu, Sberbank vykáže ze systému SWIFT. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-06-02 [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]